Marxismus a intersekcionalita

Sharon Smith, autorka knihy Women and Socialism: Class, Race and Capital, objasňuje kořeny konceptu intersekcionality a způsob, jakým může “intersekcionalita” přispět k rozvoji marxistické teorie. Pro mnohé aktivisty a aktivistky, kteří sledují na levici probíhající debaty o termínu „intersekcionality“, je obtížné tento pojem definovat. A to z velmi pochopitelného důvodu. Různí lidé jej vysvětlují rozdílně, a tudíž dochází k častým nedorozuměním. Z tohoto důvodu se s tímto (krkolomným osmislabičným) slovem můžeme setkávat jako s určitou abstrakcí, která si udržuje jen …

1918: Lednová stávka v Českých zemích

Před sto lety probíhala v Rusku dělnická revoluce. Ale i v celé Evropě, ničené tehdy první světovou válkou, vybuchla radikální nespokojenost s vládami i s celým společenským systémem. Pod vlivem zpráv o ruských událostech se i u nás objevil zárodek revolučního hnutí, které bylo nakonec neúspěšné a jehož památku se pozdější oficiální vzpomínání snažilo vytěsnit. Po více než třech letech trvání války byla veřejnost vyčerpána. Platilo to i o oblastech, které nebyly bojem přímo zasažené, což byl i případ Českých zemí. Útrapy nepřinášely …

Ruská revoluce 1917/21 (VI)

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Během celého roku 1917 vystupovali bolševici (podobně jako vedle nich anarchisté) jako nejradikálnější ze všech revolučních uskupení, odmítající kompromisy ve vnitřní, mezinárodní i sociální a ekonomické politice. Ze začátku se tím sami postavili na okraj dění, nikoliv ovšem nadlouho: když později politika liberálů a umírněných socialistů postupně dospěla do …

Ruská revoluce 1917 (V)

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Na začátku revoluce, tedy na přelomu února a března 1917, se drtivá většina ruské společnosti spojila proti společnému nepříteli autoritářské carské monarchii a jejím nepočetným oporám – části šlechty, některým velkým podnikatelům, vysokým článkům byrokracie a policejnímu aparátu. Jednota to byla od prvních dnů křehká a často přes všechen optimismus a slavnostní atmosféru …

Ruská revoluce 1917 (IV): podzimní krize

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. V létě 1917 už nikdo v Rusku nevěřil ve snadnou a bezbolestnou revoluční cestu k světlým zítřkům. Neznamená to, že by většina obyvatel na tuto vidinu rezignovala a že by vybudování lepší společnosti přestalo být na pořadu dne. Jen představa (která ostatně ani v prvních revolučních okamžicích nebyla všeobecně sdílená a za dubnové krize dostala ještě …

Ruská revoluce roku 1917 (III): venkov, národní hnutí, revoluční obranářství a červencové dny

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Na začátku června už opadla euforie prvních revolučních týdnů. Už v těchto nadšených chvílích nemohlo nikomu ujít, že různé politické proudy a společenské skupiny si další vývoj revoluce představují víc než rozdílně. První velká krize nového režimu na přelomu dubna a května naplno ukázala, že se tyto představy jen těžko …

Ruská revoluce roku 1917 (II)

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. První měsíc a půl po svržení carismu se nesl ve zdánlivě všeobecné euforii. Víra v nadcházející morální obrodu Ruska a nastolení lepší společnosti nicméně nemohla zakrýt protichůdné zájmy těch, kteří se podíleli na revoluci, a to už předtím, než padl společný nepřítel. Petrohradští dělníci od prvního dne přijímali liberální Prozatímní vládu jen …

Kořeny prvomájových oslav

Šťastná myšlenka využít proletářského svátku k dosažení osmihodinového pracovního dne se zrodila v Austrálii. Tamní pracující se roku 1856 rozhodli zorganizovat totální stávku spolu se shromážděními a veselicemi, jimiž demonstrovali za osmihodinovou pracovní dobu. Dnem těchto oslav měl být 21. duben. Australští pracující zprvu zamýšleli, že se oslavy budou konat pouze v roce 1856; nakonec ale měly tak silný efekt na australské dělnické masy, které jako by díky nim oživly, že bylo rozhodnuto o jejich každoročním …

Ruská revoluce: Strana a lidé

V rámci článků věnujících sto letům od Ruské revoluce 1917 zveřejňujeme jednu kapitolu z knihy významného socialistického historika Pierra Brouého Bolševická strana. V současné době spolupracujeme se sdružením SOK na přípravě českého vydání celéh Brouého knihy, která je velice ceným vhledem do revolučních událostí roku 1917. V Leninových rukou byla strana nedostižným dějinným nástrojem, neboť těchto asi 10 000 ilegálních pracovníků, kteří začali znovu navazovat kontakty ve dnech následujících po únorové revoluci 1917, během …

Ruská revoluce 1917: Ženy pocítily svou moc

Ruská revoluce přinesla obrovské změny pro ty nejutlačovanější skupiny. Časopis Socialist Review vedl rozhovor s Emmou Davis o tom, jak se ženy chopily svých životů a postavily se do čela bojů. Jaký byl život žen v Rusku před revolucí? V carském Rusku neměly rolnické a dělnické ženy v podstatě žádná práva. Nemohly se rozvést; měly extrémně omezená majetková práva. Pouze ženy ze střední třídy mohly vůbec pomýšlet na to, že opustí své manžely. Bití žen manžely a otci …