Přinášíme vám odpovědi na otázky týkající se situace v NP Šumava, kde probíhá od 15.července 2011 blokáda, která má za cíl zamezit kácení stromů, které zde nelegálně dalo pokácet vedení NP a CHKO Šumava, v čele s jejím ředitelem Janem Stráským.
Na naše otázky odpověděl RNDr. Mojmír Vlašín, tiskový mluvčí nenásilné blokády kácení
Jak jste se o kácení v dosud bezzásahové zóně NP Šumava v oblasti Ptačího potoka na Modravsku dozvěděli?
Poté, co ministr Chalupa zveřejnil změnu managementu a bylo známo, kde všude by se mělo zasahovat proti kůrovci, prošli jsme tato místa (Jaromír Bláha, Jan Piňos a já) a vytipovali lokality, kde by plánovaný zásah mohl být devastující pro přírodu. Tam chodily pravidelně hlídky. Jedna zjistila a nahlásila kácení v oblasti Ptačího potoka.
Proč jste se rozhodli zabránit kácení stromů?
Podle Zákona o ochraně přírody a krajiny platí, že na celém území národního parku je zakázáno mj. hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch (§16, odst. 1, písm. a) . Podle § 22 ZOPK platí, že „ustanovení o zásazích proti škůdcům a o případech mimořádných okolností a nepředvídaných škod“ lze použít jen se souhlasem a v rozsahu stanoveném orgánem ochrany přírody. Kromě toho je nutnost mít platnou výjimku ze zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů podle § 56 zmíněného zákona. Správa příslušné výjimky neměla a nemá- takže kácení probíhalo nelegálně. To byl tedy právní důvod.
Řada odborníků – přírodovědců považuje kácení v oblasti Ptačího potoka za nejen zbytečné (kůrovec se odsud dále nešíří a již raší mladé stromky) ale i devastující (počínáním nevyškolených dřevorubců v oblasti dochází k narušení lesa apod.). Správa NP Šumava nezískala a nezveřejnila odborné studie o povaze a rozsahu hrozících škod a o nejvhodnějších metodách k jejich zamezení. Toto byl tedy důvod odborný.
Je pravda, že se zde kácí také stromy, které nejsou napadené kůrovcem?
Ano. Asi 5 % pokácených stromů, které jsme mohli podrobně prozkoumat nebylo napadeno kůrovcem.
Souhlasili byste s odkorňováním stromů v bezzásahové zóně namísto kácení, nebo by bylo nejlepší nechat přírodu, ať se přirozeně s kůrovcem vypořádá?
V bezzásahové zóně je (jak název napovídá) nutno nezasahovat vůbec. Loupání stromů na stojato je menší zlo než kácet. Ale i při odkorňování nastojato jsme objevili asi 10 % stromů, které nebyly napadeny a nebo byly již kůrovcem opuštěny (tj. nemohly být zdrojem pro další napadení kůrovcem).
Je pravda, že v oblastech, kde v minulosti byli stromy napadené kůrovcem vykáceny, jsou nyní holiny a v oblastech, kde se nechávala přírodě možnost se s kůrovcem přirozeně se vypořádat (s pomocí přirozených nepřátel kůrovce), se les lépe a rychleji sám obnovuje?
Ano, to je bezpochyby pravda.
Co si myslíte, že je za snahou vedení NP a CHKO Šumava kácet za každou cenu i v dosud bezzásahových zónách?
V bezzásahových zónách jsou stromy. Stromy = dřevo. Dřevo = peníze.
Jak si vysvětlujete, že ČIŽP kácení stromů v bezzásahové zóně dodatečně povolila?
Nijak. ČIŽP totiž kácení stromů v bezzásahové zóně nepovolila. Většina novinářů vychází z tiskových zpráv NP Šumava a ČIŽP, nikoliv z dokumentů. Žádný dokument o povolení kácení stromu v bezzásahových zónách vydaných ČIŽP neexistuje.
Co se děje s pokácenými stromy? Nemůže i po pokácení vyletět kůrovec?
Po pokácení kůrovec může vyletět. V hospodářském lese se proto stromy ihned v kůře vyváži ven z lesa, v NP Šumava se většinou na místě odkorňují. Z pokorněných stromů vyletět nemůže, uhyne.
Jak se s kůrovcem vypořádávají na bavorské straně Šumavy?
Proti kůrovci zasahují v okrajové zóně a v některých, od začátku zásahových územích. |Na zbytku nezasahují vůbec.
Podali jste trestní oznámení na ředitele NP Šumava, Jana Stráského, kvůli nelegální těžbě. Jak to, že místo toho, aby byl vydán soudní příkaz na zastavení těžby, a policie nedovolila v těžení dál pokračovat, do doby, než se podnět prošetří, zasahuje policie namísto toho proti účastníkům blokády, podle nichž je těžba nelegální a poškozující přírodu?
V právním státě zasahuje policie na straně toho, kdo je v právu, v policejním státě zasahuje policie vždy na straně toho, kdo je u moci.
Blokáda v oblasti Ptačího potoka začala 15.července, kolik lidí se jí od té doby zúčastnilo a jakého věku jsou účastníci?
Pokud nepočítám mimina (ta jen přihlížela) tak nejnižší věk účastníka byl 18 let, nejvyšší 76.
Zúčastnilo se odhadem 200 aktivistů (někteří jen na jeden den).
Jak blokáda na místě probíhá a kolik je zde v současnosti aktivistů?
Každý den jinak. 31.7.- 74 lidí.
S jakými reakcemi lidí z okolí NP Šumava a návštěvníků parku se aktivisté setkávají?
Návštěvníci blokádu většinově podporují, místní jsou většinově proti.
Média přinášejí záběry lidí, kteří jsou údajně místní, jak protestují proti snahám aktivistů zabránit kácení. V lidech, kteří na místě nejsou to může vyvolat dojem, že většina místních podporuje kácení a je proti aktivistům. Je opravdu velký počet místních obyvatel proti snahám aktivistů, nebo tomu tak není?
Obce v národním parku na Šumavě mají dvakrát větší příjmy na jednoho obyvatele než šumavské obce mimo národní park. Sčítání, které dělá správa národního parku, potvrzují, že nejvíce turistů přibývá právě v místech, která byla ponechána divoké přírodě. Přirozené proměny pralesních ekosystémů jsou fascinující zážitek – a právě ony jsou magnetem, který přitahuje turisty do národních parků a na Šumavu. Místní se ale domnívají že je tomu naopak.
Jak si vysvětlujete názory místních lidí, kteří jsou pro těžbu v NP Šumava, v dosud bezzásahových zónách?
Zájem turistů o návštěvu Šumavy nejvíce poškozují zbytečné řeči o katastrofě v národním parku. Přitom se tam děje totéž, co se v horských smrkových pralesích dělo po tisíciletí. Ponechat vybraná místa divoké přírodě se vším všudy je samozřejmostí v národních parcích všude v Evropě . Tyto katastrofické scénáře jsou šířeny přímo správou parku a jsou nekriticky přijímány místními.
Postupovala policie v rozporu se zákonem, použila neadekvátní násilí?
Policie především neměla zasahovat na straně NP Šumava, při zásazích postupovala převážně podle zákona, používala však zbytečně neadekvátní prostředky proti mírumilovným a nenásilným občanům. Při porušování zákona ze strany dřevorubců dělala policie, že nic nevidí.
Mluvili jste s dřevorubci o kácení?
S těmi, kteří chtěli, tak ano. Většinou je to nezajímá. Přišli si vydělat peníze. Dřevorubci nebyli místní.
Ohrožuje aktivisty a policisty kácení, na zdraví a životech, když pokračuje i přes to, že na místě jsou desítky lidí? Nemůže jít podle vás o trestný čin?
Jde jednoznačně o trestný čin obecného ohrožení.
Chtěla bych se zeptat na iniciativu Zachraňme Šumavu, které má údajně jít o masivní kácení v NP Šumava. Je prý za ní také podnikatel František Talián, který vlastní rozsáhlé pozemky na Šumavě a prosazuje stavbu lanovky na Hraničník přes vzácnou přírodu. Talián se zná také se Stráským ještě než se stal ředitelem NP a CHKO Šumava, dokonce oslava 20.výročí založení parku se konala v hotelu, který pan Talián vlastní. Nemůže jít podle vás o propojení podnikatelských zájmů s vedením národního parku, které se projevuje ve snahách parku, kácet za každou cenu (viz článek zde)?
Podle mého názoru jde o propojení podnikatelských zájmů s vedením parku.
Pokud se další lidé budou chtít do blokády zapojit, jak mají postupovat?
To je jednoduché – musí se zdvihnout od počítačů a televizorů a přijet. Kam – to ví už každý.
Mohou lidé pomoci NP a CHKO Šumava také jiným způsobem, než zapojením se do blokády?
Ano mohou psát dopisy odpovědným, mohou přispět finančně atd.
Otázky položila Dana Hladíková
