V co doufáme v Argentině?

Z posledních argentinských voleb vzešla vítězně dvojice Alberto Fernández – Cristina Fernández de Kirchner. K moci se tak vrací perónistický projekt, populismus velmi všestranné orientace, který jako politická síla vyvstal v průběhu 40. let a který byl ve své středolevicové variaci (kirchenerismus) u moci mezi lety 2003-2015. Volba Alberta Fernándeze, který je spíše centristicky orientován, byla výsledkem potřeby určitého smíru, protože osobu bývalé prezidentky část populace hluboce nenávidí. Společnost během kirchenerismu učinila velký pokrok, zejména ve …

Dlouho očekávaná revoluce?

Šokující informace o dění v Chile v rámci posledních týdnů odrážejí v mnoha případech pouze špičku pomyslného ledovce. Masivní protesty, které zachvátily v uplynulých dnech všechna velká města země, jsou totiž něčím více, než pouhým projevem občanské nespokojenosti. Počínající a dlouho očekávaná revoluce se nezvedla jen v souvislosti se snížením minimální mzdy či zdražením dopravy, tyto záležitosti byly daleko spíše jen onou poslední kapkou do poháru trpělivosti národa. Pod hladinou se totiž skrývají mnohem tíživější problémy. Připomeňme si roky …

K 11. září v Chile: Salvador Allende mezi mýty a realitou

V posledních šesti letech se v našem tisku, a ještě více v internetových zdrojích, objevily po značném časovém odstupu informace o Pablu Nerudovi a Salvadoru Allendovi, a to v souvislosti s přezkoumáváním okolností jejich úmrtí, k němuž se v současném Chile logicky věnovalo poměrně dost pozornosti. I tak byly zprávy, které se dostaly k nám, značně kusé a zejména jim chyběl kontext – aktuální a přijatelný, nikoliv ten, který byl vybudován zde, tedy na základě řady dezinterpretací v minulých desetiletích. Zmíněné osobnosti, které – např. spolu s Víctorem Jarou …

Rozhovor: Vítězství Huga Cháveze uvedlo do pohybu nejradikálnější pokus o společenskou transformaci latinskoamerické „růžové vlny“. Jak dopadl?

Rozhovor o bolívarské revoluci Evou María, Naomi Schiller a Gregorym Wilpertem O Hugo Chávezovi Jacobin: Kdo byl tento plamenný státník? Zásadový radikál, nebo někdo komplikovanější? Eva María: Když byl Chávez zvolen, bylo mi jedenáct nebo dvanáct let. Především on mě inspiroval k tomu, abych přemýšlela o možnosti jiné společnosti. Ve Venezuele je majetková nerovnost velmi zřejmá – máte tam velké vily a hned za nimi jsou kopce pokryté slumy. Pak přišel k moci Chávez se svou …

Venezuela: Nedokončená záležitost

Bolívarská revoluce zašla na kapitalismus příliš daleko, na socialismus však nikoliv dostatečně daleko. Není pochyb, že Venezuela prochází hlubokou krizí. Skupina místních socialistů, která brání odkaz Huga Cháveze, vykreslila bezútěšný obrázek týkající se každodenního života lidí v zemi: „Pro naplnění koše základních potřeb je potřeba skoro devatenáct minimálních mezd. K tomu přičtěme inflaci, o které se říká, že je nejvyšší na světě, nekonečné fronty kvůli nedostatku, způsobeného hamouněním, spekulací a nízkou zemědělsko-průmyslovou produkcí; společně …

Zatčená a dodnes nezvěstná. Už čtyřicet let.

Reinalda del Carmen Pereira Plaza, dcera, manželka, matka, zdravotnice a politická aktivistka, patří k nezměrnému množství žen, zatčených během Pinochetova režimu a dodnes nezvěstných. 15. prosince 2016 si v Chile připomenou čtyřicet let od jejího únosu. Reinalda se narodila 5. května 1947 v městě Viluco. Velmi brzy umírá její otec Luis Pereira Lobos, po této události se matka Luzmira Plaza Medina i se svou jedinou dcerou stěhuje do Santiaga a navzdory těžkým ekonomickým podmínkám ji podporuje ve studiích. Po absolvování lycea …

Fidel Castro 1926-2016

Když byl mladý Fidel Castro v roce 1953 souzen za ozbrojený útok na kasárna Moncada, varoval porotu: „Odsuďte mě. Nezáleží na tom. Historie mě osvobodí.“ Šest let na to byl kubánským premiérem, a vedl vládu 49 let, než v roce 2008 formálně abdikoval. Historie jej musí soudit jak jako bojovníka za svobodu, jehož vzdor pokořil imperialismus USA, tak jako vládce represivní, nerovné společnosti. Narozen v roce 1926, vyrůstal Castro na Kubě, která byla v zásadě …

Venezuela: Quo vadis?

V únoru tohoto roku zaplavily západní média obrazy mladých protestujících Venezuelců, brutálně pacifikovaných bezpečnostními silami státu. Tito pokojní „bojovníci za svobodu a demokracii“ údajně vystupovali proti státnímu teroru, politické a ekonomické nesvobodě, cenzuře, zkrátka proti utlačitelským praktikám chávismu. Hlavním požadavkem byl odchod prezidenta Nicoláse Madura z úřadu a změna politického režimu. Jak už to tak bývá, západní mainstreamová média nepodávala tak zcela objektivní obraz reality. Obrázky masakrovaných studentů dokonce často vůbec nepocházely z Venezuely, jednalo se …