Evropští pracující si zaslouží lepší plat

{mosimage}Pracující v Evropě se dostali do spirály klesajících mezd. Podíl mezd na celkovém domácím produktu (hrubý domácí produkt HDP) se stále zmenšuje. Naopak ustavičně stoupá zisk korporací a sociální nerovnost. Ve společnosti je velké množství peněz, které jsou však rozdělovány stále nerovnoměrněji. Evropská odborová konfederace (ETUC) říká „stop“. „Stop“ opakovaným výzvám k uskromňování mzdových požadavků a „stop“ vládám a zaměstnavatelům, pro které je snižování mezd jediným řešením ekonomické krize.

Evropská odborová konfederace (ETUC) proto spouští kampaň za lepší platy a 5. dubna v Ljubljani organizuje celoevropskou demonstraci. Ve stejný den pošle evropské odborové hnutí tuto zprávu evropským ministrům financí na setkání ve Slovinsku.

Mzdy v Evropě: Hrozná čísla

Kupní síla námezdních pracujících v Evropě již léta stagnuje. Navíc nedávné zvyšování cen energie a potravin, společně s velmi pomalým růstem mezd, dále oslabují kupní sílu mzdových zaměstnanců.

Kvalifikace a produktivita evropských pracujících se stále zvyšuje. Avšak jediný, kdo z toho profituje, jsou samotné firmy. Od roku 1997 se míra zisku na hrubém domácím produktu HDP zvýšila o 3%. To znamená, že přerozdělování příjmů zdola nahoru činí celkem 2 500€ ze mzdy pracujícího!

V Evropě rovněž vzrůstá nerovnost. Roku 2005 mělo 20% nejlépe placených lidí 5 krát vyšší příjem než 20% nejchudších lidí. V roce 2000 byl přitom příjem nejbohatších jen 3,5 krát vyšší než příjem nejchudších.

Stagnující mzdy stále větší části populace ostře kontrastují s bohatstvím menšiny. 20 nejlépe placených evropských manažerů vydělávají v průměru 8,5 milionu € za rok, neboli 300 krát více než mzda průměrného evropského pracujícího! Bohatství roste, avšak přerozdělování je nespravedlivé.

Ženy, mladí lidé a imigranti trpí více než jiní mzdovou diskriminací. Mzdy žen jsou o 15% menší než mzdy mužů a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit.

Třicet milionů pracujících v Evropě (každý sedmý) dostává nízkou mzdu (mzdu, která je nižší než dvě třetiny průměrné mzdy). A tento fenomén „chudých pracujících“ stále vzrůstá.

Pracující ve státním sektoru byli výrazně postiženi politikou stabilizace státních rozpočtů. Redukce mezd zde byla dokonce výraznější než v soukromém sektoru. Nyní, když je již rozpočet v pořádku, jsou tito pracující znovu nabádáni svými ministry ke skromnosti a k akceptování dalších úsporných opatření.

Následky pro Evropu:

Oslabená ekonomika a rozdělená společnost

Neustálé stagnování mezd ohrožuje dynamiku domácí poptávky. To poškozuje ekonomickou sílu a tvorbu nových pracovních míst, což se již nyní děje v mnoha zemích Evropy.

Argument, že dnešní zisk je zítřejší investice a další den nová pracovní příležitost neplatí, obzvláště v integrované evropské ekonomice. Poptávka je nízká a hrozí, že se ani v budoucnu zvyšovat nebude. Evropské firmy proto často používají svůj zisk spíše na finanční spekulace než na produktivní investice.

Pracovní smlouvy jsou stále více nejisté a pochybné. To společně s nízkými platy a nespravedlivým přerozdělováním příjmů vede ke ztrátě motivace zaměstnance ke zvyšování produktivity práce a své kvalifikace.

Rostoucí počet chudých dobře ilustruje, jak byl evropský sociální model oslaben škrty a jednostranným ekonomickým myšlením. V Evropě je nyní více chudých pracujících než chudých nezaměstnaných: 18,9 milionů ve srovnání s 6,9 miliony!

Evropa nyní podléhá v konkurenčním boji v globalizované ekonomice. Konkurovat zemím jako je Čína tím, že se budou snižovat mzdy a zhoršovat podmínky pracujících, je zásadní chyba.

Z těchto důvodů:

Říkáme NE zaměstnavatelům, kteří tlačí na pracující, aby uskromňovali své mzdové požadavky, aniž by se těmito principy sami řídily.

Říkáme NE těm, kdo útočí na odbory kvůli tomu, že pracující usilují o zvýšení mezd a zvýšení minimální mzdy.

Říkáme NE ministrům financí, kteří vůči zaměstnancům státního sektoru prosazují politiku mzdových regulací, nebo provádějí protiinflační opatření na úkor veřejných financí.

Říkáme NE Evropské bance, která díky své moci omezuje vyjednávání kolektivních smluv.

Co evropské odbory požadují: lepší platy pro lepší Evropu

Růst mezd a tím kupní síly obyvatelstva, která stimuluje rozvoj ekonomiky a tvorbu nových a lepších pracovních příležitostí.

Silnější kolektivní smlouvu, která by mohla ukončit regulační strategii, jež štve jednotlivé evropské pracující proti sobě.

Rovné mzdy pro ženy a muže

Stejný plat za stejnou práci pro všechny pracující včetně brigádníků, imigrantů ap.

Slušnou minimální mzdu, která zabrání vykořisťování nejvíce bezbranných lidí.

Snížení mzdy vrcholovým manažerům a kontrolu vysokých platů a rostoucí sociální nerovnosti.

Boj proti nejistým podmínkám pracujících, větší práva pro všechny.

Více příležitostí pro celoživotní vzdělávání.

Žádáme pevnější kolektivní smlouvu, která zajistí každému spravedlivý podíl z ekonomického růstu.

podle letáku ETUC Víťa Lamač