Drobné od mocných

Od roku 2007 nebyla zvýšena minimální mzda. Ta činí při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době 8000 Kč hrubého, neboli 48,10 Kč na hodinu. V srpnu tohoto roku se po letech na jednání tripartity konečně rozhodlo, že minimální mzda bude zvýšena.

S čím kdo přišel:

Odbory

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požadovala její zvýšení o 15%, na 9200 Kč. O tolik dle ČMKOS vzrostla od roku 2007 inflace. Bez zvýšení by minimální mzda dle vedoucího legislativního odboru ČMKOS Víta Samka neplnila svojí funkci: „mzda má zaměstnanci uhradit náklady na živobytí,“ vysvětlil Samek, ,,když jsme to spočítali podle nárůstu inflace od posledního zvýšení minimální mzdy, dospěli jsme k tomu, že by měla vzrůst minimálně na 9200 Kč. Nehledě na to, že v rámci Evropské unie se většinou uznává, že by se minimální mzda měla pohybovat kolem 60 procent průměrné mzdy (v r. 2011 by to bylo 14 844Kč, pozn. autora), což rozhodně není náš případ,“ řekl také Vít Samek.¹„Vycházeli jsme z růstu životních nákladů v průběhu pěti, šesti let, kdy se minimální mzda nevalorizovala. Vycházeli jsme i z toho, že v některých poplatcích se také ministerstvo financí drží přísně indexu životních nákladů, tak jsme se toho drželi také,“ řekl předseda ČMKOS Jaroslav Zavadil. Naproti tomu Asociaci samostatných odborů (ASO) by dle serveru aktualne.cz stačilo zvýšení minimální mzdy jen o 500 Kč.

Zaměstnavatelé

Představitelé zaměstnavatelů přišli s návrhem zvýšení o 300 či 400 Kč. „Stanovisko podnikatelů bylo rozdílné podle odvětví i oborů, takže naše stanovisko bylo od 0 do 500 korun,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.² ,,Se zvýšením o 500 korun nemáme problém. Mělo by se ale jednat o úpravě podle povolání, protože jiné mzdy jsou v bankovnictví a jiné třeba v textilním průmyslu,“ dodává předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) Jan Wiesner. Tato konfederace tedy rozděluje lidi ne podle minimálních nákladů potřebných k živobytí, ale podle toho, v jakém oboru kdo pracuje. Ale cožpak třeba majitelé domů zohledňují nájemné nájemníkům podle toho, v jakém oboru pracují? Ti z textilního průmyslu platí snad menší nájem? Při platbě v obchodě u poklady dostane člověk slevu z nákupu podle toho, kde pracuje? Ne, a nemáš- li na nájem – přestěhuj se (třeba pod most), nemáš-li na jídlo – nejez. Možná (a možná ne) měl předseda KZPS na mysli tzv. zaručenou mzdu. Zaručená mzda je minimální mzda v jednotlivých profesích. Má 8 úrovní stanovených nařízením vlády č. 567/2006 Sb. Dříve se tato mzda nazývala „minimální mzdové tarify“ či „mzdové skupiny“. Skupiny jsou rozděleny podle údajné náročnosti na vykonávanou práci, např. podle odpovědnosti či předpokládaného vzdělání. Mzda pro nejnižší skupinu má stejnou výši s minimální mzdou. Osmá úroveň je cca dvojnásobkem minimální mzdy. O existenci zaručené mzdy mnozí nevědí. Zaměstnavatelé toho často zneužívají a lidem dávají jen minimální mzdy, bez ohledu na tu zaručenou. Ostatně, i kdybyste zaměstnavatele na to, že máte nárok na zaručenou mzdu, upozornili, zřejmě byste neuspěli a ,,poradil“ by vám něco v tom smyslu, že když se vám váš plat nelíbí, můžete jít. Protože systém je zkrátka pořád rozdělen na pány a sluhy.

Mzda zákonodárců

Kdybychom chtěli aplikovat princip zaručené mzdy, který dle zákona (praxe je často o něčem jiném) platí pro zaměstnance na politiky, můžeme si klást otázku, jakou že to odpovědnost mají? Jakou musí mít kvalifikaci na výkon poslancování, senátorování, či prezidentování? Není to snad tak, že žádnou odpovědnost nemají? Celé funkční období mohou pracovat, jak je jim libo, zradit své předvolební sliby, zadlužovat stát, ze státní poklady mrhat výdaji zbytečně… a NKÚ? Ten sice kontroluje, ale dávat pokuty, či vyvozovat personální důsledky nemůže. Lidé, kteří ve volbách své zastupitele volili a jsou s jejich prací – tj. „zastupováním“ – nespokojeni, je také nemohou odvolat a musí čekat na další volby. Pak tedy, neměli by být ve mzdové skupině číslo 1 a brát minimální mzdu?

Kdo byl vzat v potaz

„Vládě navrhnu zvýšení minimální mzdy ve dvou variantách, a to ze současných 8000 korun na 8400 nebo 8500 korun měsíčně. Jsou to varianty přiměřené stávajícímu ekonomickému vývoji,“ řekl po jednání tripartity ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Dle Drábka není možné zvýšit minimální mzdu razantněji. „Jsme v období velmi křehkého ekonomického růstu. A v takovém období je potřeba s výší minimální mzdy nakládat velmi opatrně,“ řekl. Nesouhlasí ani s argumentem, že od roku 2007 narostla inflace. Dále Drábek řekl: „Zvýšení musíme nastavit tak, aby respektovalo vývoj průměrné mzdy a aby nebyla narušena stabilita trhu práce.“ Podle něj nepůjde o jednotlivý krok, ale už v příštím roce se k diskusi o výši minimální mzdy chce jeho resort vrátit. „Vyhodnotíme si, co změny způsobí, a v pololetí 2012 se k tomuto tématu vrátíme s tím, že prodiskutujeme případné další postupy,“ dodal Drábek.³ Co asi Drábek plánuje? Možná zase přijde se svým plánem z listopadu roku 2010 na různou výši minimální mzdy podle regionů České republiky. Debatu chce Drábek vést ohledně minimální mzdy pro zdravotně postižené zaměstnance. Obává se totiž, že pokud by i jim byla vyplácena stejná minimální mzda jako lidem bez handicapu, ztratili by o ně zaměstnavatelé zájem. Drábkův návrh také obsahuje změnu vyplácení minimální mzdy mladistvým. Nově by už nemělo být možné ji mladistvým zaměstnancům snižovat, jak je tomu doposud. Minimální mzda jim totiž může být zkrácena na 80% a zaměstnancům mezi 18 až 21 roky po dobu prvních šesti měsíců na 90 %. „Minimální mzda je ocenění za nekvalifikovanou práci,“ řekl Drábek. Proto by podle něj neměla být krácena.

Vývoj minimální mzdy

Minimální mzda byla u nás zavedena v roce 1991 a v únoru tohoto roku činila 2 000 Kčs. Od té doby do dnes (za 20 let) stoupla o 6 000 Kč. K porovnání je zajímavý vývoj platů poslaneckých. Základní plat poslance činil v roce 1991 7 000 Kčs, dnes je základ poslaneckého platu 56 000 Kč. Za 20 let si zvýšili základ své mzdy o 49 000 Kč. Základní mzda poslance se odvíjí od trojnásobku průměrné mzdy platu zaměstnance v neziskové sféře. Tento trojnásobek se dále dle Zákona o platech představitelů státní moci (z roku 1995) násobí koeficientem 1,08 u poslanců bez další funkce. U některých státních funkcionářů se koeficient ještě zvyšuje. Náhrady politikům jejich základní mzdu přibližně zdvojnásobují.

Reálná hodnota peněz

Pojem Inflace znamená růst všeobecné cenové hladiny v čase. Jinými slovy jde o snížení kupní síly peněz. Míra inflace se odráží v reálné hodnotě peněz, což je nominální hodnota původní částky, snížená o míru inflace v daném roce, nebo za jednotlivé roky.⁴ Jako příklad, jak klesala reálná hodnota peněz u nás, nám mohou posloužit data České pojišťovny. Tyto data začínají v roce 1993, kdy částka 200 000 Kč se rovnala zajištění příjmu rodiny na 3 roky. V roce 2010 již tato částka stačí na zajištění rodiny zhruba na 6 měsíců. Reálná hodnota 200 000 Kč v roce 1993 se v roce 2010 rovná reálné hodnotě jen 71 201 Kč. Minimální mzda byla v roce 1993 2200 Kč a od té doby se zvýšila do roku 2010 o 5800 Kč. Zatímco reálná hodnota peněz se za tento čas rapidně snížila, minimální mzda se zvýšila opravdu jen minimálně.

Závěrem

Existence minimální mzdy je potřebná. Bez ní by lidé byli, co se týče platu, zcela odkázáni na libovůli zaměstnavatelů a mnozí by jistě neváhali jít s platy i velmi nízko, zvláště v systému, kde je nezaměstnanost jeho součástí. Avšak výše minimální mzdy by měla být taková, aby za ní člověk mohl vyžít. Lze vyžít za 8400 nebo 8500 Kč hrubého měsíčně? Lze zaplatit nájem, který může činit třeba i 10 000 Kč, dále zaplatit za energie, vodu, potraviny a ošacení? Tato otázka zřejmě vládu či představitele zaměstnavatelů nezajímá. Ano, oni s placením nájmu a dalšího problémy nemají. A tak řeší, jestli přidat zaměstnancům 400 Kč nebo 500 Kč. Podle ministra práce a sociálních věcí by vyšší částka narušila stabilitu trhu práce (nějaký ten důvod se vždy najde). Ano, to aby lidé dřeli za mrzký peníz, přípustné je. Lidé jsou prostě bráni jen jako zdroje práce, které jsou bez reálných potřeb. A tak to bude zřejmě i nadále, pokud politikům a podnikatelům neukážeme, že nejsme jen pracovní zdroje, že jsme lidé, kteří si zaslouží za vykonávanou práci spravedlivou odměnu i s ohledem na reálné ceny světa, ve kterém žijeme. Chtějme víc než jen čekání na almužnu od mocipánů. Jestliže slovo „demokracie“ znamená vládu lidu a ne jen skupinky bohatých, pojďme tedy a protestujme – za naše práva, za práva našich blízkých a za práva dalších generací.

Dana Hladíková