V souvislosti s odchodem západních armád z Afghánistánu se tu a tam objevuje rezignované pokročení rameny, že země jako je tato, bude vždy buď okupována, vždy se přeci velmoci budou snažit o svůj vliv. Tento pocit je oprávněný, ale neměli bychom zapomínat i na další historickou skutečnost, a to, že tyto země mohou být svobodné, pokud se jejich obyvatelé spolu s dalšími vzepřou kmenovým náčelníkům, zkorumpovaným generálům, králům a spolu s ostatními obyčejnými lidmi vytvoří spojenectví utlačovaných proti utlačovatelům.
Jedním z historických dokumentů, které odkazují právě k této stránce historie, je i níže uvedený dokument, který vznikl krátce po Říjnové revoluci 1917 a ukazuje vztah nové sovětské republiky k utlačovaným národům bývalé carské říše. Události následných let, občanská válka a izolace revolučního Ruska, paka nasměrovaly jeho politiku zpět k rusifikaci a centralismu. Nicméně přesto je níže uvedený dokument výmluvným svědectvím toho, co byl program Říjnové revoluce v oblasti práv národů a svobody vyznání.
Prohlášení k muslimům Ruska a Východu
Soudruzi! Bratři!
V Rusku se odehrávají velké události. Blíží se konec krvavé války, která byla zahájena za účelem rozdělení dalších zemí. Vláda lupičů a zotročovatelů národů země se chýlí ke konci. Pod údery ruské revoluce se starý svět nevolnictví a otroctví hroutí. Rodí se nový svět, svět pracujících a svobodných lidí. V čele této revoluce stojí vláda dělníků a rolníků Ruska, Rada lidových komisařů.
Celé Rusko je poseto revolučními sověty dělnických, vojenských a rolnických zástupců. Moc v zemi je v rukou lidu. Pracující lid Ruska má jen jednu vroucí touhu – dosáhnout čestného míru a pomoci utlačovaným národům země v boji za jejich svobodu.
V tomto svatém úkolu není Rusko osamoceno. Volání po svobodě, které zaznělo v ruské revoluci, doléhá ke všem pracujícím Východu i Západu. Vyčerpané válčící národy Evropy již natahují ruce k nám, kteří uzavíráme mír. Dělníci a vojáci Západu se již shromažďují pod praporem socialismu a útočí na pevnost imperialismu. A daleká Indie, která byla po staletí utlačována “osvícenými“ loupežníky Evropy, již pozvedá prapor vzpoury, organizuje své sověty zástupců, shazuje ze svých ramen nenáviděné otroctví a svolává národy Východu k osvobozeneckému boji.
Tváří v tvář těmto velkým událostem se obracíme na vás, pracující a vyděděné muslimy Ruska a Východu.
Muslimové Ruska, Tataři z Povolží a Krymu, Kyrgyzové a Sartové ze Sibiře a Turkestánu, Turci a Tataři Zakavkazska, Čečenci a horalé Kavkazu – všichni ti, jejichž mešity a kostely byly ničeny, jejichž víru a zvyky pošlapali carové a utlačovatelé Ruska!
Od nynějška jsou vaše víra a zvyky, vaše národní a kulturní instituce svobodné a nedotknutelné. Budujte svůj národní život svobodně a bez překážek. Máte na to právo. Vězte, že vaše práva, stejně jako práva všech národů Ruska, chrání Sověty dělnických, vojenských a rolnických zástupců.
[Provolání Sovětu, 7. prosince 1917]
