Bieda „marxizmu“

Dnes, pri príležitosti 200. výročia narodenia Karla Marxa, v meste Trevír odhalia novú sochu. Marxovo rodisko ju dostalo z “komunistickej” Číny, na ktorej je komunistický maximálne jej názov. Následne výstavu venovanú Marxovmu životu príde otvoriť kresťanský demokrat a predseda Európskej komisie Juncker. Čo sa to stalo s odkazom Marxa, keď si ho príde uctiť jeden z vysokopostavených služobníkov súčasného systému? Slavoj Žižek tento stav prirovnáva k starému sovietskemu vtipu: “Poslucháč zavolá do rádia Jerevan: Je pravda, že …

1918: Lednová stávka v Českých zemích

Před sto lety probíhala v Rusku dělnická revoluce. Ale i v celé Evropě, ničené tehdy první světovou válkou, vybuchla radikální nespokojenost s vládami i s celým společenským systémem. Pod vlivem zpráv o ruských událostech se i u nás objevil zárodek revolučního hnutí, které bylo nakonec neúspěšné a jehož památku se pozdější oficiální vzpomínání snažilo vytěsnit. Po více než třech letech trvání války byla veřejnost vyčerpána. Platilo to i o oblastech, které nebyly bojem přímo zasažené, což byl i případ Českých zemí. Útrapy nepřinášely …

Ruská revoluce 1917/21 (VI)

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Během celého roku 1917 vystupovali bolševici (podobně jako vedle nich anarchisté) jako nejradikálnější ze všech revolučních uskupení, odmítající kompromisy ve vnitřní, mezinárodní i sociální a ekonomické politice. Ze začátku se tím sami postavili na okraj dění, nikoliv ovšem nadlouho: když později politika liberálů a umírněných socialistů postupně dospěla do …

Ruská revoluce 1917 (V)

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Na začátku revoluce, tedy na přelomu února a března 1917, se drtivá většina ruské společnosti spojila proti společnému nepříteli autoritářské carské monarchii a jejím nepočetným oporám – části šlechty, některým velkým podnikatelům, vysokým článkům byrokracie a policejnímu aparátu. Jednota to byla od prvních dnů křehká a často přes všechen optimismus a slavnostní atmosféru …

Ruská revoluce 1917 (IV): podzimní krize

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. V létě 1917 už nikdo v Rusku nevěřil ve snadnou a bezbolestnou revoluční cestu k světlým zítřkům. Neznamená to, že by většina obyvatel na tuto vidinu rezignovala a že by vybudování lepší společnosti přestalo být na pořadu dne. Jen představa (která ostatně ani v prvních revolučních okamžicích nebyla všeobecně sdílená a za dubnové krize dostala ještě …

Ruská revoluce roku 1917 (III): venkov, národní hnutí, revoluční obranářství a červencové dny

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Na začátku června už opadla euforie prvních revolučních týdnů. Už v těchto nadšených chvílích nemohlo nikomu ujít, že různé politické proudy a společenské skupiny si další vývoj revoluce představují víc než rozdílně. První velká krize nového režimu na přelomu dubna a května naplno ukázala, že se tyto představy jen těžko …

Ruská revoluce roku 1917 (II)

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. První měsíc a půl po svržení carismu se nesl ve zdánlivě všeobecné euforii. Víra v nadcházející morální obrodu Ruska a nastolení lepší společnosti nicméně nemohla zakrýt protichůdné zájmy těch, kteří se podíleli na revoluci, a to už předtím, než padl společný nepřítel. Petrohradští dělníci od prvního dne přijímali liberální Prozatímní vládu jen …

Ruská revoluce roku 1917 I: válka, únorové povstání a dubnové teze

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Začátkem roku 1914 se ve většině Evropy máloco jevilo nereálněji, než představa, že by se v blízké době mohlo na obzoru objevit revoluční proletářské hnutí. Poslední takové vzplanutí bylo již více než čtyři desetiletí staré (Pařížská komuna z roku 1871), a i ono bylo ve své době spíše izolovaným projevem. Následoval …

Demokracii pro lidi, ne pro boháče

Sto let od Ruské revoluce nám nabízí příležitost prozkoumat důležité otázky. Sally Campbell tvrdí, že v jádru revoluce se nacházel hluboký demokratický impuls. Podle Davida Remnicka, autora knihy nazvané Lenin’s Tomb (Leninova hrobka) a šéfredaktora časopisu New Yorker, zastával Lenin, přední osobnost Ruské revoluce 1917, „názor, že člověk je modelářskou hlínou a snažil se vytvořit nový model lidské přirozenosti a chování za pomoci sociálního inženýrství.“ Remnick cituje Richarda Pipese, pravicového historika a kritika Ruské revoluce, který …

Dvě stě padestá let od deklarace ženských práv

Před dvěma sty pětadvaceti lety, uprostřed francouzské revoluce, byla v Paříži 28. října 1791 vydána „Deklarace práv žen a občanek“, první manifest za zrovnoprávnění pohlaví. Její autorkou byla spisovatelka Olympe de Gouges, známá do té doby hlavně romány a divadelními hrami zaměřenými proti otrokářství v koloniích. Ve svém provolání, předloženém Ústavodárnému shromáždění krátce poté, co schválilo „Deklaraci lidských a občanských práv“, argumentovala přirozenými právy žen, bez jejichž naplnění nemůže být revoluce nikdy plně uskutečněna. Na běh …