Rosa Luxemburgová se narodila 5.března 1871 v židovské rodině v polském Zamośći jako nejmladší z pěti dětí. Už od mládí byla aktivní v socialistickém hnutí. V 16 letech se přidala k revoluční straně zvané Proletariát. Ta byla založena v roce 1882, 21 let před vznikem Sociální demokracie v Rusku. Od počátku byl Proletariát, ve svých principech i programu, o mnoho kroků napřed než revoluční hnutí v Rusku. 

Třetí lednový víkend pořádaly EL-Fem, feministická síť Evropské levice, a Lisa, ženská pracovní skupina německé Die Linke, v Lipsku seminář Ženy jako mírové pracovnice a bojovnice za mír. Akci podpořila také nadace Rosy Luxemburgové v Lipsku a i vzhledem k devadesátému výročí její smrti (zemřela 15. ledna 1919) byla Rosa Luxemburgová jakýmsi leitmotivem celé akce. Hlavní pozornost se ovšem věnovala aktuálním tématům – mobilizaci na oslavu šedesátých narozenin Severoatlantické aliance, situaci v Gaze a odporu proti základnám NATO a USA v Evropě.

Již dlouho jsme se v Solidaritě nevěnovali protestům proti plánu USA umístit v ČR radarovou základnu systému protiraketové obrany. V následujícím článku se jeho autor snaží rekapitulovat minulé události a načrtnout pohled do budoucna.  Poslední hlasování v poslanecké sněmovně dopadlo následovně: smlouvy o radaru byly vyřazeny z projednávání. Na program se tedy budou moci dostat buď na řádné březnové schůzi, nebo na schůzi mimořádné, která je ale díky rozložení sil nepravděpodobná. Svůj podíl zásluh na vyřazení má …

Skutečnost, že marxisté jsou internacionalisté pracující na celosvětovém sjednocení pracující třídy, neznamená, že jsou lhostejní k národnímu útlaku. Naopak jsou jeho tvrdými odpůrci. Např. Marx byl celoživotním obhájcem nezávislosti Polska utlačovaného Ruskem a Irska utlačovaného Velkou Británií. Můžeme v tom vidět rozpor: internacionalisté podporují národní hnutí. Nicméně zásadní otázkou zůstává, jak má být mezinárodní jednoty dosaženo.

V těchto měsících dopadá na Evropskou unii, Českou republiku a celý svět globální hospodářská krize. Jak jsme již několikrát řekli je to krize systémová a nikoliv klopýtnutí jinak perfektního systému. Naopak ukazuje na neschopnost kapitalismu rozdělovat ekonomické zdroje tak, aby fungovala ekonomika, a aby zajišťovala potřeby lidí. Dnešní evropské vlády, nezávisle na tom zda pravicové či levicové, se snaží nechat zaplatit krizi zaměstnanci, mladými, flexibilními pracujícími a migranty, snaží se socializovat a zaplatit z našich daní ztráty …

Poslední útok na Gazu nezačal 27. prosince 2008, ale začal již v lednu 2006, kdy si Hamás dovolil vyhrát demokratické volby. Zpráva OSN informuje o tom, že během roku 2006 Izrael do Gazy vystřelil 14 000 dělostřeleckých granátů, které zabily 59 lidí. Skoro všechno to byly civilisté. Office for the Coordination of Humanitarian Affairs (OCHA)

Německo. Železniční odbory vyjednaly novou kolektivní smlouvu pro zaměstnance Deutsche Bahn, který zaměstnává na 130 tisíc lidí. Odboráři transnet a GDBA požadovali navýšení mezd o 10% a odboráři zastupující strojvedoucí žádali zvýšení o 6,5%. Deutsche Bahn naopak nabízel zvýšení o 1% ročně. Dohoda počítá se zvýšením od února o 2,5, nebo jednorázově 500 eur, a od ledna budou mzdy navýšeny o 2%. Jednání trvala jen několik hodin a předcházela jim jednodenní stávka ve vybraných městech Německa, které se zúčastnilo …

Pokračuje vlna protestů v evropských zemích proti způsobu, jakým chtějí vlády řešit krizi. A nezáleží na tom, jaké politické barvy tyto vlády jsou, všechny navrhují řešit krizi mohutnými státními zásahy a investicemi podle teorie „socializovat ztráty a náklady, privatizovat výdělky“, snížit daně či zlehčit jejich placení, a vyplacení jednorázových almužen zaměstnancům a důchodcům. 

Globální rozměr současné hospodářské krize lze vidět i na případech rychle se rozvíjejících se ekonomik, jako Čína, Rusko, Indie či Brazílie (takzvané ekonomiky Brics). Ačkoliv se o stavu těchto zemí nepíše zdaleka tak často jako v případě USA, situace v těchto zemích se v posledních měsících hodně zhoršila. Pokusím se načrtnout situaci v některých vybraných státech, a také sestavit ucelený obraz dopadů krize na tamější společnosti. Samostatnou kapitolou jsou pak také výhledy a snahy, jak se dostat z krize, a dopad změn, …