Exkluzivní rozhovor s Ing. Martinem J. Kadrmanem z památkové asociace ASORKD

Exkluzivní rozhovor s Ing. Martinem J. Kadrmanem z památkové asociace ASORKD

Martin J. Kadrman (zdroj:www.asorkd.cz)

Martin J. Kadrman je viceprezident a jeden ze zakladatelů památkové asociace ASORKD, kde se kromě záchrany lázní Kyselka angažoval v boji za záchranu kulturní a historické hodnoty Karlova mostu, která byla ničena při jeho velice necitlivé opravě zadané Magistrátem hl.m. Prahy. Je také předsedou občanského sdružení Nádraží nedáme!, které před demolicí zachránilo historické nádražní budovy v Ústí nad Orlicí z roku 1874. V roce 2008 podal trestní oznámení na tehdejšího ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga pro podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele, vlastizrady, rozvracení republiky a sabotáže v souvislosti s připravovanou výstavbou radaru USA v Brdech.

 

Ve své Tiskové zprávě z 9.února 2012 navrhuje ASORKD, aby KMV dávali 15ha z každé prodané láhve svého produktu na účet obecně prospěšné společnosti, kterou by tvořili zástupci samospráv, památkáři, občanské iniciativy a KMV. Tato společnost by měla za cíl opravu lázní Kyselka. Už jste někoho v této souvislosti oslovili? Jaké byly ohlasy?

Oslovili jsme obecní úřad v Kyselce, město Karlovy Vary i kraj. Čekáme na odpovědi. Jedinou reakcí jsou slova tiskové mluvčí Karlovarských minerálních vod, která řekla: Jedná se o soubor ultimativních a neuskutečnitelných požadavků, které nepřinášejí nic nového. Jejich cílem je jen další zviditelňování asociace.“ Oficiální stanovisko k návrhu nám zatím Italové neposlali.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/dat-15-haleru-z-lahve-na-zachranu-kyselky-mattonka-to-povazuje-za-nesmysl-1o4-/domaci.aspx?c=A120213_105246_vary-zpravy_sou

Kdyby se Váš návrh uskutečnil, jaká přibližná částka z prodaných lahví KMV by se za rok na opravu Lázní vybrala?

Zaměstnanci nám řekli, že celá společnost stočí denně dva miliony lahví. Jsou mezi nimi třetinkové, půllitrové, litrové i jedenapůllitrové. Jestli dobře počítám, tak denně by Mattonka mohla přispět na opravu lázní tři sta tisíc korun. Za rok by to bylo tolik peněz, že kliky od dveří by byly ze zlata.

Jak se vyvíjí případ Tvého fyzického napadení majitelem KMV, Alessandrem Pasqualem?

Donu Pasqualemu byla vyměřena pokuta. V jaké výši, to nikdo neví. Policisté, kteří napadení přihlíželi a nijak nezasáhli, nebyli potrestáni a vše je vlastně v pořádku.

Napadlo by Tě, že A. Pasquale zareaguje na to, co jsi mu řekl a co si posléze nechal zopakovat překladatelkou, tak, že na Tebe fyzicky zaútočí?

O tom jsem předtím ani potom nepřemýšlel. Atmosféra byla už od rána napjatá. Don Pasquale nám vzal transparent s nápisem „Mattoni budoval, Pasquale ničí“ a chtěl jej vhodit do Ohře. Krátce jsem se s ním o něj přetahoval a pak to vzdal. Před příjezdem prezidenta byl kamionem, který jezdí pro Mattonku, zablokován most, přes který jsme měli přecházet. Řidič řekl, že prošlápl spojku a kamion je nepojízdný. Přivolaná policie to vyřešila domluvou, řidič nasedl do auta a odjel. Po odjezdu prezidenta jsem donu Pasqualemu řekl, že nechat lidi léta bydlet ve výkalech a v rozpadlém domu může jen dobytek. Jedna z nájemnic mi ukazovala deset let starou žádost na opravu komína. Před třemi měsíci další kus komína spadl.

Jak se chovala policie po tom, co Tě A. Pasquale udeřil? A jak reagovali lidé, kteří tam byli v doprovodu Pasqualeho? Událo se to na protestu za záchranu Lázní při tamní návštěvě prezidenta V. Klause, byl u toho také?

Statní policie v ten den dělala ochranku italskému miliardáři. Tak to prostě je, dělali mu zeď, aby na něho nikdo nemohl. Poté, co mi dal facku, utekl za policisty a v doprovodu svých právníků se rychlým krokem odebral do objektu stáčírny. Než jsme se vzpamatovali, co se stalo, byl don Pasquale pryč a policisté nám řekli, že nic neviděli. Na incident se můžete podívat na Youtube, video se jmenuje: Majitel Mattoni dává facku za to, že byl po právu nazván dobytkem. Od září, kdy se incident stal, jej vidělo přes pětadvacet tisíc lidí.

Co si myslíš o tom, že ti lidé bydlící v chátrající vile Stallburg ve vlastnictví KMV, žili roky v tak otřesných podmínkách a příslušné úřady KMV nedonutili k nápravě?

Vedoucí stavebního úřadu v Kyselce má manžela zaměstnaného v Mattonce. Myslím, že víc k tomu není co dodat. Lidé žádali o pomoc i obec, tak jen krčila rameny, že nemá jak pomoct. Když vidíte sedmdesátiletou bezbrannou paní, její odevzdané oči, něco se ve vás stane. Slíbili jsme nejen ji, ale i ostatním nájemníkům, že jim pomůžeme. Nevěřila nám. Vánoce oslavila v novém bytě v sousední vesnici – Mattonka všechny nájemníky konečně vystěhovala do důstojných prostor.

Z toho, jak se chovají KMV to vypadá, že jejich majitelům nezáleží na jejich pověsti, a že se nebojí v této souvislosti poklesu jejich zisků. Co si o tom myslíš?

Dvacet let se jim nikdo nepostavil na odpor, všichni před nimi stáli v předklonu. Úředníci, politici i občané. Jenže divoká devadesátá léta jsou pryč, to si Italové neuvědomují. Společnost se radikalizuje, přestává si nechávat líbit útisk a opovržení mocnými, začíná se aktivizovat – denně nám chodí výzvy k bojkotu produktů Mattonky. Zatím jsme k něčemu podobnému nevyzývali, protože jsme chtěli dát prostor k jednání. Teď mohu říct, že všechny diplomatické prostředky jsme vyčerpali. Jsme připraveni jít s tímto nadnárodním koncernem do otevřeného střetu. Za minulý rok Mattonka investovala více jak půl miliardy korun do reklamy. Vydělávají stovky milionů na českém národním přírodním bohatství. Státu však za pronájem pramenů platí jen necelých šest milionů korun ročně. Smlouvu mají uzavřenou na 37 let. To je neudržitelné. Italové si z Kyselky udělali Klondajk.

Asociace ASORKD sjednocuje občanská sdružení, jejichž cílem je ochrana a rozvoj hmotného i nehmotného kulturního dědictví ČR. Památkáři u nás nemají rozhodující postavení co se týče památek, a o jejich osudu rozhodují politici, v závislosti na tom, co si přejí developeři a různé soukromé skupiny. Myslíš si, že je šance, že by se to v brzké době mohlo změnit?

Čekají nás velké změny, nejen v problematice památek, takže se budoucnosti neobávám. Zarazila mne však zpráva, podle které bylo v posledních dvaceti letech zbořeno víc historických domů a památek, než za čtyřicetileté vlády komunistů. To je otřesné zjištění.

Co se týče záchrany Lázní Kyselka, jaká je současná situace a mohou lidé nějak pomoci?

Mattonce byla vyměřena téměř maximální možná pokuta za devastaci kulturního dědictví – 1,8 milionu korun. Toto je první takové rozhodnutí za dvacet let. Úředník, který rozhodnutí vydal se jmenuje Antonín Haidlmaier. Patří mu obrovské dík i uznání za to, že sebral odvahu a  zahájil proti tomuto koncernu správní řízení. Na našich stránkách mu poděkovali desítky petentů. Proti rozhodnutí již Mattonka podala odvolání. Prozatím se nám nepodařilo získat žádný ze zchátralých objektů do svého vlastnictví, proto není jak Kyselce konkrétně pomoci. Lidé nám mohou přispívat na transparentní účet, mohou se nám hlásit s roznáškou letáků či sbírání dalších podpisů do petice a samozřejmě šířením informací o naší iniciativě. Hledáme například tiskárnu, která by nám za náklady tiskla letáky.

Myslíš si, že má smysl, aby lidé kontaktovali KMV s požadavky na záchranu Lázní?

Obávám se, že to smysl bohužel nemá. Nikoho v té společnosti lázně nezajímají. Lidé by spíš měli kontaktovat politiky, kteří by měli zasáhnout. Lázně se dají zachránit jen politickým a veřejným tlakem. Vymahatelnost zákonů je zde mizerná. Nyní hledáme umělce a známé osobnosti, které by nám veřejně vyjádřily podporu. Prvními z nich jsou Vladimír Čech, Ladislav Gerendáš, Olga Sommerová či karlovarský poslanec Rudolf Chlad. Na konci února jsme dotočili reportáž s hercem divadla Ypsilon Petrem Vackem.

Plánujete nějaké další akce za záchranu lázní Kyselka?

Plánujeme hodně akcí, ale nechceme teď předjímat. Vše zveřejňujeme v aktualitách na petičním webu www.zachrante-lazne-kyselka.cz

Jakými kauzami se v současnosti ASORKD zabývá?

Rozpadající se zámek Rožmitál pod Třemšínem, který spoluvlastní Arcibiskupství pražské, majetkové machinace související se zámkem v Přerově nad Labem, který je v majetku Českého rozhlasu, či plánovaná přestavba středověké zvonice u sv. Štěpána v Praze 2 na restaurační zařízení. Zvonička, kterou staletí rozezníval zvon z poloviny patnáctého století vlastní Arcibiskupství pražské. Snažíme se pomoci v záchraně funkcionalistického domu Dona v Prostějově. Monitorujeme další přípravné práce na tzv. opravu Karlova mostu.

 

Otázky kladla Dana Hladíková