V úvodu ke své Kritice politické ekonomie Marx stručně formuloval hlavní závěry historického materialismu. Píše: „Žádná společenská formace nemůže zcela zmizet, dokud nebudou plně rozvinuty výrobní síly, pro něž je v této společenské formaci prostor. A nové, vyšší výrobní vztahy se nikdy neobjeví dříve, dokud pro ně, v lůně staré společnosti, nevyzrají materiální […]
Ekonomika dělnického státu a kapitalistická ekonomika mají mnoho společných rysů. Dělnický stát – přechodné stádium mezi kapitalismem a komunismem – v sobě nevyhnutelně nese řadu rysů společnosti, na jejichž ruinách vyrůstá, ale současně také zárodek budoucí společnosti. Tyto protichůdné prvky sice existují v přechodném stádiu současně, ale prvky staré společnosti jsou zde podřízeny prvkům […]
Říjnová revoluce ve skutečností nebyla jednou revolucí. Byla to vlastně fúze revolucí dvou: socialistické dělnické revoluce – produkt vyzrálého kapitalismu a rolnické revoluce – vyústění konfliktu mezi rozvíjejícím se kapitalismem a starým feudálním zřízením. Rolníci byli jako vždy ochotni vyvlastnit soukromé pozemky velkostatkářů. Zároveň však silně lpěli na vlastních malých soukromých pozemcích. […]
V Komunistickém manifestu se praví: V buržoazní společnosti slouží živá práce k akumulaci, tj. k vytváření akumulované práce. V komunistické společnosti slouží akumulovaná práce ke zlepšování, obohacování a podpoře života dělníka. V buržoazní společnosti takto dominuje minulost nad přítomností, zatímco v komunistické společnosti dominuje současnost nad minulostí. V buržoazní společnosti je kapitál nezávislý a má svou individualitu. V […]
Předtím, než si popíšeme základní rysy ekonomiky dělnického státu, je nutné zmínit jeden velmi důležitý fakt. Marx a Engels očekávali, že revoluce začne ve vyspělých zemích. Předpokládali tedy, že nová společnost by měla být již od svého vzniku materiálně i kulturně vyspělejší než většina ostatních vyspělých kapitalistických zemí. Ne každá prognóza se […]
Marx předpokládal, že se zavedením socialismu a odstraněním společenských tříd by měl stát zaniknout. Bez konfliktů mezi třídami a jinými sociálními skupinami by měl být jakýkoli stálý aparát násilí v podobě armády, policie a věznic zbytečný. Zrovna tak by měl zaniknout i právní řád, neboť „bez aparátu schopného vynutit si dodržování zákonů není právo ničím“. […]
Vzhledem k tomu, že Komunistická Strana Sovětského Svazu je vládnoucí stranou, musí být analýza její struktury, složení a fungování také analýzou státní mašinérie. Předtím, než se pustíme do analýzy fungování strany za Stalina, je důležité se podívat, jak mohla původně zcela demokraticky fungující strana (období před nástupem byrokracie) získat současný monolitní a totalitní […]
Roku 1937 v předvečer všeobecných voleb Stalin prohlásil: „Až dosud svět nikdy – opravdu nikdy – neviděl tak svobodné a skutečně demokratické volby jako tyto! Něco takového historie ještě nezažila.“ Jeden nadšený americký zastánce stalinského režimu uvádí: „Sovětský občan může v tajných volbách beze strachu a bez prospěchářství hlasovat pro tu osobu a pro tu […]
Formálně jsou nositelem svrchované moci v SSSR sověty v čele s Nejvyšším sovětem (do roku 1937 Sjezdem sovětů). Celá řada údajů však dnes svědčí o tom, že se reálná moc ve skutečnosti přesunula úplně jinam a ze sovětů se staly jen úřady na razítkování. Z počátku to bylo úplně jinak. Např. v roce 1918 zasedal Sjezd pětkrát. […]
Říjnová revoluce vyvlastnila velké statkáře, církev a monarchy. Venkovská buržoazie – kulaci – nejen že nebyla vyvlastněna, ale dokonce během NEPu z řad středních rolníků mnoho nových kulaků vzešlo. Kulaci, společně se soukromými obchodníky, vykořisťovali venkovskou chudinu. Soukromý kapitalismus v zemědělství pokračoval až do roku 1928. Kolektivizace tento stav radikálně změnila. Není třeba […]
