Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA bude nepochybným posílením krajní pravice. Demokraté zůstali u obhajoby dosavadní vládní politiky, které ale obyčejným Američanům moc nepřinesla.
Když se moci v roce 2020 ujímal Joe Biden mluvil o Trumpově období jako o „abnormalitě“. Jenže letošní vítězství Donalda Trumpa potvrdilo něco jiného.
Více než 40 let neoliberalismu vytvořilo traumatizovanou, vystrašenou a násilnou společnost. Spojené státy se prezentují jako lídr „svobodného světa“, ale jsou světovou jedničkou v počtu sebevražd, lidí zavřených ve vězení, násilí páchaném střelnými zbraněmi a úmrtí kvůli drogám. Politika volného trhu prosazovaná republikány i demokraty snížila mzdy pracujících, zničila slušná pracovní místa a podpořila nerovnost a chudobu.
USA jsou nyní zemí s jednou z největších nerovností. Přibližně 20 % bohatství připadá na 1 % nejbohatších a 0,1 % nejbohatších vlastní zhruba stejný podíl bohatství jako 90 % nejchudších.
Za těmito ekonomickými výsledky se skrývá lidské utrpení a bolest. V roce 2022 spáchalo sebevraždu rekordních 49 500 lidí a počet sebevražd byl 14,3 na 100 000 obyvatel. To bylo nejvíce od roku 1941.
Stejným směrem se pohybuje také počet drogově závislých osob. Míra úmrtnosti v důsledku užívání drog je v USA nejvyšší na světě a činí 18,75 na 100 000 osob. Světový průměr je 2,08 na 100 000 obyvatel. Epidemie závislosti na opioidech, které ve velkém prosazují nadnárodní farmaceutické firmy, si v roce 2021 vyžádala životy více než 100 300 Američanů. Tzv. Big Pharma prosazovaly opioidy jako standardní lék na bolest. To vedlo k masivnímu předepisování, přičemž pouze v roce 2018 bylo v USA zaznamenáno deset milionů případů zneužití těchto léků. Opioidy totiž mohou snadno vyvolat závislost. Farmaceutické firmy a pojišťovny na tom obrovsky vydělaly, zatímco na pomoc pro ty, kteří se opravdu závislými stali, chybí finanční prostředky.
Vláda pevné ruky
Trumpovo vítězství bude nepochybně velkou výzvou pro hnutí solidarity s Palestinou. Trump se nechal slyšet, že nechá vyhostit všechny vysokoškolské zahraniční studenty za účast na protestech za Palestinu. Jedním z jeho předvolebních slibů bylo „deportovat prohamásovské radikály a zajistit, aby naše univerzitní kampusy byly opět bezpečné a vlastenecké.“ Na květnovém shromáždění pro své sponzory pak vyjádřil podporu tvrdému postupu policie proti hnutí. „Když zajistíte, aby mě zvolili, a to byste opravdu měli… vrátíme to hnutí zpět o 25 nebo 30 let,“ poznamenal Trump.
Rada pro americko-islámské vztahy provedla minulý měsíc průzkum mezi muslimskými voliči a zjistila, že 42,3 % z nich dává přednost Steinové a 41 % Harris. Někteří sice uvažovali o volbě Donalda Trumpa, ale nepřekvapivě to bylo jen 9,8 procenta dotázaných. Palestinská aktivistka Layla z Michiganu uvedla, že nebude volit žádného kandidáta na prezidenta. „Nepůjdu k volbám, protože ani Harris, ani Trump nepřijali politiku, která by jasně říkala, že bombardování přestane.“
Palestinsko-americká kongresmanka Rashida Tlaib, do jejíhož kongresového obvodu patří i Dearborn, byla znovu zvolena na čtvrté funkční období s velkou většinou 77 procent hlasů. Tlaib byla součástí takzvané „skvadry“ čtyř levicových demokratických kongresmanek, které podpořily kampaň Bernieho Sanderse na prezidenta. Byla otevřenou kritičkou Harris i Bidena kvůli Palestině a podporovatelkou studentských táborů, které začátkem letošního roku zachvátily USA.
Mezi demokraty je však v extrémní menšině. Ostatní tři původní členky „skvadry“, Ayanna Pressley, Ilhan Omar a Alexandria Ocasio-Cortez, podpořily kampaň Harris. Koneckonců Sanders také.
Rozděl a panuj
Trump využívá velmi přesně postupy krajní pravice. Snaží se na jedné straně představovat vizi, že vše dokáže napravit. Na druhé straně rozpoutává kulturní války, z jeho projevů kape sexismus, rasismus a falešné antielitářství. Ve svém nedávném projevu prohlásil: „Budu chránit naše pracující. Budu chránit naše pracovní místa.“ Dalším dechem dodal: „Budu chránit naše hranice. Budu chránit naše skvělé rodiny. Budu chránit přirozené právo našich dětí žít v nejbohatším a nejmocnějším národě na světě.“ Stále opakuje to samé: že udělá Ameriku znovu velikou, vrátí jí a obyčejným Američanům budoucnost. Demokraté na to odpovídali, že Amerika už veliká je. A to pro mnoho lidí znamenalo, že jejich život nemá žádnou budoucnost.
Dopady globálního kapitalismu Trump nezvrátí, naopak jeho spojenci mezi nejbohatšími miliardáři, často spojenými s technologickými firmami, si rozhodně polepší. Pokud po posledním Trumpově zvolení dostal významný politický prostor i finanční prostředky guru krajní pravice Steve Bannon, bude se něco podobného opakovat i nyní. Stačí nahlédnout do ideologického dokumentu „2025 Presidential Transition Project“ (Prezidentský projekt přechodu 2025), který v sobě koncentruje skutečný jízdní řád konzervativní revoluce: od zákazu potratů, přes vyřazování „závadných knih z knihoven a škol“, po omezení výzkumu změn klimatu. Chybět samozřejmě nemůže ani snížení daní z příjmu fyzických a zejména právnických osob a zvýšení daní spotřebních.
Proti tomuto krajně pravicovému programu existuje jen jediná cesta, jejíž záblesky jsme zahlédli v posledních dnech ve stávkách v Boeingu a v amerických přístavech. Američtí pracující to nebudou mít jednoduché, protože oněch zmiňovaných 40 let neoliberalismu značně rozleptalo kolektivního ducha. Ale z každé úspěšné stávky se rodí nová solidarita a síla k odporu. Levice zároveň musí trvat na alternativách, které překračují zkorumpovaný systém dvou stran.
