Státní kapitalismus v Rusku: kapitola 4:1: materiální dědictví po předříjnové společnosti

JM dne 11.11.2011

Vláda dělnické třídy ve společnosti, kde neexistují materiální podmínky pro zrušení kapitalistických výrobních vztahů Marx a Engels se nejednou zabývali otázkou, co by se stalo v případě, že by dělnická třída převzala moc dříve, než vyzrají materiální podmínky pro nahrazení kapitalistických výrobních vztahů socialistickými. Došli k závěru, že v takovém případě by se moc dělnické třídy brzy přesunula do rukou buržoazie. Dělnická třída by byla u moci jen dočasně a prorazila by cestu rozvoji kapitalismu. Tak …

Třídy? Dnes?

JM dne 26.6.2011

V souvislosti dříve s alterglobalizačním hnutím a nyní s krizí se hovoří o tom, kdo by mohl být nositelem společenské změny. V 60. letech se mluvilo o studentech, poté o rolnících ze zemí Třetího světa. Na přelomu tisíciletí přišli Michael Hardt a Antonio Negri s koncepcí multitudy. Ve všech případech se v úvaze o novém nositeli změny předpokládá, že pracující třída, už nebude hrát tak klíčovou roli, protože buď úplně zmizela nebo se zásadně proměnila. V českém prostředí na tento motiv narazil …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.2.: Dělníci a výrobní prostředky

JM dne 25.6.2011

V Komunistickém manifestu se praví: V buržoazní společnosti slouží živá práce k akumulaci, tj. k vytváření akumulované práce. V komunistické společnosti slouží akumulovaná práce ke zlepšování, obohacování a podpoře života dělníka. V buržoazní společnosti takto dominuje minulost nad přítomností, zatímco v komunistické společnosti dominuje současnost nad minulostí. V buržoazní společnosti je kapitál nezávislý a má svou individualitu. V komunistické společnosti bude akumulace podmíněna potřebami lidí. V kapitalistické společnosti je to naopak akumulace, která určuje rozsah zaměstnanosti a míru mezd – …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.1.: Ekonomika dělnického státu

JM dne 13.6.2011

Předtím, než si popíšeme základní rysy ekonomiky dělnického státu, je nutné zmínit jeden velmi důležitý fakt. Marx a Engels očekávali, že revoluce začne ve vyspělých zemích. Předpokládali tedy, že nová společnost by měla být již od svého vzniku materiálně i kulturně vyspělejší než většina ostatních vyspělých kapitalistických zemí. Ne každá prognóza se však musí splnit. A tak se ani historie neměla odvíjet přesně podle Marxova a Engelsova očekávání. Nakonec to totiž bylo Rusko, jedna …

Rosa Luxemburgová: Militarismus, válka a dělnická třída

JM dne 11.3.2010

Řeč před frankfurtskou trestní komorou 20. února 1914 Moji obhájci tu s právního hlediska dostatečně osvětlili nicotnost známek skutkové podstaty, uváděných obžalobou. Chtěla bych proto osvětlit obžalobu z jiné stránky. V dnešním ústním výkladu pana státního návladního i v jeho písemné obžalobě má velkou úlohu nejen doslovné znění mých závadných výroků, nýbrž výklad a tendence, obsažené prý v těchto slovech. Znovu a znovu a velice rozhodně zdůrazňoval pan státní návladní, co jsem podle jeho pojetí věděla a chtěla, když jsem na …