Život revolucionářky

Rosa Luxemburgová se narodila 5.března 1871 v židovské rodině v polském Zamośći jako nejmladší z pěti dětí. Už od mládí byla aktivní v socialistickém hnutí. V 16 letech se přidala k revoluční straně zvané Proletariát. Ta byla založena v roce 1882, 21 let před vznikem Sociální demokracie v Rusku. Od počátku byl Proletariát, ve svých principech i programu, o mnoho kroků napřed než revoluční hnutí v Rusku. 

Lipská konference proti základnám

Třetí lednový víkend pořádaly EL-Fem, feministická síť Evropské levice, a Lisa, ženská pracovní skupina německé Die Linke, v Lipsku seminář Ženy jako mírové pracovnice a bojovnice za mír. Akci podpořila také nadace Rosy Luxemburgové v Lipsku a i vzhledem k devadesátému výročí její smrti (zemřela 15. ledna 1919) byla Rosa Luxemburgová jakýmsi leitmotivem celé akce. Hlavní pozornost se ovšem věnovala aktuálním tématům – mobilizaci na oslavu šedesátých narozenin Severoatlantické aliance, situaci v Gaze a odporu proti základnám NATO a USA v Evropě.

Ne základnám: další kapitola společného boje

Již dlouho jsme se v Solidaritě nevěnovali protestům proti plánu USA umístit v ČR radarovou základnu systému protiraketové obrany. V následujícím článku se jeho autor snaží rekapitulovat minulé události a načrtnout pohled do budoucna.  Poslední hlasování v poslanecké sněmovně dopadlo následovně: smlouvy o radaru byly vyřazeny z projednávání. Na program se tedy budou moci dostat buď na řádné březnové schůzi, nebo na schůzi mimořádné, která je ale díky rozložení sil nepravděpodobná. Svůj podíl zásluh na vyřazení má …

Národní útlak a národněosvobozenecká hnutí

Skutečnost, že marxisté jsou internacionalisté pracující na celosvětovém sjednocení pracující třídy, neznamená, že jsou lhostejní k národnímu útlaku. Naopak jsou jeho tvrdými odpůrci. Např. Marx byl celoživotním obhájcem nezávislosti Polska utlačovaného Ruskem a Irska utlačovaného Velkou Británií. Můžeme v tom vidět rozpor: internacionalisté podporují národní hnutí. Nicméně zásadní otázkou zůstává, jak má být mezinárodní jednoty dosaženo.

Ven z krize s většími právy a většími mzdami

V těchto měsících dopadá na Evropskou unii, Českou republiku a celý svět globální hospodářská krize. Jak jsme již několikrát řekli je to krize systémová a nikoliv klopýtnutí jinak perfektního systému. Naopak ukazuje na neschopnost kapitalismu rozdělovat ekonomické zdroje tak, aby fungovala ekonomika, a aby zajišťovala potřeby lidí. Dnešní evropské vlády, nezávisle na tom zda pravicové či levicové, se snaží nechat zaplatit krizi zaměstnanci, mladými, flexibilními pracujícími a migranty, snaží se socializovat a zaplatit z našich daní ztráty …

Fakta a čísla izraelského teroru

Poslední útok na Gazu nezačal 27. prosince 2008, ale začal již v lednu 2006, kdy si Hamás dovolil vyhrát demokratické volby. Zpráva OSN informuje o tom, že během roku 2006 Izrael do Gazy vystřelil 14 000 dělostřeleckých granátů, které zabily 59 lidí. Skoro všechno to byly civilisté. Office for the Coordination of Humanitarian Affairs (OCHA)

Série protestů a stávek po celém světě

Německo. Železniční odbory vyjednaly novou kolektivní smlouvu pro zaměstnance Deutsche Bahn, který zaměstnává na 130 tisíc lidí. Odboráři transnet a GDBA požadovali navýšení mezd o 10% a odboráři zastupující strojvedoucí žádali zvýšení o 6,5%. Deutsche Bahn naopak nabízel zvýšení o 1% ročně. Dohoda počítá se zvýšením od února o 2,5, nebo jednorázově 500 eur, a od ledna budou mzdy navýšeny o 2%. Jednání trvala jen několik hodin a předcházela jim jednodenní stávka ve vybraných městech Německa, které se zúčastnilo …

Trváme na tom: Vaši krizi nezaplatíme!

Pokračuje vlna protestů v evropských zemích proti způsobu, jakým chtějí vlády řešit krizi. A nezáleží na tom, jaké politické barvy tyto vlády jsou, všechny navrhují řešit krizi mohutnými státními zásahy a investicemi podle teorie „socializovat ztráty a náklady, privatizovat výdělky“, snížit daně či zlehčit jejich placení, a vyplacení jednorázových almužen zaměstnancům a důchodcům. 

Rusko, Čína a další v hospodářské krizi

Globální rozměr současné hospodářské krize lze vidět i na případech rychle se rozvíjejících se ekonomik, jako Čína, Rusko, Indie či Brazílie (takzvané ekonomiky Brics). Ačkoliv se o stavu těchto zemí nepíše zdaleka tak často jako v případě USA, situace v těchto zemích se v posledních měsících hodně zhoršila. Pokusím se načrtnout situaci v některých vybraných státech, a také sestavit ucelený obraz dopadů krize na tamější společnosti. Samostatnou kapitolou jsou pak také výhledy a snahy, jak se dostat z krize, a dopad změn, …