V nedělní Partii Terezie Tománková na CNN Prima News se předsedkyně poslanecké sněmovny vyjádřila, že lidem, kterým bude v topné sezoně chladno si mohou vzít další svetr. Její výrok ukazuje na bezradnost současné vlády.
Česká vláda se tváří v tvář mnohačetné krizi tváří, že stačí, aby Petr Fiala přednesl projev k národu, řekl, že nikoho nenechá padnout, a problém bude vyřešený. Zatímco inflace i ceny energií lámou rekordy, opatření, která by je účinně konfrontovala jsou v nedohledu.
Nedaří se ani to málo, co zatím pětikoalice schválila, jako je 5000 Kč na dítě pro domácnosti s hrubým příjmem 1 milion korun. Jakmile bylo možné o příspěvek žádat, elektronický systém spadl a dále čelil problémům. Smysl tohoto jednorázového příspěvku nechápe téměř nikdo. O nějakém systémovém opatření hovořit nelze. Mantra ODS o nesystémovosti různých výjimek, kterou jsme slýchávali zejména v souvislosti s daňovou politikou, je ta tam.
Mezi nejjednodušší nástroje, jak situaci s rostoucími cenami řešit je nástroj, který česká vláda už má k dispozici a ani nemusí nic nového vymýšlet: jde o zákon o cenách. Ten jí umožňuje, „vyžaduje-li to mimořádná tržní situace,“ regulovat ceny zboží a služeb. Není nic jednoduššího než na stanovené období zastropovat ceny.
Asi nejvíc člověka zaráží neschopnost státu zasáhnout do cen energií. Konkrétně v oblasti té elektrické je stát díky své téměř 70% většině v ČEZu důležitým hráčem. Mohl by tak ulevit všem domácnostem. O to se chce vláda pokusit i chystaným úsporným tarifem. Ten ale ze státního doplatí soukromým výrobcům a distributorům energie určitou částku, kterou pak následně nemusí platit domácnosti. Státní rozpočet tak vydá 66 miliard, aby dotoval soukromé zisky, které i tak výrazně převyšují dosavadní růst, a domácnosti dostanou drobné odpustky. Vše odpovídá ideologické orientaci vedoucí strany vládní koalice, tedy ODS. Stát je tu od toho, aby chránil soukromé zisky a veřejné rozpočty jsou tu od toho, aby tyto zisky dorovnávaly, pokud je „špatné počasí“.
Člověk by se rád této absurditě zasmál, ale bohužel v ní musí žít. Jak ideologicky slepé je chování české vlády vyplyne najevo, pokud se podíváme na sousední Slovensko. V Slovenských elektrárnách, obdobě našeho ČEZu, měl tamní stát okol 30% akcií. Přesto dokázal vyjednat dohodu, která do roku 2024 slovenským domácnostem garantuje cenu elektrické energie na úrovni 61,21 euro/MWh bez DPH, tedy přibližně čtyřikrát menší, než za jaké je nabízí ČEZ svým zákazníkům.
Když ve vrcholící vlně pandemie COVID 19 zavřela vláda Andreje Babiše všechno, kromě průmyslu, kritizovala Iniciativa Zastavme covid, společně a spravedlivě tyto kroky jako zřízení pracovního tábora, kde se musí „jen makat“. Ovšem logika „průmysl především“, jinými slovy zisky firem na prvním místě, platí i pro dnešní vládu. Naposledy se takto vyjádřil ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN). V případě nouze s dodávkami plynu se má upřednostnit průmysl před domácnostmi. Všichni tak máme otočit kohoutky našeho topení dolů. Jde přitom o nesmyslné strašení, které zpochybňují i někteří provozovatelé sociálních služeb, kde může snížení teploty ohrozit zdraví lidí. Síkela by se tak měl místo nesmyslné vyhlášky soustředit na skutečnou práci a zajistit skrze státní intervence dostupné ceny energií pro všechny.
Jeho vládní kolegyně z TOP09 Pekarová Adamová, by si pak mohla odpustit pansky znějící slova o svetru navíc. Pokud se vláda nevzdá své ideologické jednostrannosti a nepřestane hledět jen na zájem kapitálu, bude to její konec. Nekompetentnost, občas převyšující i tu Babišovu, spojenou s razantním poklesem životní úrovně většiny společnosti nejde jen tak přehlédnout. Jak víme, lid vydrží hodně, ale jeho trpělivost není nekonečná.