Vážená čtenářko, vážený čtenáři,
bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.
S díky
Vaše redakce
Štěpán Lohr
Třináctého října se ve čtvrti Birjuljovo na jihu Moskvy odehrál pogrom proti lidem „neslovanského vzezření“, tedy převážně imigrantům z Kavkazu a Střední Asie. Není to zdaleka první systematický útok na přistěhovalce, svým rozsahem je však poměrně výjimečný. Protiimigrantské nálady v Rusku dosahují úrovně srovnatelné s lety 2008 a 2010, kdy byly obzvláště násilné.
Pogromu v Birjuljovu předcházela potyčka, která se odehrála o několik dní dříve a při které byl ubodán pětadvacetiletý etnický Rus. Z činu je podezřelý třicetiletý imigrant z Ázerbájdžánu, který v Moskvě pracoval jako řidič. Ten byl týden po útoku zatčen během teatrálního zásahu speciálních jednotek v městečku Kolomna asi 80 kilometrů od Moskvy a za mimořádných bezpečnostních opatření přepraven vrtulníkem do Moskvy.
Útoku na imigranty, který proběhl 13. října, se zúčastnilo několik stovek až tisíc lidí, z větší části zkušených násilníků, fotbalových chuligánů a členů ultrapravicových skupin. Dějištěm pogromu byl obchodní dům Birjuza a velkoobchod se zeleninou Pokrovskij, tedy místa, kde pracují hlavně Kavkazané a imigranti z Tádžikistánu, Kazachstánu a dalších středoasijských republik. Útočníci na místě převraceli auta, ničili obchody a stánky, rozbíjeli okna a při tom skandovali hesla jako „Rusko Rusům“ nebo „Bílá síla“. Dav se střetl s pořádkovou policií, která zhruba 300 útočníků zadržela. Do druhého dne byli ale prakticky všichni útočníci opět na svobodě – ve vazbě zůstali pouze 3, kteří byli obviněni z výtržnictví, tedy nikoli z násilných trestných činů s rasistickým motivem.
Přestože nepokoje trvaly několik dalších dnů, pozornost policie se místo na rasistické násilníky zaměřila na imigranty. Několik dní po pogromu vtrhlo na místo policejní komando, které postupně zadrželo všechny „černé“ – tedy Kavkazany a osoby „neslovanského vzhledu“. Celkem bylo takto zadrženo a v policejních autobusech odvezeno okolo 1200 (!) lidí, bez ohledu na to, jestli měli u sebe platné dokumenty či ne.
Z „hygienických důvodů“ byl následně uzavřen i velkoobchod se zeleninou Pokrovskij, který pravděpodobně zavřený již zůstane. Jeho současný majitel Jurij Gadžijev byl policií zatčen a obviněn ze zaměstnávání nelegálních migrantů. Proslýchá se, že místní úřady usilují o vyvlastnění tohoto obřího velkoobchodu na lukrativním pozemku, o nějž má zájem někdo z podnikatelských kruhů okolo moskevského primátora Sobjanina. Není tedy vyloučeno, že současné nepokoje v Birjuljovu nejsou pouhou shodou okolností, ale předem připravené či alespoň podporované určitou mafiánsko-podnikatelskou skupinou.
Další útoky ruských rasistů na sebe nenechaly dlouho čekat. Již 15. října byl v Birjuljovu ubodán 51letý Uzbek a o den později byl v jiné moskevské čtvrti nalezen mrtvý Ázerbájdžánec.
K útokům, tentokrát zamířeným cíleně na muslimy, došlo ještě na konci října ve Volgogradu poté, co se údajně sebevražedná atentátnice z Dagestánu odpálila v autobusu a zabila přitom 7 lidí. Tamní islamofobové důsledně uplatnili princip kolektivní viny na všechny místní muslimy, kteří pochopitelně s útokem teroristky ze vzdáleného Dagestánu neměli nic společného, a zaútočili zápalnými láhvemi na místní mešitu a dům, ve kterém bydlí místní imám.
Útoky na komunity imigrantů z Kavkazu jsou však v Rusku takřka na denním pořádku. Letos v červenci se skupina asi sta útočníků pokusila zapálit kavárnu ve městě Pugačjov v Saratovské oblasti, ve které se scházeli zejména Čečenci. Dav militantních nacionalistů žádal vyhnání všech Čečenců z města.
Současná vlna násilí proti imigrantům z Kavkazu a Střední Asie velmi připomíná události z konce roku 2010. Tehdy byl během potyčky v Moskvě mezi dvěma skupinami fotbalových fanoušků zabit jeden z příznivců Spartaku Moskva. Z jeho zabití byl tehdy obviněn muž ze Severního Kavkazu. Následovala řada pogromů proti imigrantům, která se přenesla i do mnoha dalších ruských měst a zanechala za sebou desítky obětí.
Společensko-ekonomický kontext pracovní migrace v Rusku
Rasismus a xenofobie rostla spolu s rostoucím počtem migrantů, a to jak vnitřních, zejména ze Severního Kavkazu, tak vnějších – ze Střední Asie a Jižního Kavkazu. Podle oficiálních statistik je v Rusku 11,3 milionu registrovaných cizinců, reálný počet je však mnohem vyšší.
Velká část imigrantů ze Střední Asie a dalších bývalých sovětských republik pracuje v Rusku nelegálně. Tito lidé tak však nečiní dobrovolně a z vlastní vůle – k migraci do ruských měst jsou zpravidla vedeni ekonomickou nutností, utíkají před obrovskou nezaměstnaností v zemích svého původu a snaží se tak zajistit alespoň trochu důstojné živobytí své rodině, kterou tam zpravidla zanechali.
Udržování pracovních migrantů v ilegalitě za pomoci drakonických imigračních zákonů a policejní šikany vede k tomu, že tito lidé jsou velice snadno vydíratelní a v důsledku své nezáviděníhodné situace ochotní pracovat za těch nejhorších podmínek. Pokud je imigrant v Rusku chycen policií bez platných dokumentů, je deportován a následujících pět let se do Ruska nesmí vrátit.
Ilegální migrace tak kromě toho představuje i lukrativní sektor šedé ekonomiky, založený na korupci a obchodu s pracovními povoleními a dalšími dokumenty. Ruský trh je navíc z podstatné části závislý na práci ilegálních migrantů, bez kterých by se některé sektory ekonomiky zcela zhroutily.
Občané postsovětských republik nepotřebují pro cesty do Ruska víza, v souvislosti s etnickými nepokoji v poslední době však stále více politiků mluví o zavedení vízové povinnosti. Jeden z nejvýraznějších, opoziční blogger a hvězda loňských protivládních demonstrací Alexej Navalnyj, například již umístil na svůj blog petici, žádající zavedení vízového režimu. Jinou odpověď na současnou krizi než represi nenabízejí ani představitelé režimu. Moskevský starosta Sergej Sobjanin již slíbil zpřísnění policejních kontrol a tvrdší postihy nelegálních imigrantů. Zdá se tak, že imigranty, zejména ty „neslovanského vzezření“, nečeká v Rusku příliš optimistická budoucnost.
Vyšlo v listopadové Solidaritě roku 2013 (č. 84).
