Rozhovor s spolutajemnicí strany Levice Markétou Juřicovou (MJ) a spolupředsedou Milanem Neubertem (MN).
V únoru byla na tiskové konferenci představena strana Levice. Mohli byste mi říct, co stálo za vznikem této strany?
MJ: Především spousta práce. Naše strana vznikla sloučením Strany demokratického socialismu a iniciativy Skutečná levice. Tomu předcházelo několikaměsíční vyjednávání, hledání cest, jak by to mohlo fungovat, seznamování, objíždění krajů, pořádání schůzí, akcí a kampaní, tvorba základních dokumentů, a mnoho dalšího. Měli jsme i náročné momenty, ale stálo to za to.
MN: Východiskem byly nepochybně úvahy nad současnou politickou situací. Lidé vnímající svět levicově již delší dobu pociťují, že jejich představy nejsou stávajícími parlamentními levicovými stranami dostatečně naplňovány a jejich zájmy že nejsou spolehlivě hájeny. To je podle mne hlavní důvod, proč ČSSD a KSČM postupně přicházejí o své voliče. Je tu ale také ještě jeden obecnější důvod – lidé dostatečně nevěří současnému politickému systému a hledají řešení v politických silách, které nejsou s posledními třiceti lety spojeny. Proto dostalo relativně velký politický prostor ANO nebo Piráti.
Tradiční levicové strany, ČSSD a KSČM, měly zatím monopol na to, co se považovalo za levici. Jak to chcete změnit?
MJ: Převážně tím, že budeme vidět, ať už v médiích nebo v ulicích, a ukážeme, že levice je daleko širší a rozmanitější, než se doposud zdálo.
MN: Pojem „levice“ se u nás obvykle používá pro popis politických struktur, které hájí zájmy nižších a středních vrstev a které podporují sociální rovnost. K tomu se my „Levice“ nepochybně také hlásíme. Součástí naší představy o dalším vývoji je ale také snaha o změnu tradičního hierarchického uspořádání společnosti, které fixuje existenci společenských privilegií a výsad a které tím pádem vede k reprodukci stávajících společenskoekonomických nerovností. Tady podle nás tradiční levice v minulosti selhala a selhává i dnes.
Jak se programově liší Levice od výše uvedených stran?
MN: Náš program se v tuto chvíli postupně formuje v tom smyslu, že se snaží propojit strategické cíle s aktuálními požadavky pracujících. Jako levice sice podporujeme kolektivismus proti individualismu, ale současně jako Levice prosazujeme decentralizaci moci, přesouvání rozhodovacích procesů na co nejnižší úroveň. Solidární a emancipačně orientovaný systém může být stabilní jen tehdy, když ho budou zdola podporovat lidé v důsledku svých lokálních diskusí a šířeného přesvědčení.
Levice se také cítí být radikální levicí v tom smyslu, že se snaží jít nově ke kořenům problémů. Nesouhlasíme ani s ČSSD, která má tendenci jen oprašovat stávající systém, ani s KSČM, která se nedokáže zbavit nostalgického pohledu do zpětného zrcátka. Obojí je pro nás nepřijatelné a nedostatečné.
MJ: Přestože jsou si výše uvedené strany a Levice programově poměrně podobné, Levice je ve svých požadavcích důslednější a má širší záběr. Jedním z našich klíčových programových úvah je samozřejmě překonání neoliberálního globálního kapitalismu.
Kromě výše uvedených programových rozdílů, co je ještě jiného na Levici oproti ostatním stranám?
MJ: Myslím, že kromě programu se lišíme ve strategii, jak chceme našich programových cílů dosáhnout. Levice chce působit nejen ve volených strukturách, ale také přímo mezi lidmi, v ulicích. Proto také pořádáme demonstrace nebo se jich účastníme, děláme petice a otevřené schůze a rádi si vyslechneme, co lidi mimo naši stranu trápí.
Kromě toho je Levice jedinečná i svou organizační strukturou. Kromě členství u nás funguje i status registrovaného sympatizanta, který je vhodný pro lidi, kteří se chtějí zapojit do naší činnosti, ale jsou členy jiné politické strany, nejsou občany České republiky, ještě nejsou plnoletí, nebo jim členství znemožňuje jejich zaměstnání. Registrovaní sympatizanti mají stejná práva a povinnosti jako členové kromě toho, že nemohou volit a být voleni do vnitrostranických orgánů a neplatí členské příspěvky.
Naši členové a sympatizanti si u nás také mohou založit platformu, která se věnuje své vlastní agendě, a přitom svou činností prospívá i straně. Platformy máme v současnosti dvě: DiEM25 a družstvo AKORN.
MN: Lidé mají často pocit, že nemohou nijak svou současnou situaci změnit, a to je vede k pasivitě. Proto si myslíme, že Levice musí být aktivistickou stranou a že se musí pokusit rozpohybovat a zároveň koordinovat společenskou diskusi nejen v centru, ale na všech ostatních úrovních společenského života. Pokud lidé nebudou přesvědčeni o tom, že mohou reálně přispět ke změnám, nebudou se o to snažit.
Hodně se dnes diskutuje o rozdělení na tzv. progresivní a konzervativní levici. Má toto dělení podle vás smysl, a pokud ano, kde stojí strana Levice?
MJ: Myslím, že toto dělení nějaký smysl má, je ale často složité v něm jednotlivé subjekty nebo názorové proudy zařadit správně. Levice jako strana je rozhodně spíše progresivní.
MN: Já sám pro sebe používám trochu jiné dělení – dělím společenské síly podle toho, zda jsou společensky autoritativní či libertariánské – ale je to dost podobné dělení. Smysl to podle mne má, protože vedle ekonomické dimenze, která určuje rozdíl mezi levicí a pravicí primárně, jsou tu i jiné hodnoty, které lidé upřednostňují a které také charakterizují případné politické cíle na horizontu. Myslím, že nejen já, ale i Levice jako celek upřednostňuje ony libertariánské či chcete-li progresivní hodnoty, byť s vědomím, že česká společnost je hodně konzervativní.
Spojit dohromady radikální ekonomický program a emancipační témata jako boj za rovnost žen a mužů, menšin a boj za záchranu klimatu může být v české prostředí dost obtížné. Jak toho chcete dosáhnout?
MJ: Chceme ukázat, že tato témata spolu často velmi úzce souvisí. Nízké platy a exekuce jsou problém mužů i žen, heterosexuálů i homosexuálů, Čechů i národnostních menšin. Boj za záchranu klimatu se zase dá propojit s lokálními tématy, jako je například znečištěné ovzduší na Ostravsku, které štve snad každého, kdo v této části republiky žije.
MN: Klíčem k tomu je přesvědčit dostatečnou část společnosti o tom, že dosažení a udržení společensky spravedlivé a solidární společnosti je dlouhodobě nemožné bez plošné podpory emancipačních témat. Konzervativně udržovaný systém má tendenci stavět většiny proti menšinám a tím fakticky ovládat tyto většiny. S tímhle se musí Levice poprat a nesmí sklouznout čistě k podpoře menšinových pozic. Boj za práva menšin musí být fakticky bojem za emancipaci většiny.
Pokud by měl někdo zájem se do strany zapojit, co má udělat? A co může čekat?
MN: Ozvat se a přidat do týmu. Před námi je spousta práce. Nic než práci nemůžeme slíbit, tedy kromě dobrého pocitu na společně vykonaném díle.
MJ: Může vyplnit formulář na jsmelevice.cz, napsat nám na facebook nebo na e-mail. Po skončení karantény se také může dostavit na naši otevřenou schůzku :) A může čekat uvítací mail (nejspíš ode mě), kde mu vysvětlím, jak to u nás chodí a co může dělat. Naši členové a registrovaní sympatizanti se můžou zapojit do činnosti některé z komisí (např. Programová, Regionální, Mezinárodní nebo Aktivistická komise), mohou se ke všemu vyjadřovat na našem stranickém fóru a měli by se podílet na činnosti jejich nejbližší základní organizace.
