Důl Turów se nachází v Polsku v blízkosti města Bogatynia, u hranic s Českem a Německem. Stojí tu také stejnojmenná elektrárna. Důl je hnědouhelný a funguje již sto let a postupně se rozšiřuje. Za oběť mu padly některé obce, stejně jako u nás v severních Čechách. Před pěti lety přišla polská státní firma PGE s posvěcením polské vlády s plánem na další rozšíření těžby.
Každému takovému kroku musí předcházet posouzení vlivu na životní prostředí, tzv. EIA. V tomto řízení polská státní energetická společnost PGE zveřejnila svůj zájem těžit v dole do roku 2044, rozšířit ho až těsně na české hranice a dojít až k městu Opolno-Zdrój, které se má kvůli tomu částečně zbourat. V rámci onoho řízení se poukazovalo na to, jaké dopady by mělo rozšíření těžby na Českou republiku, konkrétně na odtok podzemní vody do tohoto dolu. To by způsobilo nedostatek pitné vody pro několik tisíc obyvatel na území České republiky. Voda stále klesá ve zdroji podzemní vody v Uhelné, který zásobuje nejen přímo vesnici, ale částečně také Hrádek nad Nisou. K dalším negativním vlivům těžby uhlí samozřejmě patří zvýšený hluk a prašnost. Těžba a spalování uhlí z Turówa až do roku 2044 bude navíc dále prohlubovat klimatický rozvrat, v němž se nacházíme.
Těžba v Turówě se ale nedotýká jen obyvatel v České republice. I v Německu dochází v příhraničí k poklesům půdy. Vidět je to dobře na městě Žitava, kde se na domech objevují praskliny. Navíc se zjistilo, že dochází ke znečištění místní řeky. Voda z blízkosti dolu se odčerpává, aby nedošlo k jeho zaplavení, ale vypouští se přímo do Nisy…
A to nás vrací zpátky k procesu EIA. Polská vláda v něm popírala jakékoli negativní dopady na životní prostředí. Jen díky tlaku zdola se z toho stal mezinárodní spor a česká vláda nakonec přijala negativní stanovisko. Dokonce to došlo tak daleko, že byla podána na Polsko žaloba k Evropskému soudnímu dvoru. To byla ještě vláda Andreje Babiše.
Po necelém půl roce soud rozhodl, že opravdu hrozí zásadní poškození životního prostředí a že těžba by se neměla rozšiřovat. Polská vláda to odmítla respektovat a soud nařídil pokutu půl milionu eur za každý den, kdy těžba pokračovala. Změna nastala s českými volbami. Novou českou vládu vede ODS, která na evropské úrovni s polskou stranou Právo a spravedlnost (PiS) úzce spolupracuje. Dohoda se tak utajeně podařila velice rychle. Premiér Morawiecki dokonce přijel na bleskovou a dopředu neohlášenou návštěvu do Prahy, kde za zavřenými dveřmi dohodu o těžbě v Turówě podepsal.
Samotná dohoda je pro Českou republiku velice nevýhodná. Její součástí je totiž stažení žaloby, čímž se ČR připravuje o výhodu ve sporu, kde už dostala jednou za pravdu. Přestaly tím také nabíhat pokuty za nedodržování soudního rozhodnutí. Navíc je celý text napsán velmi nejasně a umožňuje právní kličky prakticky donekonečna. Jediné, co smlouva skutečně zajistila, je 1,1 miliardy korun, které polská strana poslala Česku, údajně na vybudování vodovodů. Bohužel tato částka ani pro tento cíl nebude stačit, chybí asi tři čtvrtě miliardy. A to se vůbec nebavíme o náhradách škody, o zajištění vody pro krajinu apod. Finanční částka dohodnutá ve smlouvě je jako kompenzační rozhodně nedostatečná a neřeší podstaty problémů.
Smlouva také slibuje podzemní stěnu, která byla ale už od začátku součástí projektu. Ta podle nich má zabránit odtoku podzemní vody a tím odstranit všechny české obavy. Problém je v tom, že stěna byla v projektu připravena pro něco úplně jiného, a to pro ochranu dolu před zatopením. To znamená, že ta stěna je na špatném místě a nebude fungovat pro ochranu před poklesem vodní hladiny na území ČR. Navíc jsou ve smlouvě i další nejasnosti v tom, kdy se má řešit případný zásadní pokles vodní hladiny. Uvádí se hodnota osmi metrů, ale co když to bude například šest metrů? Stejně tak se pravidelně hodnotí výška hladiny podzemní vody, ale pouze na polské straně, což je pro nás úplně bezvýznamné. Platí totiž, že když bude voda stoupat na polské straně, tak nemusí stoupat na té české…
Dosavadní zkušební provoz podzemní stěny zatím potvrzuje naše obavy. Z částečných dat, která máme k dispozici, se ukazuje, že voda nadále klesá. Česká vláda nemá vůli to řešit, a zároveň odmítá zveřejnit všechna data o změnách hladiny podzemní vody, která by umožnila lepší informovanost občanů, včetně těch přímo dotčených nebezpečím ztráty pitné vody. Co se stane, když voda zmizí z celé krajiny, což se při odtoku podzemních zdrojů stane, se vůbec neřeší, i když to bude mít dalekosáhlé dopady.
Mezitím se v Polsku začínají chystat volby. Premiér Morawiecki z Práva a spravedlnosti přijel do Turówa a prohlásil, že jeho vláda nebude respektovat žádný „diktát z Bruselu“. Jenže mezitím rozhodl také polský soud, že původní EIA, která projekt povolila, neplatí. Důvodem tohoto rozhodnutí bylo, že podle soudu nebyly dostatečně vyřešeny dopady na životní prostředí. Ukazuje se totiž, že jsou mnohem větší, než jak je projekt uváděl. Navíc soud nařídil, že dokud se tyto otázky nevyřeší, má se těžba zastavit.
Jedná se o rozhodnutí prvoinstančního soudu, takže jistě dojde k odvolání a na finální rozhodnutí si budeme muset počkat. Přesto se jedná o velké překvapení a pro vládu PiSu to před volbami není vůbec příjemné, protože se musí stavět proti rozhodnutí vlastního soudu.
Naše argumenty se tak potvrdily, a pokud lidé chtějí, mohou celou kazu a její další vývoj sledovat na našem webu a rozhodně žádat transparentnost a ochranu vodních zdrojů po české vládě.
autorka je vedoucí kampaně organizace Greenpeace
