Po Trumpovi potopa

Donald Trump v úterý (24.1.) rozhodl o pokračování výstavby ropovodů Keystone XL a Dakota Access, proti kterému se v minulém roce postavili místní obyvatelé. Je to jeden z prvních náznaků jakým směrem bude chtít nový prezident Spojených států směřovat svou enviromentální politiku. Ta tak bude podporovat zájmy ropných společností před zájmy občanů, za předpokladu, že stát získá určitý podíl na jejich ziscích.

Schválení výstavby ropovodů je v souladu s Trumpovým energetickým plánem: „Trumpova administrativa se zavazuje k (…) maximálnímu využití amerických zdrojů, k osvobození ze závislosti na dovozu ropy.“ Zvýšení zaměstnanosti chce Trump zajistit právě využitím domácích prostředků, to znamená rozšíření těžby ropy, břidlicových plynů, stejně jako uhlí. Trumpa viditelně příliš nezajímá, že taková pracovní místa jsou pouze dočasná a po vytěžení zásob dojde ke krizi na pracovním trhu, kdy tito zaměstnanci budou těžce hledat nové uplatnění. To ale již nebude Trumpova starost. Nehledě na to, že například těžba břidlicových plynů s sebou nese rizika vůči životnímu prostředí i ochraně zdraví obyvatel. Ať už jde o velkou spotřebu vody při těžbě, úniky metanu, riziko znečištění pitné vody nebo zemětřesení, k nimž v některých těžebních oblastech USA dochází již dnes.

Do vedení Enviromental Protection Agency (EPA, Agentury na ochranu životního prostředí) dosadil Trump Scotta Pruitta, který se v minulosti s EPA několikrát soudil proti jí uzákoněným ekologickým „omezením“. Jeho přístup k otázkám životního prostředí dokládá kritický článek k Obamově ekologické agendě: „Vědci nadále nesouhlasí se stupněm a mírou globálního oteplování a jeho vztahem k jednání lidstva.“ Pruitt zde však neuvádí odkaz na konkrétní vědecké studie. V podobném smyslu pokračoval Pruitt v opdovědích Berniemu Sandersovi v otázce vlivu člověka na změny klimatu, kdy tvrdil, že člověk má vliv na změny klimatu „určitým způsobem.“ Během politických kampaní do Senátu obdržel Pruitt 270 tisíc dolarů od ropných a plynárenských společností.

Trumpova administrativa v tomto týdnu zmrazila granty, které EPA používala na výzkum a další projekty. S tím jsou spojeny i plánované škrty. EPA má dostat o 815 milionů dolarů menší rozpočet. EPA dostala současně nařízeno stáhnout ze svých webových stránek informace o klimatických změnách a její zaměstnanci mají zakázáno podávat informace médiím či komunikovat na Twitteru.

V minulém roce probíhaly proti ropovodu Dakota Access protesty, které vedly B. Obamu k zablokování vyjednávání o dalším pokračování výstavby, částečně i kvůli nebezpečím vůči životnímu prostředí. Trasa ropovodu totiž vede v blízkosti řeky Missouri, takže pokud by se ropovod narušil, došlo by ke kontaminaci vody. Ropovod navíc vede přes posvátné území domorodých Siouxů. Již v úterý vyšlo do ulic New Yorku okolo 500 demonstrantů v návaznosti na Trumpovo rozhodnutí, podobně i v dalších městech USA. Ekologická organizace 350.org vytvořila petici proti další výstavbě ropovodů. Jediným správným Trumpovým rozhodnutím se tak zatím zdá opuštění obchodní smlouvy TPP, to je ale výsledek soustavného tlaku masového hnutí Američanů a Američanek a také skutečnosti, že samotná smlouva byla krajně nepopulární. Hrozilo totiž, že by ještě více snížila cenu práce v USA, protože ta by se dostala do přímé konkurence s cenami zemí jižní Asie.

Během inaugurace D. Trumpa proběhly po celém světě několika set tisícové demonstrace. Zásadní však bude to, jak se občané USA a lidé na celém světě postaví proti konkrétní každodenní Trumpově politice. Jde o vytvoření hnutí aktivních lidí, kteří tak budou tvořit protiváhu vůči Trumpově politice. Příkladem může hnutí kolem B. Sanderse Our revolution a další.

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •