Ruská revoluce roku 1917 I: válka, únorové povstání a dubnové teze

dne 8.3.2017

Před sto lety začala v Petrohradě ruská revoluce. Byl to v dějinách první vážný pokus svrhnout v celostátním, potažmo celosvětovém měřítku kapitalismus a nastolit místo něj dělnický stát. Začátkem roku 1914 se ve většině Evropy máloco jevilo nereálněji, než představa, že by se v blízké době mohlo na obzoru objevit revoluční proletářské hnutí. Poslední takové vzplanutí bylo již více než čtyři desetiletí staré (Pařížská komuna z roku 1871), a i ono bylo ve své době spíše izolovaným projevem. Následoval …

Z dějin třídních bojů: Aristoníkova „revoluce“ v Malé Asii (130/129 př. n. l.)

dne 27.1.2017

Příbližně před dvěma tisíci sto pětatřiceti lety (přesné datum je nejisté) potlačila armáda starověkého Říma v Asii povstání, které se z původního pokusu královského levobočka o uchvácení trůnu proměnilo v sociální hnutí otroků a dalších nižších vrstev. O jeho průběhu a cílech toho dnes víme velmi málo, mohla by však být ojedinělým příkladem radikálního revolučního programu v době, která jinak nikdy tak daleko nedospěla. Otroctví bylo jedním ze základních rysů společností starého Řecka a Říma. I když otroci podle nejnovějších …

Demokracii pro lidi, ne pro boháče

| dne 16.1.2017

Sto let od Ruské revoluce nám nabízí příležitost prozkoumat důležité otázky. Sally Campbell tvrdí, že v jádru revoluce se nacházel hluboký demokratický impuls. Podle Davida Remnicka, autora knihy nazvané Lenin’s Tomb (Leninova hrobka) a šéfredaktora časopisu New Yorker, zastával Lenin, přední osobnost Ruské revoluce 1917, „názor, že člověk je modelářskou hlínou a snažil se vytvořit nový model lidské přirozenosti a chování za pomoci sociálního inženýrství.“ Remnick cituje Richarda Pipese, pravicového historika a kritika Ruské revoluce, který …

Dvě stě padestá let od deklarace ženských práv

dne 28.10.2016

Před dvěma sty pětadvaceti lety, uprostřed francouzské revoluce, byla v Paříži 28. října 1791 vydána „Deklarace práv žen a občanek“, první manifest za zrovnoprávnění pohlaví. Její autorkou byla spisovatelka Olympe de Gouges, známá do té doby hlavně romány a divadelními hrami zaměřenými proti otrokářství v koloniích. Ve svém provolání, předloženém Ústavodárnému shromáždění krátce poté, co schválilo „Deklaraci lidských a občanských práv“, argumentovala přirozenými právy žen, bez jejichž naplnění nemůže být revoluce nikdy plně uskutečněna. Na běh …

Umění ve struktuře politické moci

| dne 27.9.2016

Tento, doposud nikde nepublikovaný, text z roku 2003 považuji za stále aktuální a snad i inspirativní. Zvláště, když se na poli umění dočítám některé úvahy, jež bezostyšně deklarují „novost“ svých tezí a nevědí (nechtějí) vědět, jak moc si přivlastňují souvislosti, které již byly dříve jasně (jistě nejen mnou) vyřčeny. Dnes bych jen změnil, zpřesnil některé dobové kontexty, které před třinácti lety nebyly tak výrazné. Umění ve struktuře politické moci. Jejich vzájemné přímé reflexe s limity …

Tvar vzdělání v rozšířeném poli

| dne 31.7.2016

Znepokojivá blízkost akademií a volného trhu přináší otázky po tom, co znamená rostoucí vliv implementace ekonomického faktoru do podoby terciárního sektoru vzdělání. Měnící se rétorika univerzit, kterou aplikované vzdělávání přináší, redefinuje nejen status univerzit, ale ovlivňuje také rámec fungování uvnitř jich samých. Je stále možné podobu univerzit aktivně ovlivňovat, nebo jsou školy pouze rozbitým objektem odsouzeným k opakování se? Mezinárodní vlnu protestů, která proběhla v minulém roce na vysokých školách od Montreálu přes Londýn …

Když xenofobové hájí ženská práva

| dne 17.7.2016

České islamofobní hnutí a spřízněné pravicové politické síly ve svých projevech a programech s oblibou argumentují ženskými právy. Jakkoliv se to na první pohled může zdát legitimní, protože islám stejně jako všechna ostatní velká světová náboženství má k ženám vztah minimálně problematický a v mnoha muslimských zemích se ženám nedostává ani formálně rovných práv, jak jsme na to zvyklí v Evropě, nesmíme dovolit, aby si téma ženských práv uzurpovali příslušníci krajní pravice – především proto, že pokud …

Marxismus a běh dějin

| dne 13.4.2016

Není tomu tak dávno, co se proti marxismu jako jedna z nejvážnějších a nejčastějších výtek uvádělo, že pohlíží na dějiny mechanistickým a hrubě zjednodušujícím způsobem, podle něhož je všem společnostem předem souzeno, aby prošly toutéž nevyhnutelnou posloupností fází od prvotního komunismu k otroctví, feudalismu a nakonec ke kapitalismu, který nutně ustoupí socialismu. Šlo přitom nejen o hodnotu marxismu jako teorie dějin a jeho údajnou neschopnost vysvětlit rozmanitost průběhu dějinných událostí, jak nám je ukazuje svět, ale také …

Svoboda a vlastnictví

| dne 23.3.2016

Esej Matěje Metelce, jež podrobuje kritice koncept soukromého vlastnictví v kontextu svobody, je obzvláště aktuální vzhledem k dění kolem pražského sociálního centra Klinika, jemuž hrozí po více než ročním fungování vystěhování a zrušení státními orgány. Karl Marx na jednom místě Ekonomicko-filosofických rukopisů z roku 1844 říká: „Čím méně nejen jíte, pijete, nakupujete knihy, navštěvujete divadla, plesy nebo vykřičené domy, ale i přemýšlíte, milujete, teoretizujete, zpíváte, malujete, šermujete atd., tím více ušetříte a zvětšíte své jmění – tedy …

Závod s časem: klima, sociální hnutí a marxismus

| dne 12.2.2016

Čas se krátí. To není poplašné volání do zbraně, ale závěr vycházející ze shodného stanoviska vědců k tomu, co se děje s klimatem a co přijde v nadcházejících letech, pokud nebude hned teď zahájena velmi rozsáhlá akce ke snížení emisí skleníkových plynů.1 Časový limit je neuvěřitelně krátký. Není to problém příštích generací, ale naší vlastní, problém těch, kdo žijí dnes. Jestliže budeme dál produkovat skleníkové plyny dosavadním tempem, spotřebujeme do 30 let takové množství …