Mediální protivítr jako poklona

{mosimage}Zápas o vojenskou základnu USA v České republice jde do klíčového kola a mediální kampaň proti Iniciativě Ne základnám značně přiostřila. Z akutního nedostatku věcných argumentů sáhnou propagátoři základny po útocích ad hominem. Podobnost s normalizačním tiskem, který po vzniku Charty 77 např. publikoval fotky Vaculíka pózujícího naze na náhrobku, je pro starší pozorovatele nabíledni. „Kauzy“ minulých dvou týdnů jsou tak svým způsobem poklonou široké a pluralitní Iniciativě a její specifické váze v české společnosti oproti úžeji pojatým kampaním proti radaru …

Co je Hizballáh?

{mosimage},,Tiskový mluvčí iniciativy Ne základnám pogratuloval teroristické organizaci,” byl jeden z titulků, který se objevil nedlouho po úspěšné demonstraci 15.3. Následující článek se snaží ukázat, že Hizballáh, ona údajná teroristická organizace, žádnou teroristickou organizací není. Je ale vážným problémem pro americkou zahraniční politiku na Blízkém Východě.

Plastiky dneška je Komunistický svaz mládeže

Autor článku, otištěným 26.3.08 na Britských listech , Ondřej Slačálek je jedním ze signatářů Otevřeného dopisu proti zrušení zákazu KSM – Být nalevo není zločin, který můžete podpořit na http://protizakazuksm.blog.cz/

Ani nezamlčovat, ani nehysterčit

{mosimage}Dne 31. března vyšly v Lidových novinách dva články z pera Hany Čápové. Jako hlavní argumenty přinesly informaci, že zakládající člen iniciativy Ne základnám Rudolf Převrátil pracoval v 60. a 70. letech minulého století pro StB.

O Mašínech aneb Přesvědčí někoho vražda?

{mosimage}Zabili sedm lidí a několik vážně zranili, pálili stohy, házeli munici do tendrů parních lokomotiv, rozbíjeli agitační skřínky KSČ a okna nejagilnějších komunistů, dávali hřebíky pod kola svazáků v prvomájovém průvodu. To je dosavadní (lidem známá) bilance „třetího odboje“ skupiny bratrů Mašínů.

Povstání v Basře ranou pro okupanty

{mosimage}Masová vzpoura, která propukla minulý týden po celém Iráku, ukázala prázdnost tvrzení, že okupace dosáhla v zemi „strategického vítězství“. Když irácká armáda zaútočila na Basru, tvrdilo se, že cílem je vypořádat se s tamními „zločineckými gangy“, ve skutečnosti to však byl pokus o potlačení lidového odporu proti okupaci.  

Občanská válka v Kolumbii

{mosimage}V posledních týdnech se pozornost médií mimochodem obrátila k situaci v Kolumbii, kvůli novým událostem v případě únosu Ingrid Betancourtové. Jak známo, Betancourtová byla unesena během své volební kampaně v roce 2002 a od té doby je v rukou FARC, vojenských revolučních sil Kolumbie. Další významnou událostí byl útok 1. března, při kterém zemřel "šéf diplomacie" FARC, Raul Reyes. Tento útok, který vykonala Kolumbie na Ekvádorském území vyvolal diplomatický nesouhlas a napětí mezi Kolumbií, Ekvádorem i Venezuelou.

Sarkozyho Afghánistán

{mosimage}V posledních týdnech se francouzský prezident Nicolas Sarkozy vrhnul se vší vervou do zahraniční politiky. Prezident, známý svou zhoubnou hyperaktivitou, jakoby necítil veřejný tlak na jeho vládu, který se projevuje jak v sílící mobilizaci ve společnosti tak v prohře jeho strany, UMP, v komunálních volbách nebo v propadu preferencí a popularity ve výzkumech veřejného mínění. Jeho kroky totiž dost otřásly francouzskou veřejností a v novinách se znovu začalo diskutovat o problematice války, neboli o argumentu, který se dostal do …

Zápisky z dobývání velitelství Severoatlantické aliance

{mosimage}Uzavřít velitelství NATO. Takto jednoduše lze popsat cíl mezinárodní akce občanské neposlušnosti, která se odehrála v Bruselu 22. března 2008. Více než 1000 účastníků ze 17 zemí celé Evropy se v jeden okamžik pokusilo překonat několik za sebou následujících ostnatým drátem bohatě pokrytých plotů oddělujících bruselskou čtvrť Evere od ostře střežené základny Severoatlantické aliance. V cestě jim stály nejen již zmíněné třímetrové ploty, ale kromě nich také množství policistů, vojáků a pracovníků bezpečnostních agentur. Obušky, …

Revoluce a strana

{mosimage}Organizace je naprosto nezbytná k dosažení zásadní změny. John Molyneux se ptá, jakou stranu potřebujeme a pokouší se vzít si poučení z masových bojů v minulosti. Karl Marx napsal v roce 1845: „Filosofové svět doposud jen různě vykládali, jde však o to ho změnit.“ Nutnost změnit svět byla zřídkakdy tak zřejmá. šest bilionů dolarů bylo vynaloženo na válku v Iráku, zatímco ceny potravin prudce rostou a miliony lidí hladoví.