Koloniální feminismus: O úzkosti, konzumerismu a emancipaci žen

Tu a tam můžete slyšet smutné zaúpění: Nemáme žádné „opravdové feministky“, nemají žádné jasné a srozumitelné požadavky, jsou hrozně vzdálené lidem. Situace s veřejnými požadavky feminismu v Rusku opravdu není nejlepší. Ve viditelném politickém spektru ženy jako utlačovaná skupina v podstatě neexistují a místo nich sedí v úřadě kolektivní Valentina Matvijenko[1] v kostýmu. Alternativou k ní jsou liberální feministky typu Marie Arbatové,[2] které kolem sebe šíří misogynii, třídní pohrdání a rasismus. Situace se zdá být zoufalá. Za posledních 10 let …