Nadnárodní řetězce se chovají, jako kdyby byly obřími buldozery, které bez ohledu na to, kdo a co jim přijde do cesty, to narazí na jejich radlici, která odstraní z cesty vše, co se jim nelíbí a co jim překáží. Názorným příkladem tohoto chování je také firma Bauhaus.
Před pár dny jsme se z televizních zpráv dozvěděli, že asi 80 bývalých zaměstnanců Bauhausu demonstrovalo proti tomu, že soud rozhodl s odkladným účinkem o tom, že jeho prodejna v Brně – Ivanovicích nesmí být otevřena. Bauhaus najal zaměstnance pro tuto prodejnu a až do července 2012, kdy je propustil, pracovali na jiných pobočkách. Protestující bývalí zaměstnanci na místo dorazili vybaveni stejnými reflexními vestami a cedulemi s nápisy jako: ,,Pražský soud nás žene do náruče brněnského pracovního úřadu“, či značně podivným protiaktivistickým nápisem: ,,Aktivisté nemusí pracovat – my ano!“ Chtěli tím snad říci, že lidé, kteří se dávají dohromady a snaží se docílit změn ve společnosti a nejsou jen pasivními otroky, nechtějí pracovat, na rozdíl od nich, kteří jsou poctiví pracovníci a toto není jejich aktivita (nejsou aktivisté), ale pasivně přijímají povel jejich nedávného zaměstnavatele – Bauhausu?
Když se zákon nehodí, na řadě jsou podvody
Demonstrace, zřejmě v režii Bauhausu, byla namířená proti soudu, který nedovolil prodejnu otevřít. Tím, kdo však za situaci lidí, ve které se ocitli, může, je Bauhaus, který obešel územní plán města Brna. NEzávislé Sociálně Ekologické HNUTÍ – NESEHNUTÍ se mimo jiné zabývá výstavbou Bauhausu v Brně – Ivanovicích. Na jejich stránkách se dozvídáme, že: ,,Projekt od roku 2005 provázejí nezákonné kroky společnosti Bauhaus a jí najatých developerů a stejně tak protesty místních.
Spor se stal jedním ze symbolů odporu proti velkým nákupním centrům devastujícím přírodu a válcujícím drobné podnikatele a podnikatelky a zároveň symbolem zneužívání institutu autorizovaného inspektora. Protože územní plán Brna neumožňuje stavět v Ivanovicích větší obchodní centra než 10 tisíc metrů čtverečních, označil investor účelově část plochy jako sklady a zahrady – i na nich ale stojí hobbymarket. Díky této kličce a benevolenci brněnského magistrátu získal Bauhaus územní rozhodnutí.
Bauhaus si dále tajně opatřil u takzvaného autorizovaného inspektora certifikát opravňující ke stavbě. Tím se vyhnul námitkám a obešel úřady, majitele a majitelky okolních domů i občanská sdružení. Lidé z Ivanovic pokoutně vydaný certifikát zažalovali a soud – bohužel až po dlouhé době, během níž proběhla stavba – vydal předběžné opatření zakazující Bauhausu otevřít.
Obchod obsadil asi čtyři hektary pozemků a denně do něj má přijíždět na patnáct set osobních a desítky těžkých nákladních vozidel. Proti výstavbě se již v roce 2006 v sociologickém průzkumu Katedry humanitní environmentalistiky Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity postavilo 73 % dotázaných lidí.“
Reakce NESEHNUTÍ
NESEHNUTÍ vydalo k demonstraci bývalých zaměstnanců tiskovou zprávu (TZ) a také napsalo odpověď jako reakci na dopisy vedoucích zaměstnanců Bauhausu. V TZ uvádí Jiří Koželouh z NESEHNUTÍ toto:
„Samozřejmě, i my si přejeme, aby soud rozhodl. Zaměstnanci a zaměstnankyně, stejně jako sousedé a sousedky, by se měli dozvědět, jestli certifikát na výstavbu Bauhausu v Ivanovicích je výsledek zneužití institutu autorizovaného inspektora – jak se domnívá úřad ombudsmana.“
„Není však přípustné vyvíjet na soud nátlak a vyzývat k takovému nátlaku politiky a političky. Soud nezavinil situaci propouštěných pracovníků a pracovnic. Byl to Bauhaus kdo – přes četná upozornění na nezákonnost certifikátu – najímal pracovníky a pracovnice. A pokud takový pochybný certifikát koupil, je to jeho chyba. Nemůže si jako štít brát zaměstnance a zaměstnankyně. Těm by Bauhaus neměl vyhrožovat propouštěním, ale naopak by je měl odškodnit,“ doplňuje Koželouh.
„Pokud soud certifikát zruší a Bauhaus bude žádat o stavební povolení, budou se lidé v Ivanovicích moci domáhat například omezení světelného znečištění nebo hluku. Tedy to co mohli prosazovat před začátkem stavby. Kdyby ovšem autorizovaný inspektor postupoval v souladu se zákonem,“ vysvětluje smysl soudního řízení Koželouh.
„Hobbymarket Bauhaus v Brně-Ivanovicích byl postaven na základě certifikátu autorizovaného inspektora Teigisera, který je nechvalně známý zneužíváním svého postavení. Ministerstvo pro místní rozvoj ho za porušování zákona vyšetřovalo. Dle reportáže ČT, už dokonce zahájilo správní řízení, které ho může zbavit autorizace. Na zneužití institutu autorizované inspektora v případě ivanovického Bauhausu upozornil i ombudsman, v jeho nálezu se píše: ,Typickým příkladem praktických dopadů nedostatečné právní úpravy a zneužití institutu autorizovaného inspektora může být případ Obchodního centra Hobby Market Brno-Ivanovice (Bauhaus). ‘ …“
Důvody propuštění pracovníků a pracovnic ze strany Bauhausu nejsou zcela jasné. Navíc docházelo k náboru lidí i přes četná varování o nezákonnosti certifikátu. I proto bude Státní úřad inspekce práce na podnět NESEHNUTÍ provádět kontrolu ve firmě Bauhaus.
Země halám zaslíbená?
V České republice není výjimečné stavění tzv. na zelené louce ničím výjimečným, na místech divoké přírody či polí se staví elitní satelitní městečka, hangáry coby překladiště, montážní haly a také obchody. V roce 2007 obchody zabraly 855 tisíc metrů čtverečních zemědělské půdy, z toho 17 % bylo v první třídě ochrany a šlo o tu nejkvalitnější půdu. Dle ČTK má ČR čtvrtou nejhustší síť hypermarketů v Evropě. Na milion obyvatel u nás připadá 26 hypermarketů, zatímco v Polsku jen 8 a v Nizozemsku (kde vysušují moře, aby tak získali další půdu) jen 3 hypermarkety. Počet supermarketů, hypermarketů a diskontních prodejen se předloni podle údajů Incoma GfK v Česku zvýšil z 1339 v roce 2009 na 1386. Počet supermarketů v roce 2010 vzrostl o 24 na 500, síť hypermarketů se rozrostla o deset prodejen a na konci roku 2010 v Česku fungovalo 268 hypermarketů. Počet diskontních prodejen se předloni zvýšil o 13 na 618. Podle serveru aktualne.cz u nás letos počet hypermarketů přesáhne 300.
Co se týče tzv. hobbymarketů, tak v Brně již Bauhaus jeden má, dále pak je v tomto městě i jeho konkurent OBI a nechybí ani Hornbach. V České republice je nyní celkem 141 hobbymarketů.
Pod tlakem
Počínání bývalých zaměstnanců Bauhausu, kteří protestují proti soudu, tedy platným zákonům, které by měly chránit občany a také životní prostředí proti zvůli korporací a nikoliv proti tomu, kdo zákony nectí a porušuje je, jako je Bauhaus, je bohužel v podmínkách, ve kterých žijeme, pochopitelné. Potřebují práci, aby měli peníze a mohli uživit sebe a své blízké, a tak vidí šanci u toho, který jim práci nabídl a na nějakou dobu také poskytl. Chytají se stébla a doufají, že se Bauhaus v Ivanovicích otevře, oni budou mít zase své výplaty. Jejich reakce je v dnešní společnosti považována za normální. Avšak ani kdyby se tato prodejna otevřela, jim nezaručuje, že je Bauhaus přijme zpět, nebo že je z jakéhokoliv důvodu třeba po pár měsících nevyhodí. Nezaměstnaných potenciálních zaměstnanců je bohužel pořád víc a víc. A tak jsou lidé neustále pod tlakem manažerů nadnárodních řetězců, kterým současný stav strachu velmi vyhovuje. Buďto jsou jejich loutkami, nebo jsou v zoufalé situaci bez práce. Je to těžká volba.
Pod tlakem může být jistě i soud. Hangár Bauhausu již stojí a je v něm také už zboží. Politici, kteří výstavbu obcházející zákony umožnili, mají na otevření také své zájmy. Vzduchem létají i slova o arbitráži Bauhausu vůči České republice, pokud soud prodej nedovolí. A u nás je běžné, že stavby postavené na černo dostanou dodatečné povolení. Zvláště u staveb, které vlastní bohatí. Bylo by to možná poprvé od r. 1989, kdyby přijely buldozery a zbytky Bauhausu, které by nešly demontovat, srovnali se zemí. Ale byla by to výhra lidí proti lidem, majitelům nadnárodního řetězce, kteří mají moc a peníze. Byl by to také signál všem dalším nadnárodním řetězcům, že už nejsme zas tak ochotní nadržovat jim na úkor životního prostředí a našich zákonů.
Alternativa
Cesta, jak se vymanit z kruhu tlaků a těžkých voleb, kdy máme na výběr mezi tím skousnout bezpráví a stát se loutkami těch, kteří nám dovolili, abychom pro ně pracovali a mezi tím, postavit se proti bezpráví, jež představuje jednání oněch ,,chlebodárců“ a skončit jako nezaměstnaní, tkví v tom, porušit toto ,,zaběhnuté“, jít ven z kruhu toho, co je považováno za normální a nad čím mnozí lidé ani neuvažují, že by se to mohlo nebo mělo změnit. Aktivní snaha o lepší podmínky pro život je cestou, která může to, co je dnes chápáno jako normální a zaběhnuté, v základech změnit. Změna systému nepřijde hned, ale má cenu se o ni snažit, protože pokud se aktivity neujmou ,,obyčejní“ lidé, kterých je většina, ti, kteří řídí tento svět, budou pokračovat v zaběhnutém a to, co od nich vzejde, nebude ku prospěchu společnosti, ale jen jich samých. A proto buďme aktivní!
Dana Hladíková
Zdroje:
www.nesehnuti.cz
www.edizone.cz/clanky/zpravy/cr-ma-ctvrtou-nejhustsi-sit-hypermarketu-v-evrope/
