Hladomor je součástí systému, ve kterém mohou kvůli ziskům vládnoucích tříd zemřít miliony lidí a hlad je používán jako válečná zbraň.
Hladomor v Jižním Súdánu, Somálsku, Jemenu a částech Nigérie ohrožuje 20 miliónů lidí, včetně 1,4 miliónů dětí.
OSN se oznámila, že k boji s bezprostřední krizí by bylo třeba 4 miliard liber. To sice zní jako velká částka, ale jsou to pouze třídenní výdaje vojenské mašinérie USA.
K hladomorům v současnosti nedochází kvůli celkovému nedostatku jídla. Celkově se ve světě zvedla produkce jídla z 2 220 kalorií na osobu a den v šedesátých letech dvacátého století na více než 2 800 kalorií na osobu a den na počátku 21. století.
Lidé neumírají kvůli nedostatku jídla ale proto, že si prostě nemohou dovolit jej koupit.
Hladomor je často spojen s válkou, a v našem případě jsou války ústředním tématem.
Války ničí přepravní trasy, ztěžují pohyb při hledání jídla a vedou znepřátelené strany k používání hladu jako zbraně.
Somálsko na východě Afriky je toho jasným příkladem. Tři milióny lidí jsou ohroženy a šest miliónů trpí podvýživou. Jedná se o třetí hladomor za posledních 25 let.
Ten předchozí v roce 2011 stál přes 260 000 životů.
Vnější síly
Důležitým faktorem je sucho, ale klíčové jsou války, rozdmýchávané vnějšími silami.
Somálsko bylo cílem světových velmocí už od získání nezávislosti v roce 1960.
Jeho strategická pozice blízko přepravních cest ropných tankerů v Rudém moři a Perském zálivu z něj udělala během Studené války kořist jak pro Rusko, tak Spojené státy.
Tento proces se vyostřil poté, co revoluce v Iránu v roce 1979 odstranila klíčového spojence USA na Blízkém východě.
V předvečer Války v zálivu v roce 1991 vyhlásil vůdce Súdánu svou podporu iráckého diktátora Saddáma Husajna. Sedm miliónů lidí bylo na pokraji hladomoru , ale Spojené státy odklonily loď, která vezla pro Súdán 90 000 tun pšenice.
V roce 1992 provedly USA invazi do Somálska pod záminkou zastavení hladomoru. Nejprve byli Američané vítáni, ale brzy je lidé začali nenávidět.
Masakry a mučení prováděné spojenci americkými vyvolaly silný odpor, který časem donutil USA k potupnému odchodu.
Dnes mají v Somálsku jednotky znovu, a to jako součást své „války proti teroru“. Bojují s Al-Šabáb, skupinou volně napojenou na Al-Kájdu.
Tato skupina se zrodila z etiopské invaze do Somálska, podporované USA. Brutální válečná taktika používaná etiopskými jednotkami vedla lidi k podpoře organizace Al Šabáb, která přinášela určitý druh stability.
Speciální jednotky, soukromí kontraktoři a somálská národní armáda, všichni vycvičení a vybavení USA, upevňují v oblasti americký vliv.
Afrika má zdroje surovin, o které bojovaly evropské koloniální mocnosti na konci devatenáctého století. Dnes jsme svědky další fáze „rvačky o Afriku“, ve které jsou obchodní zájmy opět prosazovány vojenskými silami.
USA má desítky předsunutých základen v Burkině Faso, Kamerunu, Jihoafrické republice, Čadu, Etiopii, Gabonu, Ghaně, Keni, Mali, Nigeru, Senegalu, na Seychelách, v Somálsku, Jižním Súdánu a Ugandě.
Má také velkou základnu v Džibutsku ve východní Africe, stejně jako Francie, a brzy zde bude mít svou námořní základnu i Čína.
Základny
Francie má vojska a několik větších vojenských základen v Mali, Nigeru, Burkině Faso, Čadu a Mauritánii.
Německo má vojenskou základnu v Nigeru a jednotky v několika subsaharských afrických zemích, Rusko je obviňováno z toho, že snaží získat vliv v Libyi.
Ohromné výdaje mocností na ovládnutí a dohled nad africkými zeměmi stojí v ostrém kontrastu k nečinnosti v případě hladomoru.
USA a jejich spojenci zdaleka lidi nezachraňují, naopak jejich osud zpečeťují.
V Jemenu je hladomor způsoben z velké míry krutou občanskou válkou, ve které USA a Saudské Arábie vědomě blokují přístavy a zabraňuje tak dodávkám jídla. To způsobuje, že lidé hladoví.
Britské firmy dodaly s velkými zisky zbraně Saudské Arábii, která prosazuje strategii vyhladovění.
A podmínky pro Afričany se kvůli imperialismu zhoršují. V roce 1820 byla průměrná mzda dělníka v Africe třetinou mzdy dělníka v Evropě. V roce 2010 průměrný Evropan vydělává dvacetkrát tolik než jeho africký protějšek.
Kvůli ekonomické nerovnosti jsou důsledky hladomory mnohem drsnější.
Také kvůli evropské koloniální restrukturalizaci afrických ekonomik je hladomor pravděpodobnější. Tím, že se africké země zaměřují na export klíčových plodiny a zboží, stávají se závislé na obchodu, na nevýhodných podmínkách, což vede k opaku jejich soběstačnosti.
Jižní Súdán již vyhlásil výskyt hladomoru a má dlouhou a složitou historii se Západem.
Tuto oblast kontrolovala do roku 1956 Británie. Ta využívala ve svůj prospěch napětí mezi klany, a kde žádné napětí nebylo, tam ho vytvářela.
Súdánci sdíleli společný jazyk a náboženství. K upevnění své moci ale Británie vyzdvihovala některé skupiny a jiné ignorovala, aby mezi nimi vytvořila spory.
Drancování
Britské impérium ustanovilo rozdílné oficiální jazyky a náboženství, což ulehčilo Západu ovládnutí Jižního Súdánu a drancování jeho přírodních zdrojů.
Dokonce i po vyhlášení nezávislosti byly tyto rozdíly podporovány, aby byla udržena kontrola Západu.
Dopady můžeme cítit dodnes. Po získání nezávislosti v zůstal zemi špatný systém podporující klanová rozdělení. Lidé z Jižního Súdánu byli často vyloučeni z rozhodovacího procesu. USA a jiné mocnosti byly přitahovány zásobami ropy, a pokud se jim Súdán nepodřídil, stal se terčem útoku.
Za prezidenta Billa Clintona v roce 1998 vypustily USA řízené střely s plochou dráhou letu na továrnu na léčiva Al-Šífa blízko Chartúmu. Tvrzení, že továrna vyráběla nervový plyn mnohonásobně vyvrácena.
Al-Šífa vyráběla 50 procent súdánských léčiv a její zničení podle předního německého diplomata způsobilo „několik desítek tisíc obětí“.
Západ stále usiluje o velký vliv. Rozdělení způsobená imperialismem stále hrají roli.
Občanská válka stále způsobuje chaos a v rámci země byly přesídleny tisíce uprchlíků a hladomor zasáhl milióny dalších.
Tříletá válka v Jižním Súdánu způsobila násilnou smrt desetitisíců civilistů, často na základě jejich etnicity. Hlavním viníkem je vláda, která je podporována USA.
Hladomor je součástí tohoto procesu.
Zpráva vydaná o Jižním Súdánu minulý měsíc komisí OSN pro lidská práva popisuje úmyslné vyhladovění a bombardování civilistů.
Dříve jsme mohli vidět zprávy o „příznacích etnických čistek“ a „indikátorech genocidy“, ačkoliv agentura OSN nyní tvrdí, že se „snížily“.
Západní země dodávají určitou zahraniční pomoc, ale ta většinou přichází společně s utahováním šroubů.
Útoky
Riziko hladomoru existuje také v části Nigérie a společným jmenovatelem je zde opět válka. Boko Haram páchá v jihovýchodní části Nigérie smrtící útoky, které si vyžádaly tisíce mrtvých.
Vystěhování lidí, kteří prchali před násilím, vedlo k nedostatečným sklizním a nedostatečné kultivaci půdy. Hrozí hladomor.
Boj vlády proti Boko Haram v rámci „války proti teroru“ násilí v těchto oblastech vyostřuje. Některé místní elity, ve snaze znovu získat moc nad územím, Boko Haram podporují.
Minulý týden, ve stejnou dobu, kdy se objevily zprávy o hladomoru, oznámil americký obchodní časopis Forbes, že „šlo o rekordní rok pro nejbohatší lidi na Zemi. Počet miliardářů se zvýšil o 13 procent, z 1 810 minulý rok na současných 2 043.“
„Jejich celkové bohatství vzrostlo o 18 procent na 6,15 triliónů liber.“
Dokud bude existovat kapitalismus, budou velké mocnosti vykořisťovat a manipulovat – a hladomor, válka a nemoci se budou objevovat znovu a znovu.
Z novin Socialist Worker přeložil Martin Šaffek. Originál zde.
