Vítáme pád režimu Bašára Asada v Sýrii. Blahopřejeme syrskému lidu ke konečné porážce diktatury, která mu více než 50 let špatně vládla, zabila statisíce lidí, zbídačila a vysídlila miliony lidí a rozvrátila zemi. Demokratická a lidová revoluce z března 2011 byla konečně dokonána.
Z ramen syrského lidu spadlo obrovské břemeno. Asadův pád je pro ně příležitostí, aby bez ohledu na náboženství či etnickou příslušnost vybudovali na troskách této vraždící diktatury novou, svobodnou a nezávislou Sýrii.
Režim na revoluci reagoval rozpoutáním strašlivé války, která v uplynulém desetiletí Sýrii zpustošila. S pomocí svých spojenců, Ruska, Íránu a Hizballáhu, se Asadovi podařilo vojensky rozdrtit revoluční síly. Nicméně lidový odpor postupem času režim natolik podkopal, že když Haját Tahrír aš-Šám (HTS) zahájil ofenzivu, nebyl nikdo připraven jejbránit.
K zhroucení režimu přispěly vzájemně se prolínající vnitřní a vnější faktory. Patřilo k nim odvrácení pozornosti Ruska na Ukrajinu, oslabení Íránu a Hizballáhu zářijovou izraelskou ofenzívou, odmítnutí režimu normalizovat vztahy s Tureckem, odmítnutí hledat jakékoli politické řešení na základě jednání a rozklad a zhroucení jeho institucí, zejména armády.
Postup HTS a dalších opozičních milicí by nebyl možný bez souhlasu a podpory Turecka. Větší střety s režimními silami byly minimální, města padala mimořádně rychlým tempem. Damašek padl již po 12 dnech. Ozbrojené síly režimu, včetně vojáků a nižších důstojníků, jej odmítly bránit. Vojáci opustili zbraně a vrátili se do svých vesnic a měst. Když masy lidí viděly, že se režimní síly stáhly, zaplavily ulice a skandovaly hesla požadující pád režimu a svobodu. Právě v návaznosti na to se přes města přesunuly jednotky HTS.
Válka již umožnila vnějším silám vydělit si v Sýrii sféry vlivu. To pokračuje i přes útěk Asadovy dynastie. Dominantní vliv má nyní Turecko. Ačkoli by Spojené státy a Izrael pravděpodobně daly přednost tomu, aby v Damašku zůstal oslabený Asadův režim, považují jeho pád za součást procesu „změny uspořádání Blízkého východu“, který začal ofenzivou proti Libanonu. Izrael zahájil masivní bombardování s cílem zničit vojenské kapacity Sýrie, upevnil svou kontrolu nad Golanskými výšinami a obsadil nová území. Cílem Izraele je učinit ze Sýrie, která proti němu vedla tři války, demilitarizovaný stát bez ohledu na jeho budoucí správu. USA rovněž provedly četné nálety a udržují v Sýrii vlastní enklávu. To jsou hlavní hrozby pro novou svobodu syrského lidu.
HTS nyní kontroluje vládu v Damašku. Jedná se o džihádistickou organizaci, která je sice disciplinovaná a efektivní, ale v Idlibu provádí represivní a sociálně konzervativní politiku. Má velmi malou sociální základnu a bude se snažit dosáhnout rovnováhy mezi vlastními ambicemi a zájmy, zájmy soupeřících syrských politických sil a požadavky vnějších mocností. To je recept na další nestabilitu a konflikt.
Podporujeme všechny akce na rozšíření a posílení možností organizace pracující třídy a širokých mas proti syrskému kapitalismu a proti imperialistickým a regionálním dravcům. Podporujeme požadavky našich soudruhů z Revolučního levicového proudu na rychlé vybudování demokratické Sýrie:
1. Chránit veřejné a individuální svobody: Svobody, které si Syřané vydobyli za cenu velkých obětí, musí být chráněny. Vyzýváme k obnovení politických, odborových a sociálních aktivit, jakož i ke svobodě zakládat a provozovat strany, sdružení a odbory. Musí být také obnovena svoboda názoru, médií, sdružování a protestu.
2. Inkluzivní přechodná vláda: Tato vláda musí zajistit a chránit tyto svobody, zajistit bezpečnost občanů, odmítnout sektářství a rasismus a restrukturalizovat vojenský a bezpečnostní aparát tak, aby se soustředil výhradně na ochranu národní suverenity a hranic. Tato přechodná vláda bude mít dva hlavní úkoly:
– Připravit podmínky pro volby ústavodárného shromáždění, které vypracuje novou demokratickou ústavu.
– Uspořádat svobodné a spravedlivé parlamentní volby založené na poměrném zastoupení.
3. Sjednotit levicová a demokratická hnutí v Sýrii: Syrské masy touží po všech formách aktivismu a odmítají jak návrat ke starému režimu, tak nový sektářský autoritářský systém. Levice se musí zapojit do těchto bojů a koordinovat úsilí pro větší dobro pracujících tříd a všech Syřanů a budovat demokratický, nesektářský systém, který zajistí sociální spravedlnost a rovnost.
4. Ukončit veškerou zahraniční okupaci: Usilovat o vyhnání všech zahraničních sil ze Sýrie a o osvobození okupovaných území, včetně Golanských výšin.
5. Postavit se proti izraelské okupaci: Postavit se na odpor pokračujícím izraelským útokům a potvrdit revoluční a principiální podporu palestinské věci.
Turecko musí ukončit všechny své vojenské operace, vojenskou přítomnost a politiku v Sýrii, která vyvolává napětí a konflikty mezi syrskými opozičními silami a kurdskou opozicí v Sýrii. Konflikt mezi Kurdy a dalšími národy v Sýrii by mohl vést k další občanské válce a stát se vážným útokem na právo kurdského národa na existenci a život v Sýrii. Je třeba vytvořit podmínky, aby kurdský lid, stejně jako všechny národy Sýrie, mohl svobodně rozhodovat o svém osudu, a Turecko nesmí do takového vývoje zasahovat.
Mainstreamoví politici a krajní pravice v Evropě a Turecku reagovali na Asadův pád požadavkem, aby se syrští uprchlíci vrátili domů. Rakousko oznámilo plány na deportaci Syřanů, zatímco Belgie, Británie, Francie, Řecko, Německo a Česká republika pozastavují syrské žádosti o azyl. Syrští uprchlíci jsou oběťmi Asadova útlaku a protiimigrantského rasismu. Mají právo vrátit se domů, pokud se tak rozhodnou, ale mají také právo rozhodnout se zůstat v zemích, kde si znovu vybudovali své životy. Je opovrženíhodné, že velké demokratické vítězství je zneužíváno k dalšímu rasistickému hledání obětních beránků. Vítáme migranty a uprchlíky a odmítáme veškeré imigrační kontroly.
Koordinace Mezinárodních socialistů
