Třídy? Dnes?

V souvislosti dříve s alterglobalizačním hnutím a nyní s krizí se hovoří o tom, kdo by mohl být nositelem společenské změny. V 60. letech se mluvilo o studentech, poté o rolnících ze zemí Třetího světa. Na přelomu tisíciletí přišli Michael Hardt a Antonio Negri s koncepcí multitudy. Ve všech případech se v úvaze o novém nositeli změny předpokládá, že pracující třída, už nebude hrát tak klíčovou roli, protože buď úplně zmizela nebo se zásadně proměnila. V českém prostředí na tento motiv narazil …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.6: Odumírání státu a práva

Představitelé KSSS

Marx předpokládal, že se zavedením socialismu a odstraněním společenských tříd by měl stát zaniknout. Bez konfliktů mezi třídami a jinými sociálními skupinami by měl být jakýkoli stálý aparát násilí v podobě armády, policie a věznic zbytečný. Zrovna tak by měl zaniknout i právní řád, neboť „bez aparátu schopného vynutit si dodržování zákonů není právo ničím“. [95] Za socialismu budou existovat jen konflikty mezi jednotlivci. K potlačování takových provinění, ke kterým bude docházet i po odstranění chudoby – …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.5: Strana

Sjezd KSSS

Vzhledem k tomu, že Komunistická Strana Sovětského Svazu je vládnoucí stranou, musí být analýza její struktury, složení a fungování také analýzou státní mašinérie. Předtím, než se pustíme do analýzy fungování strany za Stalina, je důležité se podívat, jak mohla původně zcela demokraticky fungující strana (období před nástupem byrokracie) získat současný monolitní a totalitní charakter. Bolševici nikdy nebyli jednolitou nebo totalitní stranou. Právě naopak. Vnitřní demokracie měla v životě strany vždy zásadní význam. Tento fakt …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.4: Volby

Roku 1937 v předvečer všeobecných voleb Stalin prohlásil: „Až dosud svět nikdy – opravdu nikdy – neviděl tak svobodné a skutečně demokratické volby jako tyto! Něco takového historie ještě nezažila.“ Jeden nadšený americký zastánce stalinského režimu uvádí: „Sovětský občan může v tajných volbách beze strachu a bez prospěchářství hlasovat pro tu osobu a pro tu politiku, kterou skutečně chce.“ Přesto však v těchto „zcela svobodných a skutečně demokratických“ volbách nemá volič nikdy na výběr více než jednoho …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.3: Sověty

Formálně jsou nositelem svrchované moci v SSSR sověty v čele s Nejvyšším sovětem (do roku 1937 Sjezdem sovětů). Celá řada údajů však dnes svědčí o tom, že se reálná moc ve skutečnosti přesunula úplně jinam a ze sovětů se staly jen úřady na razítkování. Z počátku to bylo úplně jinak. Např. v roce 1918 zasedal Sjezd pětkrát. Mezi léty 1919 až 1922 se sjezd konal jednou za rok. Avšak od té doby se období mezi zasedáními Sjezdu …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 1.11: Vyvlastnění rolnictva

Říjnová revoluce vyvlastnila velké statkáře, církev a monarchy. Venkovská buržoazie – kulaci – nejen že nebyla vyvlastněna, ale dokonce během NEPu z řad středních rolníků mnoho nových kulaků vzešlo. Kulaci, společně se soukromými obchodníky, vykořisťovali venkovskou chudinu. Soukromý kapitalismus v zemědělství pokračoval až do roku 1928. Kolektivizace tento stav radikálně změnila. Není třeba diskutovat o efektu kolektivizace na třídní strukturu venkova. Musíme si však položit následující otázku: Jak kolektivizace ovlivnila celkový výstup zemědělského sektoru …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 1.10: Dělník a produktivita práce

V dělnickém státě je růst produktivity práce doprovázen zlepšováním podmínek zaměstnanců. Jak říkal Trockij v roce 1928: „Reálné mzdy se musí stát hlavním kritériem úspěchu socialistického vývoje. Kritériem socialistického vzestupu je nepřetržité zlepšování pracovních norem.“ Podívejme se, jaké byly vztahy mezi růstem produktivity práce a životní úrovní dělníků v Rusku. Následující tabulka o tom obsahuje údaje: Produktivita práce [123] Počet “potravinových košů” za průměrnou měsíční mzdu [124] Rok index index 1913 100 100 1928 …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.2: Ruská armáda

Ozbrojené síly jsou hlavní součástí státu. Podle Leninovi definice se stát „skládá ze zvláštních orgánů tvořených ozbrojenými muži, kteří mají k dispozici vězení, …” Výchozím bodem analýzy současného ruského státního aparátu proto musí být, a to zejména z hlediska marxismu, struktura ozbrojených sil. Jak trefně vystihl Trotsky: „Armáda je kopií společnosti, která trpí všemi jejími nemocemi. A to zpravidla s vyššími horečkami.” Socialistické strany vždy tradičně požadovali vznik lidových milicí. Jedním z prvních kroků bolševických vůdců …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.1: Marx a Engels o povaze dělnického státu

Zlověstně znějící a obecně nepochopený termín „diktatura proletariátu” používal Marx a Engels k označení obsahu, ne formy. Nejedná se o druh státu, který by měl nahradit kapitalistický stát. Pojem diktatura zde vyjadřuje prostě jen třídní nadvládu. Diktaturou je v tomto smyslu aténský městský stát, Římská říše, Napoleonova vláda, britská parlamentní vláda, Bismarckovo Německo i Pařížská komuna, neboť ve všech těchto režimech byla nějaká třída, či několik tříd, pod nadvládou jiné třídy. Ve spisech Marxe a Engelse je diktatura …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 1.15: Špatné hospodaření vládnoucí byrokracie a 1.16: Rusko – průmyslový gigant

V kapitalismu, založeném na soukromém vlastnictví výrobních prostředků, se kapitalisté řídí tržním mechanismem, jež jim slouží jako jakýsi „finanční kompas.” Tím jsou determinovány jak ceny výrobních prostředků, tak spotřebního zboží. Kapitalista musí vést přesné účetnictví, přičemž trestem za špatný odhad je finanční ztráta, či, v případě závažné chyby, krach. Ve státem řízeném hospodářství, kde je většina cen určována administrativně a kde reálný příjem ředitele závodu není přímo spojen s reálnou ekonomickou situací jeho …