Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.
S díky
Vaše redakce
Nikola Čuřík
Projekt, na kterém za podpory Nadace Rosy Luxemburgové spolupracují organizace české radikální levice, trvá již půldruhého roku. Za tu dobu nabídl množství diskuzí, seminářů, konferencí a workshopů na aktuální témata, jež hýbou společností. Ohlížíme se za uplynulým semestrem Pražské školy alternativ.
Tématem únorových diskuzí bylo životní prostředí. Lidé a komunity dnes stále méně kontrolují podmínky využití prostředí, v němž oni sami žijí, pracují a relaxují. Namísto účelného využití půdy k obživě místních rezidentů a návštěvníků, místo využití a navrhování čtvrtí a městského prostoru pro potřeby širokých skupin obyvatel se dnes stáváme zajatci developerů hnaných vidinou zisku. Jsme svědky surového zacházení s kvalitní půdou, devastace krajiny nepotřebnými stavbami a vzniku umrtvených ploch skleněných kancelářských krychlí. Poslední únorový seminář nám ovšem představením protestního hnutí proti elektrárně v Mochově nabídl „návod“, jak se takovým jevům jako angažovaní občané bránit.
Březnové semináře se zaměřily na potraviny a léky. Průvodkyně zdravou výživou Margit Slimáková objasnila význam ochranných známek potravin a na příkladech ilustrovala zdrcující pokles kvality jídla, kterého se nám dostává z regálů supermarketů. Kdo by si pomyslel, že podle závazné normy platné v roce 1959 připadalo na jeden kilogram majonézy minimálně osm vaječných žloutků, zatímco v roce 2001 už pouze jeden? Ředitelka Potravinové banky Praha Věra Doušová pak představila svůj projekt, který pomáhá sběrem neprodaného zboží z obchodů potřebným, a zmínila se o nesnázích, které její činnosti klade Ministerstvo financí.
Na semináři o lécích v režii viceprezidenta Svazu pacientů ČR Josefa Mrázka a mluvčího České lékařské komory Milana Sojky došlo na diskuzi o současné lékové politice. Lidem se dostalo informací o činnosti Státního úřadu pro kontrolu léčiv, který je pod vlivem farmaceutické lobby, díky čemuž „dochází k takovým absurditám, že generikum originálního léku, které ve všech rozumných systémech zdravotního pojištění přináší úspory, může získat stejnou úhradu jako originální lék, ba dokonce za jistých okolností může dojít k situaci, že zdravotní pojišťovna musí za generickou kopii platit víc, než je úhrada originálu“. To jsou slova mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřího Roda. Debatovalo se také o vysokých maržích lékáren, stále rostoucích doplatcích za léky, které lidé platí v lékárnách, stahování „příliš levných“ léků z trhu jejich vývozem do zahraničí a o dalších neduzích.
Dubnová setkání patřila tématu práce. Odborový ekonom Pavel Janíčko se zaměřil na problém nezaměstnanosti, která podle oficiálních (vědomě podhodnocených) údajů z března 2013 postihuje 588 tisíc lidí. Jde o jednu z nejvyšších hodnot nezaměstnanosti od konce války. Janíčko zmínil rovněž psychosociální aspekty nezaměstnanosti: devastující dopad na psychiku lidí ve společnosti, kde dominující neoliberální ideologie popisuje nezaměstnanost jako osobní problém jednotlivce, ba nezřídka přímo jako důsledek jeho lenosti a neschopnosti.
Pozornost sociologa Ondřeje Lánského upoutala prekarizovaná práce. Jsme svědky toho, že vzniká stále více pracovních míst „nabízejících“ nejistou pozici (zaměstnání na smlouvy na dobu určitou, takzvaný švarcsystém, dohody o provedení práce) s rysy často naprosto obcházející pracovněprávní normy, pokud jde o odměňování, délku pracovní doby nebo bezpečnost práce. Lánský zkoumal proces prekarizace práce v jejím vlivu na třídní strukturu společnosti. Došel k závěru, že se vytváří jádro společenského subjektu, který má potenciál odstranit selhávající kapitalistický systém. Na teoreticko-analytické rovině spolu na dalším semináři o emancipačním (a odcizujícím) potenciálu práce diskutovali Václav Exner (KSČM) a rozvojový expert Tomáš Tožička.
S tématem práce souvisel i seminář o postavení Romů, kteří čelí vysoké míře nezaměstnanosti a jsou za to většinovou společností neprávem odsuzováni. Romští aktivisté Jozef Miker, Ivana Mariposa Čonková a Imrich Horvát se věnovali i dalším palčivým problémům. Mimo jiné státem podporované segregaci v bydlení, nedostatku levného sociálního bydlení, životu na lichvářských ubytovnách či nárůstu rasového napětí v době hospodářské krize. Společně s nebývale vysokým počtem posluchačů aktivisté hledali cestu z ekonomické mizérie a pod heslem Romové povstaňte! formulovali vizi obrozeného romství bojujícího za uznání dnes odpírané rovnoprávnosti a lidské důstojnosti.
V květnu „zabrousila“ Pražská škola alternativ (PŠA) do oblasti hospodaření s penězi. Vládnoucí pravicový diskurz levici stále předhazuje, že je rozhazovačná. Všichni pamatujeme „strašení Řeckem“ před parlamentními volbami v roce 2010. Semináře přispěly k dekonstrukci těchto mýtů. Ekonomka Ilona Švihlíková a Tomáš Tožička ilustrovali, že problém rostoucího dluhu většiny západních zemí není ani tak problémem štědrých výdajů, jako spíše stále se snižujících příjmů veřejných rozpočtů. Korporacím i bohatým se desítky let snižuje zdanění, prosperující státní podniky se privatizují, firmy outsourcují své aktivity do zemí s levnou pracovní silou, vyvádějí své zisky do zahraničních finančních center nebo se vyhýbají zdanění v četných daňových rájích (k tomu viz článek Mluvil tady někdo o zneužívání?).
Na jiném semináři představila Karolína Babíčkova brožuru novináře Stephana Kaufmanna, která boří klišé týkající se Řecka. Tato země je vydávána za příklad žití nad poměry, z něhož vznikají dluhy, jež teď musí Evropa splácet. Pravda je přitom taková, že Řekové tráví prací výrazně více času než většina pracujících v Evropě. Z hlediska vysokých úrokových sazeb, za něž si Řecko půjčuje peníze od takzvaného jádra zemí eurozóny (tyto země si samy půjčují levně) dnes fakticky Řecko finančně vypomáhá Německu, nikoli naopak.
V neposlední řadě přišla během května na paškál problematika korupce a exekucí. Stanislav Beránek z Transparency International vidí korupci v Česku jako systémový problém vycházející ze samotné logiky polistopadového vývoje coby klientelistického projektu. Levice by se podle něj neměla tématu korupce vyhýbat, protože boj proti korupci představuje boj za rovnost, nicméně je třeba zabránit zamoření debaty o korupci konspiračními teoriemi. A právník Pavel Čižinský obšírně popsal teorii a praxi současného exekutorského byznysu postaveného na neoliberální logice privatizovat část veřejné soudní moci a bořit kontrolní mechanismy v rukou veřejnosti – či alespoň veřejných institucí – nad finančními toky.
Příští semestr (již byl zahájen – pozn. redakce webu) PŠA by se měl zaobírat všeobecným základním příjmem, vodou jako lidským právem a debatami s politiky, pro která budou nachystána „horká křesla“. Chuť aktivistů pracovat a pokračující zájem účastníků seminářů, workshopů a diskuzí poskytují jistotu, že letošní semestr určitě nebyl tím posledním.
Redakčně kráceno. V Solidaritě vycházely texty o PŠA pravidelně. K dispozici na webu. Na TV Solidarita pak vyšly záznamy z PŠA.
Vyšlo v letní Solidaritě roku 2013 (č.80/81).
