Ruská revoluce roku 1917 (II)

| dne 15.5.2017

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. První měsíc a půl po svržení carismu se nesl ve zdánlivě všeobecné euforii. Víra v nadcházející morální obrodu Ruska a nastolení lepší společnosti nicméně nemohla zakrýt protichůdné zájmy těch, kteří se podíleli na revoluci, a to už předtím, než padl společný nepřítel. Petrohradští dělníci od prvního dne přijímali liberální Prozatímní vládu jen …

Kořeny prvomájových oslav

dne 5.5.2017

Šťastná myšlenka využít proletářského svátku k dosažení osmihodinového pracovního dne se zrodila v Austrálii. Tamní pracující se roku 1856 rozhodli zorganizovat totální stávku spolu se shromážděními a veselicemi, jimiž demonstrovali za osmihodinovou pracovní dobu. Dnem těchto oslav měl být 21. duben. Australští pracující zprvu zamýšleli, že se oslavy budou konat pouze v roce 1856; nakonec ale měly tak silný efekt na australské dělnické masy, které jako by díky nim oživly, že bylo rozhodnuto o jejich každoročním …

Ruská revoluce: Strana a lidé

dne 20.4.2017

V rámci článků věnujících sto letům od Ruské revoluce 1917 zveřejňujeme jednu kapitolu z knihy významného socialistického historika Pierra Brouého Bolševická strana. V současné době spolupracujeme se sdružením SOK na přípravě českého vydání celéh Brouého knihy, která je velice ceným vhledem do revolučních událostí roku 1917. V Leninových rukou byla strana nedostižným dějinným nástrojem, neboť těchto asi 10 000 ilegálních pracovníků, kteří začali znovu navazovat kontakty ve dnech následujících po únorové revoluci 1917, během …

Ruská revoluce 1917: Ženy pocítily svou moc

dne 20.3.2017

Ruská revoluce přinesla obrovské změny pro ty nejutlačovanější skupiny. Časopis Socialist Review vedl rozhovor s Emmou Davis o tom, jak se ženy chopily svých životů a postavily se do čela bojů. Jaký byl život žen v Rusku před revolucí? V carském Rusku neměly rolnické a dělnické ženy v podstatě žádná práva. Nemohly se rozvést; měly extrémně omezená majetková práva. Pouze ženy ze střední třídy mohly vůbec pomýšlet na to, že opustí své manžely. Bití žen manžely a otci …

Je xenofobie přirozená?

dne 17.3.2017

Stránka Dictionary.com na konci listopadu oznámila, že jejím Slovem roku (World of the Year) 2016 byla „xenofobie“, kterou definuje jako „strach nebo nenávist vůči cizincům a lidem odlišných kultur“. Vyhledávání tohoto slova dosáhlo svého vrcholu v červnu po referendu o Brexitu a projevu prezidenta Obamy, ve kterém obviňoval Donalda Trumpa z podněcování „nativismu a xenofobie“. Hojně se vyhledávalo také den po Trumpově zvolení. Dictionary.com upozorňuje: „Tento rok jsme byli ve Spojených státech svědky vzestupu ,alternativní pravice‘, bílého nacionalismu …

Ruská revoluce roku 1917 I: válka, únorové povstání a dubnové teze

dne 8.3.2017

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Začátkem roku 1914 se ve většině Evropy máloco jevilo nereálněji, než představa, že by se v blízké době mohlo na obzoru objevit revoluční proletářské hnutí. Poslední takové vzplanutí bylo již více než čtyři desetiletí staré (Pařížská komuna z roku 1871), a i ono bylo ve své době spíše izolovaným projevem. Následoval …

Z dějin třídních bojů: Aristoníkova „revoluce“ v Malé Asii (130/129 př. n. l.)

dne 27.1.2017

Příbližně před dvěma tisíci sto pětatřiceti lety (přesné datum je nejisté) potlačila armáda starověkého Říma v Asii povstání, které se z původního pokusu královského levobočka o uchvácení trůnu proměnilo v sociální hnutí otroků a dalších nižších vrstev. O jeho průběhu a cílech toho dnes víme velmi málo, mohla by však být ojedinělým příkladem radikálního revolučního programu v době, která jinak nikdy tak daleko nedospěla. Otroctví bylo jedním ze základních rysů společností starého Řecka a Říma. I když otroci podle nejnovějších …

Demokracii pro lidi, ne pro boháče

| dne 16.1.2017

Sto let od Ruské revoluce nám nabízí příležitost prozkoumat důležité otázky. Sally Campbell tvrdí, že v jádru revoluce se nacházel hluboký demokratický impuls. Podle Davida Remnicka, autora knihy nazvané Lenin’s Tomb (Leninova hrobka) a šéfredaktora časopisu New Yorker, zastával Lenin, přední osobnost Ruské revoluce 1917, „názor, že člověk je modelářskou hlínou a snažil se vytvořit nový model lidské přirozenosti a chování za pomoci sociálního inženýrství.“ Remnick cituje Richarda Pipese, pravicového historika a kritika Ruské revoluce, který …

Dvě stě padestá let od deklarace ženských práv

dne 28.10.2016

Před dvěma sty pětadvaceti lety, uprostřed francouzské revoluce, byla v Paříži 28. října 1791 vydána „Deklarace práv žen a občanek“, první manifest za zrovnoprávnění pohlaví. Její autorkou byla spisovatelka Olympe de Gouges, známá do té doby hlavně romány a divadelními hrami zaměřenými proti otrokářství v koloniích. Ve svém provolání, předloženém Ústavodárnému shromáždění krátce poté, co schválilo „Deklaraci lidských a občanských práv“, argumentovala přirozenými právy žen, bez jejichž naplnění nemůže být revoluce nikdy plně uskutečněna. Na běh …

Umění ve struktuře politické moci

| dne 27.9.2016

Tento, doposud nikde nepublikovaný, text z roku 2003 považuji za stále aktuální a snad i inspirativní. Zvláště, když se na poli umění dočítám některé úvahy, jež bezostyšně deklarují „novost“ svých tezí a nevědí (nechtějí) vědět, jak moc si přivlastňují souvislosti, které již byly dříve jasně (jistě nejen mnou) vyřčeny. Dnes bych jen změnil, zpřesnil některé dobové kontexty, které před třinácti lety nebyly tak výrazné. Umění ve struktuře politické moci. Jejich vzájemné přímé reflexe s limity …