Vyšla Solidarita č.110

Milé čtenářky, milí čtenáři,

první číslo časopisu Solidarita v novém roce 2018 věnujeme enviromentálnímu hnutí. Radek Kubala ve svém textu hodnotí vývoj domácího i mezinárodního ekologického hnutí. V minulém roce proběhl první Klimakemp, který uspořádalo hnutí Limity jsme my, úspěchy si zajistila i enviromentální hnutí v dalších částech světa. Na druhé straně nic nenasvědčuje tomu, že by se celková ekologická situace měla měla radikálně měnit k lepšímu. Simona Krejčová se ve svém textu zamýšlí nad neuspokojivou situací v sociálních službách. Právě sektor sociálních služeb se setkává nadále s podfinancováním ze strany státu.

Ekologická témata neopouštíme ani v případě zahraniční rubriky. John Bellamy Foster v textu Krize antropocénu zdůrazňuje potřebu ekosocialistické alternativy tváří v tvář současnému rozporu mezi ochranou životního prostředí a dalším rozvojem kapitalismu. Jan Májíček píše o další vlně neoliberálního tlaku ze strany Evropské unie, která se po neúspěšné dohodě o volném obchodu s USA (TTIP) snaží dojednat další podobnou dohodu, tentokrát s Japonskem (JEFTA). Ta může být prostředkem k útoku na životní prostředí nebo práva zaměstnanců. Klára Goldstein se věnuje výročí od zabití jednoho z aktivistů v boji domorodých Mapučů proti útlaku ze strany chilského režimu.

V rozhovoru s Janem Mervartem se dotýkáme nedávno vydané knihy Proměny marxisticko-křesťanského dialogu v Československu. Tématem rozhovoru nebyl jen dialog marxistů a křesťanů v 60. letech, ale i intelektuální prostředí tehdejšího Československa, stejně jako otázka, zda je dialog v určitém ohledu přínosný pro současnost.

Alex Callinicos se snaží vyvrátit konzervativní interpretace Ruské revoluce 1917, které se opět objevily na pultech zahraničních i českých knihkupectví. Dalšími dvěma díly pokračuje Martin Churáň ve své sérii textů o Ruské revoluci. Ve čtvrtém dílu se dostáváme do Ruska srpnových a zářijových událostí, polarizace ruské společnosti a neúspěšného Kornilovova puče. V páté části se již dostáváme k Říjnové revoluci a událostem, jež jí bezprostředně následovaly. Sharon Smith se věnuje problematice intersekcionalismu a jeho vztahu k marxistické teorii a praxi.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •