Ruská revoluce 1917 (IV): podzimní krize

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. V létě 1917 už nikdo v Rusku nevěřil ve snadnou a bezbolestnou revoluční cestu k světlým zítřkům. Neznamená to, že by většina obyvatel na tuto vidinu rezignovala a že by vybudování lepší společnosti přestalo být na pořadu dne. Jen představa (která ostatně ani v prvních revolučních okamžicích nebyla všeobecně sdílená a za dubnové krize dostala ještě …

Ruská revoluce roku 1917 (III): venkov, národní hnutí, revoluční obranářství a červencové dny

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Na začátku června už opadla euforie prvních revolučních týdnů. Už v těchto nadšených chvílích nemohlo nikomu ujít, že různé politické proudy a společenské skupiny si další vývoj revoluce představují víc než rozdílně. První velká krize nového režimu na přelomu dubna a května naplno ukázala, že se tyto představy jen těžko …

Ruská revoluce roku 1917 (II)

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. První měsíc a půl po svržení carismu se nesl ve zdánlivě všeobecné euforii. Víra v nadcházející morální obrodu Ruska a nastolení lepší společnosti nicméně nemohla zakrýt protichůdné zájmy těch, kteří se podíleli na revoluci, a to už předtím, než padl společný nepřítel. Petrohradští dělníci od prvního dne přijímali liberální Prozatímní vládu jen …

Kořeny prvomájových oslav

Šťastná myšlenka využít proletářského svátku k dosažení osmihodinového pracovního dne se zrodila v Austrálii. Tamní pracující se roku 1856 rozhodli zorganizovat totální stávku spolu se shromážděními a veselicemi, jimiž demonstrovali za osmihodinovou pracovní dobu. Dnem těchto oslav měl být 21. duben. Australští pracující zprvu zamýšleli, že se oslavy budou konat pouze v roce 1856; nakonec ale měly tak silný efekt na australské dělnické masy, které jako by díky nim oživly, že bylo rozhodnuto o jejich každoročním …

Ruská revoluce: Strana a lidé

V rámci článků věnujících sto letům od Ruské revoluce 1917 zveřejňujeme jednu kapitolu z knihy významného socialistického historika Pierra Brouého Bolševická strana. V současné době spolupracujeme se sdružením SOK na přípravě českého vydání celéh Brouého knihy, která je velice ceným vhledem do revolučních událostí roku 1917. V Leninových rukou byla strana nedostižným dějinným nástrojem, neboť těchto asi 10 000 ilegálních pracovníků, kteří začali znovu navazovat kontakty ve dnech následujících po únorové revoluci 1917, během …

Ruská revoluce 1917: Ženy pocítily svou moc

Ruská revoluce přinesla obrovské změny pro ty nejutlačovanější skupiny. Časopis Socialist Review vedl rozhovor s Emmou Davis o tom, jak se ženy chopily svých životů a postavily se do čela bojů. Jaký byl život žen v Rusku před revolucí? V carském Rusku neměly rolnické a dělnické ženy v podstatě žádná práva. Nemohly se rozvést; měly extrémně omezená majetková práva. Pouze ženy ze střední třídy mohly vůbec pomýšlet na to, že opustí své manžely. Bití žen manžely a otci …

Je xenofobie přirozená?

Stránka Dictionary.com na konci listopadu oznámila, že jejím Slovem roku (World of the Year) 2016 byla „xenofobie“, kterou definuje jako „strach nebo nenávist vůči cizincům a lidem odlišných kultur“. Vyhledávání tohoto slova dosáhlo svého vrcholu v červnu po referendu o Brexitu a projevu prezidenta Obamy, ve kterém obviňoval Donalda Trumpa z podněcování „nativismu a xenofobie“. Hojně se vyhledávalo také den po Trumpově zvolení. Dictionary.com upozorňuje: „Tento rok jsme byli ve Spojených státech svědky vzestupu ,alternativní pravice‘, bílého nacionalismu …

Ruská revoluce roku 1917 I: válka, únorové povstání a dubnové teze

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Začátkem roku 1914 se ve většině Evropy máloco jevilo nereálněji, než představa, že by se v blízké době mohlo na obzoru objevit revoluční proletářské hnutí. Poslední takové vzplanutí bylo již více než čtyři desetiletí staré (Pařížská komuna z roku 1871), a i ono bylo ve své době spíše izolovaným projevem. Následoval …

Z dějin třídních bojů: Aristoníkova „revoluce“ v Malé Asii (130/129 př. n. l.)

Příbližně před dvěma tisíci sto pětatřiceti lety (přesné datum je nejisté) potlačila armáda starověkého Říma v Asii povstání, které se z původního pokusu královského levobočka o uchvácení trůnu proměnilo v sociální hnutí otroků a dalších nižších vrstev. O jeho průběhu a cílech toho dnes víme velmi málo, mohla by však být ojedinělým příkladem radikálního revolučního programu v době, která jinak nikdy tak daleko nedospěla. Otroctví bylo jedním ze základních rysů společností starého Řecka a Říma. I když otroci podle nejnovějších …

Demokracii pro lidi, ne pro boháče

Sto let od Ruské revoluce nám nabízí příležitost prozkoumat důležité otázky. Sally Campbell tvrdí, že v jádru revoluce se nacházel hluboký demokratický impuls. Podle Davida Remnicka, autora knihy nazvané Lenin’s Tomb (Leninova hrobka) a šéfredaktora časopisu New Yorker, zastával Lenin, přední osobnost Ruské revoluce 1917, „názor, že člověk je modelářskou hlínou a snažil se vytvořit nový model lidské přirozenosti a chování za pomoci sociálního inženýrství.“ Remnick cituje Richarda Pipese, pravicového historika a kritika Ruské revoluce, který …