Donald Trump podporuje cla a některé odbory si také myslí, že právě ona pomohou chránit pracovní místa – Marx a Engels vedli v 19. století debaty, které nám mohou pomoci při zodpovězení této otázky i dnes.
Donald Trump prohlásil, že „clo“ je nejkrásnější slovo ve slovníku. Chce je použít k tomu, aby znovu učinil americký imperialismus „velkým“. To představuje odklon od vrcholného období neoliberalismu, kdy se Spojené státy snažily odstraňovat obchodní bariéry.
V minulosti někteří socialisté považovali cla za způsob ochrany místního průmyslu ve prospěch dělníků. Jiní naopak vítali volný obchod jako prostředek k podkopání represivních států.
Karl Marx a Friedrich Engels však odmítali myšlenku, že by dělníkům mohly přinést prospěch cla nebo volný obchod. V roce 1845 Engels napsal: „Nemáme v úmyslu obhajovat ochranná cla o nic více než volný obchod, ale spíše kritizovat oba systémy z našeho vlastního hlediska. Naším hlediskem je hledisko komunistické.“
Toto komunistické hledisko klade důraz na nezávislé zájmy dělnické třídy. Nicméně socialisté nezůstávají neutrální, když se vedou spory mezi protekcionisty a zastánci volného obchodu.
Marx a Engels byli v 40. letech 19. století aktivními socialisty v Anglii. V té době existovaly tzv. obilní zákony (Corn Laws), které zaváděly cla na levně dovážené potraviny ve prospěch farmářů a vlastníků půdy. Tyto zákony udržovaly ceny potravin vysoko, čímž zajišťovaly bohatnutí pozemkové aristokracii.
Majitelé továren však chtěli levnější potraviny, aby mohli snižovat mzdy.
Marx a Engels podporovali zrušení obilních zákonů. Současně však chápali, že volný obchod znamená svobodu kapitálu „drtit dělníky“. Marx tvrdil, že volný obchod „rozbíjí staré národy a žene antagonismus mezi proletariátem a buržoazií do krajnosti. Jinými slovy, systém volného obchodu urychluje sociální revoluci.“
A dodal: „Jedině v tomto revolučním smyslu hlasuji pro volný obchod.“
Stejný přístup měli Marx a Engels i k clům. Chápali, že cla jsou ekonomickou zbraní, kterou využívá stát: „Systém ochranných cel vkládá do rukou kapitálu jedné země zbraně, které mu umožňují vzdorovat kapitálu jiných zemí,“ napsali.
Zároveň poukazovali na pokrytectví mocností. Ty sice požadovaly volný obchod, ale zároveň chránily své vlastní rodící se průmyslová odvětví pomocí celních bariér a monopolů v koloniích.
Tato analýza je klíčová pro pochopení Trumpových celních válek. Trump prosazuje cla jako nástroj k ovládnutí slabších ekonomik, ke zvýšení státních příjmů a k obnově amerického průmyslu.
Některé americké odbory argumentují, že cla ochrání pracovní místa před zahraniční konkurencí. Ve skutečnosti však cla spíše poškodí životní úroveň pracujících.
Obchodní války povedou k pomalejšímu hospodářskému růstu, vyšší inflaci a riziku, že snížená poptávka po amerických produktech v zahraničí zvýší nezaměstnanost. Ve 30. letech 20. století vedly protekcionistické obchodní války k reálným válkám – a toto riziko existuje i dnes v nestabilním světě.
Protekcionismus navíc svazuje dělníky s jejich šéfy. Marx upozorňoval, že protekcionisté říkají dělníkům: „Je lepší být vykořisťován vlastními krajany než cizinci.“
To však neznamená, že volný obchod je řešením. Životní úroveň amerických dělníků se během éry „globalizace“ a „volného obchodu“ prosazované neoliberálními vládami od 80. let 20. století zhoršovala.
Jak uznává i ekonom Paul Krugman: „Velká část obrany globalizace ze strany elit je v zásadě nepoctivá – zahrnuje falešná tvrzení o nevyhnutelnosti, taktiky zastrašování a značně přehnaná tvrzení o přínosech liberalizace obchodu.“
Takzvané „dohody o volném obchodu“ jsou konstruovány tak, aby vyhovovaly americkým korporacím – jsou to páky, které otevírají sektory ekonomik jiných zemí investicím a službám. Umožňují volný pohyb kapitálu přes hranice, ale ne volný pohyb pracovních sil.
Ani protekcionismus, ani volný obchod nevyřeší ekonomickou krizi kapitalismu. Marxistický ekonom Rudolf Hilferding napsal, že řešení nespočívá „Ani v protekcionismu, ani ve volném obchodu, ale v socialismu – v organizaci výroby, plánovité řízení ekonomiky, ne ve prospěch kapitalistických magnátů, ale ve prospěch celé společnosti.“
