Demokracii pro lidi, ne pro boháče

Sto let od Ruské revoluce nám nabízí příležitost prozkoumat důležité otázky. Sally Campbell tvrdí, že v jádru revoluce se nacházel hluboký demokratický impuls. Podle Davida Remnicka, autora knihy nazvané Lenin’s Tomb (Leninova hrobka) a šéfredaktora časopisu New Yorker, zastával Lenin, přední osobnost Ruské revoluce 1917, „názor, že člověk je modelářskou hlínou a snažil se vytvořit nový model lidské přirozenosti a chování za pomoci sociálního inženýrství.“ Remnick cituje Richarda Pipese, pravicového historika a kritika Ruské revoluce, který …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.6: Odumírání státu a práva

Představitelé KSSS

Marx předpokládal, že se zavedením socialismu a odstraněním společenských tříd by měl stát zaniknout. Bez konfliktů mezi třídami a jinými sociálními skupinami by měl být jakýkoli stálý aparát násilí v podobě armády, policie a věznic zbytečný. Zrovna tak by měl zaniknout i právní řád, neboť „bez aparátu schopného vynutit si dodržování zákonů není právo ničím“. [95] Za socialismu budou existovat jen konflikty mezi jednotlivci. K potlačování takových provinění, ke kterým bude docházet i po odstranění chudoby – …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.5: Strana

Sjezd KSSS

Vzhledem k tomu, že Komunistická Strana Sovětského Svazu je vládnoucí stranou, musí být analýza její struktury, složení a fungování také analýzou státní mašinérie. Předtím, než se pustíme do analýzy fungování strany za Stalina, je důležité se podívat, jak mohla původně zcela demokraticky fungující strana (období před nástupem byrokracie) získat současný monolitní a totalitní charakter. Bolševici nikdy nebyli jednolitou nebo totalitní stranou. Právě naopak. Vnitřní demokracie měla v životě strany vždy zásadní význam. Tento fakt …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.3: Sověty

Formálně jsou nositelem svrchované moci v SSSR sověty v čele s Nejvyšším sovětem (do roku 1937 Sjezdem sovětů). Celá řada údajů však dnes svědčí o tom, že se reálná moc ve skutečnosti přesunula úplně jinam a ze sovětů se staly jen úřady na razítkování. Z počátku to bylo úplně jinak. Např. v roce 1918 zasedal Sjezd pětkrát. Mezi léty 1919 až 1922 se sjezd konal jednou za rok. Avšak od té doby se období mezi zasedáními Sjezdu …