Nemohu si pomoci, ale opětovný, do očí bijící dvojí přístup mezinárodní komunity k porušování lidských práv, jak jej může nyní živě pozorovat v Libyi, Bahrajnu a Jemenu je vskutku fraškou. Západní cynismus má novou metastázu.
Ačkoliv mezinárodní komunita trestá režim plukovníka Kaddáfího za zločiny spáchané proti jeho poddaným, tiše podporuje potlačení protivládních protestů v Bahrajnu a Jemenu. Populární povstání v arabských zemích, která podle některých pozorovatelů minulý rok zahájily protesty v Marokem okupované Západní Sahaře, dosud do jisté míry probíhala dramaticky, ale bez signifikantních otřesů zvenčí. Vojenská intervence západních zemí do Libye byla oficiálně stvrzena rezolucí RB OSN číslo 1973. V této zemi již několik týdnů probíhá nepřehledný civilní konflikt, avšak letecké nálety a torpéda vypálená z ponorek mohou vrazit dýku přímo do srdce demokratizačním procesům v době, kdy celý region inspirovaly události v Egyptě a Tunisku.
Minulé pondělí uskutečnilo asi tisícihlavé vojsko Saúdské Arábie a 500 vojáků Spojených arabských emirátů pod záštitou Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC) invazi do malého, nicméně pro Spojené státy strategicky významného státu Bahrajn, v němž král šajch Hamad bin Ísá Chalífa vyhlásil tříměsíční výjimečný stav. Nachází se tu americká 5. flotila, která monitoruje mořské vody o velikosti 2.5 milionu čtverečných mil zahrnující Perský záliv, Rudé moře, Ománský záliv a části Indického oceánu. Flotila „zodpovídá“ za Afghánistán, Bahrajn, Egypt, Írán, Irák, Jordánsko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Libanon, Omán, Pákistán, Katar, Saudská Arábie, Sýrie, Tádžikistán, Turkmenistán, Spojené arabské emiráty, Uzbekistán a Jemen. Pátá flotila „stráží“ plavební linky v Perském zálivu. Představuje rovněž prodloužené rameno amerického Centrálního velitelství (CENTCOM), které je zodpovědné za „stabilitu“ v afghánských a iráckých vodách. Bahrajnská represivní vláda nepředstavuje pro Bílý dům morální problém, mezi strategickou polohou a reálpolitikou nemají lidská práva co pohledávat.
Vojáci GCC se později se připojily k bahrajnskými policejním silám, které ve středu zahájily palbu do davu neozbrojených demonstrujících. V průběhu tvrdých srážek mezi represivním aparátem a odpůrci krále a jeho režimu bylo v hlavním městě Manáma usmrceno sedm lidí, a to včetně velice drastických způsobů usmrcení, a tisíc osob zraněno. Represe se rozšířily po celé zemi a bahrajnské úřady vyhlásily nad celou zemí zákaz nočního vycházení v trvání 12 hodin a občanům zakázaly opouštět své domovy i ve dne. Svědkové uvedli, že bitevní helikoptéry střílely na domy obývané šíitskou většinou obyvatel Bahrajnu, ale také na lékaře v sanitkách, kteří se snažili poskytnou pomoc zraněným, ambulancím bylo bráněno v jízdě atd..
Z místa protestů nedaleko Perlového náměstí bloguje spolupracovnice nezávislé zpravodajské organizace Truth-out.org a novinářka Yana Kunichoffová, která na otázku moderátora relace Democracy Now!, čeho se nyní protestující dovolávají, odpověděla: „Domnívám se, že od počátku volali po zřízení konstituční monarchie a propuštění politických vězňů. Ale z řady hesel nyní vyplývá, že protestující chtějí, aby odstoupil král Hamad Kalifa, a tento požadavek se ozývá stále častěji a hlasitěji.“
Další host relace Husajn Abdula z organizace Americans for Democracy and Human Rights v Bahrajnu vyzývá k tomu, aby samotné obyvatelstvo rozhodlo o tom, v jaké zemi chce žít: „V zemi je 6 000 amerických vojáků. Urgoval jsem vládu Spojených států, aby tito vojáci chránili obyčejné lidi, aby v Bahrajnu představovali mírovou sílu, aby zabránili masakrům, za nimiž stojí invazní vojska…Lidé žijící v Bahrajnu skutečně věří tomu, že okupační jednotky by nikdy neobsadily jinou zemi, aniž by jim Washington dal zelenou, a věří i tomu, že jde o jeho silné spojence. Kdyby Bílý dům chtěl, tak to krveprolití ukončí třeba tím, že bahrajnským ozbrojeným složkám nebude nadále dodávat zbraně, jinak bude mít sám ruce ušpiněné do krve. “
Situace v Jemenu – v důležité baště Washingtonu v boji proti místní mutaci Al-Kajdy a významném příjemci jeho vojenské pomoci. V průběhu uplynulých pěti letech tato částka činila 300 milionů dolarů, avšak ani přes naléhavou výzvu Human Rights Watch v souvislostech se státní represí nebyla dosud přerušena; naopak Obamova administrativa částku skokově navýšila zůstává vyhrocena poté, co před více než měsícem vypukly protesty proti jemenskému prezidentovi Ali Abdullah Salehovi, během nichž lidé žádali jeho demisi a jež si celkově vyžádaly 80 obětí na životech. Minulý pátek došlo v zemi zatím k největším jatkám a podle nejčerstvějších údajů uvedených Al Džazírou Salehovy bezpečnostní síly včetně sniperů skrývajících se na střechách domů a jeho stoupenců usmrtily střelbou do protestujících nejméně 47 osob a stovky dalších byly zraněny. Lékaři potvrdili, že oběti byly většinou zasaženy kulkou do hlavy nebo hrudi, z čehož vyplývá, že šlo ze strany vládních jednotek o úmysl zabíjet. „Je to velký masakr, takový se v Saná v průběhu posledních 30 let ještě neuskutečnil,“ uvedl univerzitní lékař Alawi Hababi.
Jemenský prezident krátce pro krveprolití v zemi vyhlásil výjimečný stav, načež popřel, že by vládní jednotky stály za pátečním krveprolitím a zároveň slíbil, že tragický incident nechá vyšetřit. Americký prezident Barack Obama masakr v psaném prohlášení vlažně odsoudil s tím, by jemenský prezident měl zůstat věrný svým slibům, že se demonstrace proti jeho vládě budou konat poklidně. Prezident Obama má sice plné ruce práce s Libyí, nicméně masakry páchané jeho významným blízkovýchodním klientem poněkud zlehčuje, a to navzdory stanoviskům jemenské opozice. Opoziční síly sdružené v koaličním hnutí JMP v reakci na páteční zvěrstva vydaly prohlášení, v němž stojí, že tento „příšerný masakr Jemence od dalších protestů neodradí“ a apelovaly na armádu, ať se na perzekuci rebelujícího obyvatelstva nepodílí s ohledem na to, že „klíčovým úspěchem povstání v Tunisku a Egyptě byla neochota ozbrojených sil těchto zemí obrátit zbraně proti vlastním lidem.“ K násilnostem ve své zemi se vyjádřil také politolog přednášející na univerzitě v Saná Mohammed al-Faqih: „V Jemenu jakékoliv násilí téměř vždy provázejí ještě větší násilnosti. Jestliže Salehův režim okamžitě tyto tvrdé zásahy nezastaví, brzy se ocitneme uprostřed občanské války.“
Nad Blízkým východem právě vypukla vzdušná válka proti ještě, před nedávnem, spolehlivému obchodnímu partnerovi Západu a spojenci ve válce proti terorismu. Musíme si uvědomit, že žádné západní humanitární dobrodružství nebylo uskutečňováno z altruismu, nýbrž z pragmatických a zištných pohnutek; ale co je horší, takové válečné nasazení situaci v krizových oblastech destrukci výrazně prohloubila. Tragické události v Bahrajnu a Jemenu tedy zůstávají ve stínu nové ofenzivy, jež má s pomocí amerických, francouzských a britských letounů v Libyi nastolit řád a zabránit masakrům plukovníka Kaddáfího. Jaká ironie, že tyto země zasahují v arabském regionu, kde samy vydržovaly despotické režimy a tyly z utrpení ujařmeného obyvatelstva. Šéfredaktor nezávislého deníku Al-Quds Al-Arabi Abdel al-Bari Atwan píše, že pokud arabská revolta a její násilné potlačení znamená západní intervenci, ostatní arabští autokrati ve svých zemích budou nuceni zachovat status quo, aby se takového nebezpečí vyvarovali. Nejsem sám, kdo se domnívá, že ze strany západních zemí jde o opětovné podmanění strategicky důležité oblasti tváří v tvář nebezpečně se šířící demokratické nákaze, a že tento krok nejen vraždění v Libyi prohloubí a zároveň vrazí dýku hluboko do srdce demokratizačních procesů na Blízkém východě, jimž jsme byli doposud svědky.
Daniel Veselý
článek vyšel též na serveru Czech Free Press
