Klimatická změna aneb jiný svět je před námi

Fungování globálního kapitalismu je podmíněno rostoucí spotřebou energie vyrobené spalováním fosilií. Energetika, doprava i intenzivní zemědělství jsou zcela závislé na přísunu levného uhlí a ropy. Takový předpoklad kapitalistického způsobu organizace společnosti a výroby se však muže stát příčinou jeho zániku.

V geologické historii Země se klima proměňovalo překvapivě málo a z dnešního pohledu velmi pozvolna. Předposlední geologické období pleistocénu, které začalo před 1,8 milionu let, se vyznačovalo nižší průměrnou teplotou a periodickým střídáním delších dob ledových a kratších dob meziledových. Tento jev je vysvětlován cyklickými změnami parametrů zemské dráhy a rotace, které se projevují malými změnami velikosti sluneční energie dopadající na zem. Během poslední doby ledové, jež skončila zhruba před 11 tisíci lety, byla teplota jen o několik stupňů nižší než dnes, ale příroda vypadala úplně jinak. Byla přizpůsobena na převládající zalednění pevniny a o desítky metrů nižší hladinu oceánů. Počátkem doby meziledové se klima ustálilo a po celou dobu jeho trvání se teplota lišila jen o desetiny stupňů Celsia. Právě klimatická stabilita umožnila rozvoj lidské civilizace a je podmínkou mimořádné druhové rozmanitosti fauny a flóry.

Podle analýz ledových jader se přirozená atmosférická koncentrace oxidu uhličitého pohybovala posledního půl milionu let mezi 180 a 300 ppm (parts per milion, tedy částic plynu na milion částic vzduchu). Od počátku průmyslové revoluce se podíl tohoto plynu zvýšil z 280 na 394 ppm v lednu letošního roku. Tato koncentrace je klimatology považována za příliš vysokou pro zachování klimatu, na které je život na Zemi adaptován.

Atmosféra se dosud v průměru oteplila o cca 0,8 stupně oproti předindustriálnímu období. Pro udržení nárůstu teploty pod 2 stupně do konce 21. století je nezbytné snížení emisí alespoň o 14 % do roku 2020. Podle projekcí Čtvrté hodnotící zprávy IPCC (Mezivládního panelu pro změnu klimatu) i takové oteplení pravděpodobně způsobí vyhynutí 20 až 30 % živočišných i rostlinných druhů a pro země třetího světa bude mít katastrofální důsledky. Světová banka však v minulém roce přinesla naléhavou zprávu, že podle projekcí současného vývoje hrozí zvýšení teploty dokonce o 4 stupně, což by mohlo znamenat vyhynutí více než 50 % veškerých druhů a jen stěží představitelné sociální a ekonomické důsledky.

Na přelomu loňského listopadu a prosince se konala 18. konference OSN o změně klimatu. Politici s lobbisty, novináři i aktivisty se sešli symbolicky v Dauhá, hlavním městě Kataru, v jehož podloží leží 5 % světových zásob ropy a obchod s ní tvoří více než polovinu hrubého domácího produktu země. Po několika zcela neúspěšných summitech se jim na poslední chvíli podařilo dohodnout prodloužení platnosti Kjótského protokolu, kterým se průmyslové země zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 % oproti počátku devadesátých let. Mnohým rozvinutým zemím se tento cíl podařilo splnit, k čemuž jim pomohlo také stěhování průmyslové výroby za nižšími náklady. Rozvojové ekonomiky v čele s Čínou se s koncem století probudily a začaly spalovat enormní množství fosilních paliv, a přispěly tak k navýšení celkových světových emisí skleníkového plynu CO2 mezi lety 1990 a 2008 o závratných 41 %. V plné ostrosti se tak odhaluje neschopnost států i nadnárodních institucí regulovat výrobu a spotřebu energie, a to i v případě, kdy se bez nadsázky hraje o budoucnost lidstva a přírody. Tento stav vyhovuje především korporacím, které mohou dál hromadit kapitál a udržovat v chodu motor světového trhu hnaný fosilními palivy.

I přes značnou míru skepse je konference v Dauhá považována za úspěšnou, protože se zde podařilo do debaty plně začlenit rozvojové země a ustavit rozvrh dalších jednání. Jejich výsledkem by měla být nová celosvětově závazná dohoda sepsaná do roku 2015 a uvedená v platnost nejpozději v roce 2020.

 

Klimatická změna ve středu Evropy

Na našem území se za posledních padesát let zvyšuje průměrná teplota přibližně o 0,3 oC za 10 let. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu dochází k postupnému zvyšování průměrného počtu dní s tropickými teplotami a na druhé straně ke snižování počtu chladných dní v roce. V dlouhodobém výhledu se pro území ČR počítá se zvýšením průměrné roční teploty o 3,3 stupně do konce století. Velmi významné jsou probíhající změny maximálních teplot a zejména v létě dochází ke znatelnému střídání extrémně teplých období s chladnými. Podle už zmíněné Čtvrté hodnotící zprávy IPCC souvisí s proměnou klimatu zkracování zimního období a dřívější příchod jara, což vede k brzkému rozvíjení listů, migraci ptáků a snášení vajec. Dalším příznakem je šíření rostlinných a živočišných druhů do vyšších poloh, což znamená, že se k nám dostávají druhy typické pro Středomoří (např. křižák pruhovaný, hojně se rozšířila také kudlanka nábožná, dříve se běžně vyskytující jen na jižní Moravě). Je také velmi pravděpodobné, že se v důsledku oteplení bude nadále zvyšovat počet suchých dní střídajících se s intenzivními dešti a následnými povodněmi. Musíme se proto připravit na dosud ojedinělé situace, kdy budou větší území po delší dobu bez dostatku užitkové i pitné vody.

Článek nemá přesvědčit takzvané klimaskeptiky, kteří popírají existenci člověkem způsobené globální proměny klimatu. Jejich názor se zřejmě zakládá na nekritické konzumaci obsahu hlavních médií či některých blogů, které téma ignorují nebo s oblibou zesilují pomatený „hlas Hradu“ a vědeckých disidentů. Jejich argumenty naleznete přehledně seřazené podle obliby a důsledně vyvrácené na serveru www.skepticalscience.com. Má být spíše varováním před falešným optimismem a výzvou k neodkladnému jednání. Rozvrat klimatu je možné chápat jako příznak smrtelných křečí kapitalismu, který rozhodně není „trvale udržitelným“ společenským uspořádáním, ve kterém je možné ne-růst. Tento jen těžko odhadnutelný jev určí podmínky existence jiného světa, který přichází a na nic se neptá. Jedině na nás ale bude, jestli v něm budeme přežívat odděleně, uzavřeni v kategoriích individualismu a soupeření, nebo zda budeme žít pospolu.

O perspektivách života v jiném světě v některém z dalších čísel.

 

Václav Drozd
Vyšlo v březnové Solidaritě roku 2013


Výběr důvěryhodných zdrojů informací:
IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu)
http://www.ipcc.ch/

Změna klimatu 2007: Dopady změny klimatu, adaptace a zranitelnost. Shrnutí pro politické představitele.
http://www.ipcc.ch/pdf/reports-nonUN-translations/czech/ar4-wg2-spm.pdf

Pojmy vztahující se ke globální změně:
http://amper.ped.muni.cz/gw/pojmy.html

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •