Státně monopolní kapitalismus a zákon hodnoty

Jak působí zákon hodnoty v podmínkách, kdy stát reguluje ceny zboží, nakupuje podstatnou část produktu národního hospodářství, řídí distribuci surovin a reguluje kapitálové investice? Podle Lenina platí, že: „Když kapitalisté vyrábějí pro armádu, čili za státní peníze, je zřejmé, že se už nejedná o ,čistýʻ kapitalismus, nýbrž o zvláštní formu státní ekonomiky. Čistý kapitalismus znamená zbožní výrobu. A zbožní výroba představuje práci pro neznámý a volný trh. Ale kapitalisté vyrábějící pro zbrojní účely vůbec nepracují pro …

Státní kapitalismus v Rusku: Zákon hodnoty v monopolním kapitalismu

V Kapitálu považuje Marx kapitalismus za systém založený na volné hospodářské soutěži. To jsou podmínky, za nichž se plně uplatňuje marxistický zákon hodnoty. Jak je to však v kapitalistickém systému, kterému dominují monopoly? Jediným marxistickým ekonomem, který se podrobně zabýval působením zákona hodnoty v monopolním kapitalismu, byl Rudolf Hilferding. A to ve své knize Das Finanzkapital (Vídeň, 1910). Hilferding říká, že z Marxovy teorie hodnoty nelze odvodit žádný obecný princip, který by vysvětloval směnný …

Kapitalismus proti demokracii

Jaký je vztah kapitalismu a demokracie tváří v tvář současné ekonomické krizi a jak se tento vztah vyvíjel historicky? Co znamená dosazování „technokratů“ na místo demokraticky zvolených vlád např. v Itálii a Řecku? Jak bylo dosaženo třídního kompromisu a kdy od něho může být vládnoucími třídami upuštěno? Ve 21. století se hlásí všichni politici téměř bez výjimky k demokracii. To platí nejen pro Obamu, Sarkozyho nebo Merkelovou, ale také pro Nicka Griffina z fašistické BNP. I zcela zjevně antidemokratické politické síly …

Státní kapitalismus v Rusku: Marxův zákon hodnoty

Marxovu teorii hodnoty lze stručně vysvětlit takto. Za kapitalismu, a pouze za kapitalismu, se „všechny, či alespoň většina výrobků nacházejí ve formě zboží“. A aby se z výrobků stalo zboží, musí ve společnosti existovat dělba práce. To však samo o sobě nestačí. Dělba práce existovala i uvnitř kmenových komunit, aniž by se tím vytvářelo zboží. Ani ve starověké římské latifundii, jež využívala otrocké práce a představovala soběstačnou ekonomickou jednotku, nevznikalo zboží. Dělba práce uvnitř jedné kapitalistické …

Škola a symbolické násilí

Pierre Bourdieu

Když v 60. a 70. letech francouzský sociolog Pierre Bourdieu zveřejňoval svoje výzkumy o francouzském školství, vyvolal velkou společenskou diskusi. Bourdieu se totiž v několika svých pracích zaměřil na fungování francouzského školství od základních škol až po univerzity. Jedná se především o tři díla: Les Héritiers (1964, „Dědici“), La Reproduction (1970, „Reprodukce“; napsáno s J. C. Passeronem, zaměřuje se na koncept symbolického násilí) a La Noblesse dʼÉtat (1989, „Státní smetánka“; zaměřuje se na selekci studentů francouzských univerzit a tzv. Grandes écoles). Bourdieu …

Kellerovy Tři sociální světy

Text historika a sociologa Stanislava Holubce, který je polemikou s poslední knihou Jana Kellera, vychází z přednášky Socialistického kruhu, jíž se Keller i Holubec účastnili a jejíž záznam je spolu s dalšími Kellerovými přednáškami k shlédnutí na www.solidarita.tv Našemu čtenáři se dostává do rukou další díl mnohaletého knižního projektu sociologa Jana Kellera o postupném úpadku západních společností, který tentokrát nese název Tři sociální světy (Sociologické nakladatelství, Praha 2010, 212 stran) a navazuje na v rychlém sledu za sebou vydávané práce …

Jak magazín Ekonom vyvrátil Karla Marxe

Světová krize a pád neoliberálního ekonomického dogmatu otevřely otázky, které měli mnozí za dávno rozřešené. Mezi tyto otázky patří i relevance Marxovy analýzy rozvoje a konce kapitalismu. Stávající krize je závažná, a proto bylo potřeba vyrovnat se i se starými nepřáteli – jejich jména se totiž začala znovu vracet. Karel Marx a jeho dílo patří právě k oněm strašidlům, která se znovu zjevují. Se zpožděním, ale stejně jakoby s nějakou železnou zákonitostí, dostal se opět na stránky českého …

Liberální ideologie, byrokracie a volný trh

Diskurz ve veřejném prostoru není nikdy neutrální, vždy podléhá nějaké hegemonii, nějaké moci, která pokřivuje komunikační racionalitu a která jeden z mnoha názorů (přístupů ke světu) ve veřejném prostoru posune na pozici ústřední a hlavní. Původně dílčí názor je tak účelově vyzdvižen do pozice nejvyšší, kde ztrácí partikulární (dílčí) zabarvenost a stává se obecným názorem hlavního proudu. Neutralita vůdčí perspektivy je tedy zdánlivá. Ve veřejném prostoru, tak dochází k zakřivení, jež nazvěme ideologií. Čas ronit …

Minulý režim neměl se socialismem nic společného

Daniel Veselý napsal zajímavý článek (viz. http://webserver.blisty.cz/art/59793.html ), v němž si jako jeden z mála intelektuálů v České republice klade otázku, jak nazývat minulý režim. Většina lidí nekriticky pojmenovává minulý režim „socialismem“, „komunismem“, případně „bolševismem“. Kdo si však pozorně přečte spisy Karla Marxe, snadno shledá, že minulý režim v celém východním bloku neměl s jeho teorií nic společného. Málo známý, nicméně nesmírně důležitý výrok Karla Marxe je: „sebeemancipace pracujících musí být aktem těchto pracujících samotných“. …

Státní kapitalismus v Rusku: kapitola 4:2: Společné a odlišné rysy státního kapitalismu a dělnického státu

Žádný z marxistických teoretiků nebude pochybovat o tom, že pokud by koncentrace kapitálu dosáhla takového stupně, že by jeden kapitalista, kolektiv kapitalistů či stát koncentroval ve svých rukou veškerý národní kapitál, přičemž konkurence na světovém trhu by i nadále pokračovala, zůstane takováto ekonomika i nadále ekonomikou kapitalistickou. Zároveň by však všichni marxističtí teoretici namítli, že dlouho předtím, než by k takovéto koncentraci mohlo dojít, by antagonismus mezi proletariátem a buržoazií přinesl vítěznou socialistickou revoluci, a nebo by rozpor …