Pochod, jehož hlavním mottem bylo, že se nenecháme rozdělit (ať už rasismem, sexismem, homofobií nebo čímkoli dalším), byl skutečnou ukázkou solidarity. V slunečném sobotním odpoledni se na 40 000 lidí vydalo na pochod centrem Drážďan a rozmanitost organizací vystupujících proti rasismu a fašismu sílu protestu jen podtrhla. Pochod se zdál být nekonečný, zatímco my jsme přecházeli přes jeden most, další část pochodu byla na druhém. Protestu se účastnila řada levicových organizací a stran, včetně Die Linke, ale také sociálních demokratů, a dokonce liberálnějších členů CDU. V rámci antifašistického bloku pochodovala malá delegace členů Socialistické Solidarity, aby dala najevo svou sounáležitost s bojem proti fašistickému zlu.
Akce se konala na pozadí narůstající podpory pro Alternativu pro Německo (AfD) ve městě, které bylo kolébkou hnutí Pegida. Tato rasistická a xenofobní mobilizace dodala AfD na síle. Zemské volby v Sasku, jehož sněm je právě v Drážďanech, se budou konat už 1.září a AfD má v průzkumech 24%. Stoupence strany tvoří kromě jiných „identitáři“, obskurní „aktivisté za práva mužů“ a bývalí konzervativní politici CDU. AfD ale není jen výrazem naprosto zpátečnické ideologie. Slouží jako organizační centrum nového fašismu. Její nástup je výsledkem stále ještě živého neoliberalismu, jehož slogany už nezabírají.
V sobotu bylo město zaplaveno všemožnými volebními plakáty. Asi nemá cenu zdůrazňovat, že plakáty AfD padaly na zem jak listí na podzim. Následující den přitáhl mítink této strany jen 150 lidí. Dá se předpokládat, že mnoho voličů se nechce veřejně ke straně přihlásit. To však nemůže být důvod ke spokojenosti, a proto jsou podobné pochody jednoty potřeba. Samotný pochod totiž ukázal odpor proti rasismu a fašismu v nejširším smyslu: queer lidé, migranti, feministky a feministi, antifašisté, antirasisté a socialisté všeho druhu. Byla to solidarita v akci!
