1. Válka na Ukrajině trvá již rok. Na zahájení invaze jsme reagovali tímto hodnocením: „Ruská invaze na Ukrajinu 24. února byla aktem imperialistické agrese a porušením práva ukrajinského lidu na sebeurčení. Pro Ukrajince je to válka národní sebeobrany. Ze strany západních imperialistických mocností vedených Spojenými státy a organizovaných v NATO se zároveň jedná o válku v zastoupení proti Rusku. Tato válka je jak imperialistickou invazí do bývalé kolonie, tak součástí meziimperialistického konfliktu mezi USA a Ruskem s jejich spojenci. Jsme proti oběma imperiálním mocnostem. Vyjadřujeme solidaritu s ukrajinským lidem a podporujeme jeho právo na odpor proti invazi. Zároveň se stavíme proti NATO a jeho expanzi na východ.“
2. Vývoj v uplynulém roce tuto analýzu potvrdil. Tím, že se Vladimir Putin rozhodl napadnout Ukrajinu, způsobil jejímu lidu obrovské a zbytečné utrpení, ale také uvrhl Rusko do vojenské a hospodářské katastrofy. Z velké části díky zbraním a výcviku dodaným USA a jejich spojenci byly ukrajinské ozbrojené síly schopny zastavit ruský postup a místy jej zatlačit zpět. Boje se staly krvavou opotřebovací válkou, která si vyžádala strašlivé lidské oběti na obou stranách. Rozhodujícím faktorem ukrajinské války je rozšiřování imperiální mocenské sféry Západu (NATO a Evropské unie) pod vedením USA na jedné straně a opětovné začlenění Ukrajiny do imperiální mocenské sféry Ruska na straně druhé.
3. To, že západní vlády popírají, že vedou válku v zastoupení s Ruskem, již dávno přestalo být důvěryhodné. Uvalením sankcí ihned po invazi zahájil Západ proti Rusku od počátku válku ekonomickou. Pokročilé zbraňové systémy, které NATO na Ukrajinu dodalo, zejména vícenásobné raketové systémy HIMARS, nesmírně zvýšily údernou sílu Kyjeva. Nyní se začínají dodávat obrněné transportéry a tanky. Koncem ledna zahájily USA v Německu bojový výcvik kombinovaných sil, aby ukrajinské bojové formace mohly tyto zbraně účinně používat. Tato vojenská podpora jde mnohem dále, než aby umožnila Ukrajině bránit se invazi, a je stále více určena k posílení útočných schopností jejích ozbrojených sil. Mocnosti NATO jsou nyní intenzivně zapojeny do ukrajinského válečného úsilí. Existují například zprávy o účasti britských speciálních sil do útoků na Krym.
4. V důsledku toho je obrana ukrajinských národních práv stále více podřizována geostrategickým cílům západních imperialistických mocností, což Ukrajinu stále více redukuje na vazalský stát NATO. Zelenského vláda usiluje o bojová letadla a bojové tanky, které by jí, jak doufá, umožnily znovu dobýt celou Ukrajinu včetně Krymu. Tyto požadavky nadšeně opakují prakticky tytéž státy střední a východní Evropy, které byly součástí „koalice ochotných“ George W. Bushe podporující invazi do Iráku před téměř dvaceti lety v březnu 2003.
5. Dva nejmocnější západní státy, USA a Německo, však o úplné ukrajinské vítězství neusilují. Jejich zájem spočívá v udržení opotřebovávací války. To snižuje riziko eskalace ve válku mezi Ruskem a Západem a nechává Moskvu zabřednout do války, kterou nemůže vyhrát. Bojující na obou stranách a ukrajinští civilisté, kteří trpí ruskými zvěrstvy a bombardováním a jsou vyháněni ze svých domovů, jsou potravou pro děla dvou soupeřících imperialistických bloků – mnohem silnější západní aliance a Ruska, které stále více podporuje Čína.
6. Pro americký imperialismus je dnes hlavní osou geostrategického konfliktu Čína. Bidenova administrativa opakovaně prohlásila, že Peking je jedinou mocností, která má jak ekonomické a vojenské schopnosti, tak politickou vůli zpochybnit takzvaný „mezinárodní řád založený na pravidlech“, jehož prostřednictvím se USA od roku 1945 snaží uplatňovat svou hegemonii. Z pohledu Washingtonu je Ukrajina pouze jednou z front tohoto globálního boje. Válka slouží k oslabení Ruska a k připoutání Evropy k USA. Odtud pramení snahy o burcování Evropy proti Číně, které se projevily například na summitu NATO v Madridu v červnu loňského roku a na jeho nedávném jednání o Tchaj-wanu. Výsledkem je rostoucí militarizace Evropy, protože jednotlivé státy – včetně nominálně neutrálního Irska – zvyšují své vojenské výdaje.
7. Logika omezené války v zastoupení je základem složitě vyjednávaného procesu, který stojí za rozhodnutím USA, Německa a Velké Británie dodat Ukrajině bojové tanky. Zaplavování Ukrajiny dalšími a dalšími zbraněmi však nemůže být tak pečlivě kalibrované, jak západní imperialistické mocnosti doufají. Válka je plná překvapení, jak ukazuje neúspěch počáteční ofenzívy Moskvy. Náhlý ruský kolaps by mohl povzbudit snahu Kyjeva o znovudobytí Krymu. Tváří v tvář vyhlídce na ponižující ztrátu základny své černomořské flotily by Moskva mohla reagovat jadernou eskalací. Válka v zastoupení by pak mohla přerůst ve válku světovou.
8. Válka na Ukrajině tak představuje hrozbu pro celé lidstvo. A to navzdory skutečnosti, že většina států globálního Jihu je buď neutrální, nebo dokonce sympatizuje s Ruskem. I kdyby se podařilo zabránit jaderné katastrofě, ekonomický rozvrat způsobený válkou, zejména její dopad na inflaci cen energií a potravin, šíří chudobu a hlad po celém světě. Jiným válkám, například děsivému konfliktu v Tigraji v Etiopii, který si vyžádal 600 000 životů, se dostává jen nepatrného zlomku pozornosti, které se dostává Ukrajině. To podtrhuje pokrytectví obav západního imperialismu ze ztrát na životech a humanitárních krizí v důsledku ukrajinské války. Stejný dvojí metr se projevil i ve otevřené náruči pro ukrajinské uprchlíky na začátku války, zatímco uprchlíky z válek v Africe a na Blízkém východě pevnost Evropa odmítá.
9. Krveprolití musí okamžitě skončit:
– Ruská vojska musí okamžitě opustit Ukrajinu!
– Okamžité a bezpodmínečné ukončení intervence NATO na straně ukrajinské vlády! Osudová logika eskalace musí být prolomena.
– Místo rozšiřování by NATO mělo být rozpuštěno.
– Požadujeme stažení vojsk NATO z jeho východního křídla – Žádné rozšiřování na východ – Ne vstupu Švédska a Finska do NATO – Zrušení cíle, aby členské státy NATO vydávaly na armádu nejméně dvě procenta HDP.
– Západní mocnosti a jejich mezinárodní instituce by měly spíše než podporovat Zelenského v prosazování dalších neoliberálních „reforem“ zrušit ukrajinský dluh a poskytnout Ukrajině prostředky, které potřebuje k obnově.
– Ukončit potlačování disentu v Rusku, na Ukrajině a stále více i na Západě.
– Všichni uprchlíci jsou vítáni, otevřete hranice pro ruské a ukrajinské dezertéry a odpůrce války.
10. Výročí vypuknutí ukrajinské války připadá na několik dní po jiném výročí: výročí 15. února 2003, gigantického dne celosvětového protestu proti invazi USA a Velké Británie do Iráku. Protiválečné hnutí je dnes mnohem slabší. Částečně proto, že tyto protesty invazi nezastavily, okupaci Iráku a Afghánistánu zlomil až tamní ozbrojený odpor. Důležitější je však politická dezorientace způsobená vývojem meziimperialistického konfliktu mezi Západem na jedné straně a Čínou a Ruskem na straně druhé. Mnoho mírových aktivistů je přitahováno k jedné z obou stran. To je chyba. Oba imperialistické bloky spolu soupeří o udržení a rozšíření své ekonomické a vojenské nadvlády. Vykořisťovaní a utlačovaní ve světě nemají zájem na úspěchu ani jednoho z nich. Hnutí za jaderné odzbrojení, které se na vrcholu studené války vzepřelo Západu i Východu, musí být obnoveno.
11. Třídní otázky, o které jde v krizi životních nákladů, zatím neovlivnily lidové postoje k válce. To se však změní. Reakcí vládnoucích tříd na nárůst inflace, který prohloubila ukrajinská krize, je opětovné zavedení politiky tvrdých peněz s cílem vynutit si zvýšení nezaměstnanosti a snížení mezd. Současně s tím, jak tímto způsobem nutí pracující a chudé platit za selhání jejich systému, vkládají prostředky do armády. Zintenzivnění bojů pracujících, které vidíme v zemích, jako je Francie a Británie, vytváří prostor pro budování masové opozice proti válce.
12. Tento meziimperialistický boj, který ohrožuje samotnou existenci lidstva, je dalším znamením, že kapitalistickému systému vypršel čas. Odvádí pozornost od rozvíjející se klimatické katastrofy, která si naléhavě žádá socialistickou revoluci, jež by svět zbavila kapitalismu. Znovu se zavazujeme, že věnujeme veškeré své úsilí pomoci pracujícím lidem tohoto cíle dosáhnout.
Koordinace Mezinárodních socialistů
20. února 2023
