Minulý režim neměl se socialismem nic společného

Daniel Veselý napsal zajímavý článek (viz. http://webserver.blisty.cz/art/59793.html ), v němž si jako jeden z mála intelektuálů v České republice klade otázku, jak nazývat minulý režim. Většina lidí nekriticky pojmenovává minulý režim „socialismem“, „komunismem“, případně „bolševismem“. Kdo si však pozorně přečte spisy Karla Marxe, snadno shledá, že minulý režim v celém východním bloku neměl s jeho teorií nic společného. Málo známý, nicméně nesmírně důležitý výrok Karla Marxe je: „sebeemancipace pracujících musí být aktem těchto pracujících samotných“. …

Státní kapitalismus v Rusku: kapitola 4:2: Společné a odlišné rysy státního kapitalismu a dělnického státu

Žádný z marxistických teoretiků nebude pochybovat o tom, že pokud by koncentrace kapitálu dosáhla takového stupně, že by jeden kapitalista, kolektiv kapitalistů či stát koncentroval ve svých rukou veškerý národní kapitál, přičemž konkurence na světovém trhu by i nadále pokračovala, zůstane takováto ekonomika i nadále ekonomikou kapitalistickou. Zároveň by však všichni marxističtí teoretici namítli, že dlouho předtím, než by k takovéto koncentraci mohlo dojít, by antagonismus mezi proletariátem a buržoazií přinesl vítěznou socialistickou revoluci, a nebo by rozpor …

Státní kapitalismus v Rusku: kapitola 4:1: materiální dědictví po předříjnové společnosti

Vláda dělnické třídy ve společnosti, kde neexistují materiální podmínky pro zrušení kapitalistických výrobních vztahů Marx a Engels se nejednou zabývali otázkou, co by se stalo v případě, že by dělnická třída převzala moc dříve, než vyzrají materiální podmínky pro nahrazení kapitalistických výrobních vztahů socialistickými. Došli k závěru, že v takovém případě by se moc dělnické třídy brzy přesunula do rukou buržoazie. Dělnická třída by byla u moci jen dočasně a prorazila by cestu rozvoji kapitalismu. Tak …

G. A. Cohen: Proti kapitalismu

G. A. Cohen, známý jako „Jerry“, byl zakladatelem analytického marxismu. Bohužel v srpnu 2009 náhle zemřel. Kromě literárního dědictví, z něhož je nejznámější jeho kniha z roku 1978 Karl Marx’s Theory of History—a Defence, se zachovaly také některé jeho přednášky. Ohlédnutí za Cohenem si můžete přečíst zde. G.A.Cohen: Against Capitalism

Krize kapitalismu a antikapitalistická alternativa

Už více jak pět let žijeme v ekonomické krizi, jakou svět nezažil od onoho „černého pátku“ na newyorské burze v říjnu 1929 a následné krizi 30. let. Bezprostředně po krachu na amerických hypotečních trzích se v mainstreamových mediích i mezi mainstreamovými ekonomy a politiky začalo debatovat: „Je to konec kapitalismu?“, „Co bude krize znamenat?“ – kladli si mnozí nahlas otázku. I v českém tisku se tato debata otevřela. Martin Weiss v Lidových novinách z 18. září 2008 píše článek s názvem „Temné zítřky“, v Právu …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.8: Na závěr

Ekonomika dělnického státu a kapitalistická ekonomika mají mnoho společných rysů. Dělnický stát – přechodné stádium mezi kapitalismem a komunismem – v sobě nevyhnutelně nese řadu rysů společnosti, na jejichž ruinách vyrůstá, ale současně také zárodek budoucí společnosti. Tyto protichůdné prvky sice existují v přechodném stádiu současně, ale prvky staré společnosti jsou zde podřízeny prvkům společnosti nové. Společným rysem pro dělnický stát i kapitalismus je dělba práce mezi duševní a manuální prací. To co však dělnický stát …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.7.: Rolníci a dělníci

Říjnová revoluce ve skutečností nebyla jednou revolucí. Byla to vlastně fúze revolucí dvou: socialistické dělnické revoluce – produkt vyzrálého kapitalismu a rolnické revoluce – vyústění konfliktu mezi rozvíjejícím se kapitalismem a starým feudálním zřízením. Rolníci byli jako vždy ochotni vyvlastnit soukromé pozemky velkostatkářů. Zároveň však silně lpěli na vlastních malých soukromých pozemcích. Byly připraveni povstat proti feudalismu, avšak na druhé straně nikterak netoužili po socialismu. Stejný postoj rolníků známe i z francouzské historie. Po roce 1789 …

Třídy? Dnes?

V souvislosti dříve s alterglobalizačním hnutím a nyní s krizí se hovoří o tom, kdo by mohl být nositelem společenské změny. V 60. letech se mluvilo o studentech, poté o rolnících ze zemí Třetího světa. Na přelomu tisíciletí přišli Michael Hardt a Antonio Negri s koncepcí multitudy. Ve všech případech se v úvaze o novém nositeli změny předpokládá, že pracující třída, už nebude hrát tak klíčovou roli, protože buď úplně zmizela nebo se zásadně proměnila. V českém prostředí na tento motiv narazil …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.2.: Dělníci a výrobní prostředky

V Komunistickém manifestu se praví: V buržoazní společnosti slouží živá práce k akumulaci, tj. k vytváření akumulované práce. V komunistické společnosti slouží akumulovaná práce ke zlepšování, obohacování a podpoře života dělníka. V buržoazní společnosti takto dominuje minulost nad přítomností, zatímco v komunistické společnosti dominuje současnost nad minulostí. V buržoazní společnosti je kapitál nezávislý a má svou individualitu. V komunistické společnosti bude akumulace podmíněna potřebami lidí. V kapitalistické společnosti je to naopak akumulace, která určuje rozsah zaměstnanosti a míru mezd – …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.1.: Ekonomika dělnického státu

Předtím, než si popíšeme základní rysy ekonomiky dělnického státu, je nutné zmínit jeden velmi důležitý fakt. Marx a Engels očekávali, že revoluce začne ve vyspělých zemích. Předpokládali tedy, že nová společnost by měla být již od svého vzniku materiálně i kulturně vyspělejší než většina ostatních vyspělých kapitalistických zemí. Ne každá prognóza se však musí splnit. A tak se ani historie neměla odvíjet přesně podle Marxova a Engelsova očekávání. Nakonec to totiž bylo Rusko, jedna …