Příroda versus miliony

Parukářka - Příroda mizí, přichází developer (zdroj:krasnazaba.org)

Těch opravdu vzácných míst, kde žijí chránění živočichové, není v Praze mnoho. Jedním z nich byla lokalita v Praze 3 zvaná Parukářka.

Trocha historie

Ve středověku bývala na vrchu sv. Kříže (276 m n. m.) velká zemědělská a viničná usedlost, kterou roku 1804 koupil parukář Jan Hrabánek. Podle jeho profese se této oblasti začalo říkat Parukářka. Vrch je tvořen břidlicemi s jílem, drobami1 a křemenci, vzniklými v prvohorách. Tyto křemence byly důležitou stavební surovinou a na několika místech se zde těžily. Stepní charakter kopce a vinice byl mimo jiné vhodný pro život ropuch zelených (Bufo viridis). Z úbočí stékala po jarních deštích voda, která vytvářela sezonní kaluže či mokřady vhodné pro jejich rozmnožování. Byla zde i vodní nádrž, které se říkalo „Rybníček“, sloužící jako rezervoár pro případ požáru. Jednu dobu byl na vrchu také zatopený lom. To vše vytvářelo ideální podmínky pro obojživelníky, hmyz a jiné vlhkomilné živočichy.
Polovina dvacátého století však znamenala změnu. Voda se začala svádět do kanalizace, lom byl zasypán. Snižující se kvalita ovzduší a zvyšující se toxicita vody rovněž omezily výskyt citlivých obojživelníků. „Rybníček“ byl zavezen v osmdesátých letech a jako němí svědci jeho existence tu zůstaly dvě vrby.

Ropucha zelená

Nedávná současnost

Pod přírodním parkem Parukářka bylo ještě donedávna místo vypadající jako zarostlé rumiště, tu a tam se skládkami stavební sutě. Místo, které mohlo na první pohled působit jako zanedbaná plocha, s níž by se mělo něco udělat, aby zapadla do představ urbanizované Prahy. Pro člověka, který v městě vidí i jiný potenciál než být plochou zastavěnou budovami a který je rád za každý kousek, kde mohou uprostřed divoké vegetace žít různí živočichové, to však bylo místo plné života, hodného ochrany a obdivu. Rostly zde akáty, javor mléč, hrušně obecné, topol americký, trnky a hlohy, na místech mokřadního charakteru vrby jívy. Tam, kde se voda držela po celý rok, se dařilo rákosu obecnému a orobinci úzkolistému. Žila zde ropucha zelená, která je v seznamu živočichů zařazená jako zvláště chráněný druh, a kromě ní např. veverka obecná, čmelák zemní, ježek východní, užovka obojková, ještěrka obecná, slepýš křehký, čolek obecný, otakárek ovocný. Podle občanského sdružení Krásná žába, založeného k ochraně ropuchy zelené, je velká škoda, že zde nebyl proveden ornitologický průzkum. Musela se tu vyskytovat řada druhů ptáků, protože ve stromech a křovinách zde byly velmi vhodné podmínky pro hnízdění.

Otakárek ovocný

Změna územního plánu

Místo, které bylo malou pestrou oázou mokřadu uprostřed města, je v době psaní tohoto článku stále ještě zapsáno v územním plánu hl. m. Prahy jako místo určené pro rekreaci. To se však může velice snadno změnit. Vraťme se do roku 2001. Tehdy pronajala radnice Prahy 3 pozemky na 77 let developerské firmě Central Park Praha. Tato společnost zde stavěla obytné domy a slibovala vystavět sportovně-rekreační areál pro obyvatele stavěných luxusních bytů. Central Park Praha se však dostal do problémů, a tak zůstalo jen u slibů.
Dle pořadu Reportéři ČT se již v té době zřejmě zrodil plán, jak na pozemcích vydělat dokonce až stovky milionů korun. V roce 2006 se Praha 3 dohodla s Central Parkem na směně pozemků. Za 4 586 m2 plochy, označené v územním plánu jako ,,jiná plocha“, dali zastupitelé Prahy 3 firmě Central Park Praha, a. s., a Tělovýchovné jednotě Sokol Žižkov pozemky o výměře 37 207 m2, v územním plánu označené jako místo pro rekreaci. Plocha, která takto připadla městu, má podobu pásu, kde jsou parkovací stání pro auta.
Central Park Praha (CPP) se poté majetkově vypořádala s TJ Sokol Žižkov, a získala tak pozemky o výměře 28 000 m2. V roce 2010 pak CPP prodala část pozemků v těsné blízkosti přírodního parku Parukářka firmě Ortenaria a.s., a to za cenu, která odpovídá hodnotě pozemků určených pro rekreační účely. 24 dní po podpisu kupní smlouvy Ortenaria požádala Výbor pro územní rozvoj MČ Praha 3 o souhlasné stanovisko se změnou rekreačních ploch na stavební pozemky. Ve výboru přehlasovali zástupci ODS (s třemi hlasy) zástupce ČSSD (se dvěma hlasy) a změna byla odsouhlasena. Hned druhý den nato proběhlo hlasování ještě v radě MČ Prahy 3 a ta také rozhodla kladně. Společnost Ortenaria přitom ještě nebyla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník a ani nepředložila urbanistickou studii. Neoficiální vlastník Ortenaria tedy jen s čtyřstránkovou žádostí dosáhl schválení změny územního plánu zastupiteli MČ Prahy 3.
Dle své žádosti chce tato firma zastavět pozemky, které jsou stále ještě zapsané v územním plánu hl. m. Prahy jako plochy k rekreaci a ke sportu, z 60 % patnáctipatrovými budovami. Od mnohamilionového zisku (zřejmě i něco přes miliardu korun) tak dělí Ortenarii jen schválení změny územního plánu magistrátem hl. m. Prahy.
Pavel Hurda, zastupitel MČ Prahy 3, ve schválení změny územního plánu bez důležité urbanistické studie žádný problém nevidí. Ke změně přírodní lokality na stavební parcely říká toto:,,Je běžný, že se rozhoduje bez urbanistický studie, protože v době, kdy se ty změny žádaj, tak většinou ti developeři ty studie nedělaj, že jo, co když se jim to nepovede?“ Jan Sotona, mluvčí MČ Prahy 3, se k tomu vyjádřil v tom smyslu, že MČ nepožadovala urbanistickou studii před odsouhlasením změny proto, že žádost podala Ortenaria na poslední chvíli. Pavel Hurda dále uvedl: ,,Souhlasné stanovisko jsme dali, protože samozřejmě, že je potřeba dotvořit to území. Pokud jste se tam byli podívat, tak tady končí někde Central Park, kde je to velmi hezky udělaný a prostě to je hezký místo pro život, a najednou je obrovský bažiniště. Kdokoli, kdo to bude chtít dostavět, dostane od nás souhlas.“

Loňské mládě slapýše křehkého po zimování, 17.4.2011 (zdroj:krasnazaba.org)

Střet zájmů

Proč došlo k takové směně pozemků, která je pro přírodu, občany a městskou část Praha 3 nevýhodná, vysvětlil pořad Reportéři ČT. Jde jako v řadě dalších případů v zemi o střet zájmů veřejných činitelů. Bývalý radní a současný zastupitel MČ Prahy 3 Pavel Hurda (ODS) podniká s Lubošem Havlem ze společnosti ZP Holding, s. r. o., ve firmě Tricholoma. Pavel Hurda na kameru v pořadu Reportéři ČT tvrdil, že tuto firmu založili pro vybudování komunitního centra pro Romy. V obchodním rejstříku má však Tricholoma, a. s., jako předmět činnosti napsáno toto: ,,pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných než základních služeb spojených s pronájmem“.
Hurda o nevýhodné směně pozemků městské části a také o změně územního plánu rozhodoval. Dokonce existuje darovací smlouva, podle které chtěl Central Park Praha převést zdarma třetinu výhodně nabytých pozemků na firmu ZP Holding (zřejmě jako provizi za zprostředkování pro Central Park velmi výhodné směny pozemků). To se nakonec neuskutečnilo. Objevuje se však firma Ortenaria a členem jejího představenstva je onen Luboš Havel ze ZP Holding. Redaktoři pořadu Reportéři ČT natočili reakce zastupitele Pavla Hurdy na dotazy ohledně této kauzy. Na dotaz redaktorky, jestli je běžná praxe, že se smění cca 37 000 m2 plochy pozemků za cca 4 000 m2, odpověděl: ,,Tak to nevím, to já vám tyhle přesný čísla neřeknu, a samozřejměže, pokud je to odůvodněný, tak proč ne? Voni nám nabídli, že nám postaví teďko (…) kolem 120 parkovacích míst, (…) to samozřejmě jsme potřebovali, aby návštěvníci a lidi, který přijedou do Olšanský 7, měli kde parkovat.“ Podle Petra Jansy z Transparency Internacional ČR je situace, kdy městská část potřebuje doplňovat parkovací plochy vedle developerských projektů, nestandardní, jelikož už v rámci projektu mělo být na parkovací plochy pamatováno.

Anonymně

Jako v jiných případech, i v tomto hrají roli tzv. anonymní akcie na majitele. Petr Jansa z Transparency International ČR k tomu řekl: ,,Pan radní Hurda figuruje s vlastníky společnosti Ortenaria v jiných společnostech. Přitom všechny tyto společnosti jsou zároveň anonymní, to znamená, že neznáme jejich skutečné vlastníky. Nevíme tedy přesně, kdo za celým projektem stojí, a je velmi pravděpodobné, že pan radní Hurda jednal ve střetu zájmů, když se tato věc ve výboru projednávala.“

Ortenaria

Společnost Ortenaria s akciemi na majitele sídlí na stejné adrese, kterou mají jako své sídlo zapsané i jiné firmy, mezi nimiž je Poděbradská basketbalová, a. s. (opět akcie na majitele), ve které jsou také Pavel Hurda s Lubošem Havlem, mimo jiné jako členové dozorčí rady. Předsedkyně bytového družstva domu, kde údajně podle výpisu z obchodního rejstříku tyto firmy sídlí, řekla v pořadu Reportéři ČT, že neví o tom, že by v domě družstva měla jakákoliv taková společnost sídlo.

My nic, to soukromník

Kauzou zastavování Parukářky se zabýval také pořad České televize Nedej se z 10. července 2011. Na dotazy ohledně zastavování území výskytu vzácné ropuchy zelené se mluvčí MČ Prahy 3 vymlouval takto: ,,No, tak především je třeba říct, že jde o soukromé pozemky a MČ Prahy 3 není vlastníkem těchto pozemků. MČ Prahy 3 má vůči plánům majitelů těchto pozemků pravomoce, jen pokud tam bude nějaké stavební řízení, které v této chvíli neprobíhá.“

Zastupitelé

Co se týče ochrany životního prostředí na Parukářce, nejsou zastupitelé městské části Prahy 3 úplně jednotní. Strana zelených, která má na Praze 3 také své zastupitele, si přeje, aby se místo, kde žije mimo jiné ropucha zelená, stalo součástí dosavadního parku na Parukářce a aby chráněné druhy byly ochráněny. Zbytek území by se podle Ondřeje Ruta, zastupitele Strany zelených, měl využít pro volný čas a rekreaci. Rut podal na městkou část žádost, aby přehodnotila vzhledem k výskytu vzácných živočichů své stanovisko, avšak výbor tuto žádost odmítl projednat. Odmítl dokonce  projednat obdobnou žádost starostky Vladislavy Hujové za TOP 09, která má ve výboru spolu s ODS většinové zastoupení.

Cenzura Prahy 3

Redakční rada Radničních novin Prahy 3 odsouhlasila v březnu 2011 návrh zastupitelky za TOP 09 Světlany Škapové, aby se květnové číslo novin věnovalo záměru Ortenarie zastavět plochu s mokřadem. Poté, co Škapová rezignovala na svou funkci v redakční radě novin kvůli vnitřním sporům koalice, vyvolaným jejím nesouhlasem s koaličními návrhy s budoucí podobou nákladového nádraží, odmítla rada novin otisknout články Miroslava Pocheho (ČSSD) a Ondřeje Ruta (SZ) z klubu Žižkov (nejen) sobě. Tyto články od zastupitelů MČ Prahy 3 jsou kritikou postupu ostatních zastupitelů, kteří dovolili směnu pozemků a schválili změnu územního plánu. Miroslav Poche mimo jiné píše, že dle Hospodářských novin z roku 2010 se v Praze nachází více než 3000 volných bytů o celkové hodnotě přes 12 miliard korun. Dále píše: ,,Perličkou na této situaci je skutečnost, že nejdražším takto ,utopenýmʻ pražským projektem je žižkovský Central park, který stojí nedokončen v těsném sousedství pozemků společnosti Ortenaria. To je pro mě dostatečným důvodem, proč odmítnout v Praze 3 nejen projekt výstavby na Parukářce, ale i další plány, které mimo jiné počítají se zástavbou bývalého nákladového nádraží Žižkov a dalších, tolik potřebných zelených ploch.“

Co na to magistrát?
V pořadu České televize Nedej se ředitel Odboru ochrany přírody magistrátu hl. m. Prahy Ing. Josef Pavlík vyjádřil mimo jiné takto:  ,,(…) výskyt zvláště chráněných druhů živočichů v místě jsme začali v podstatě dlouhodobě monitorovat, takže nemůžeme říci, zda se jedná o přirozené biotopy těch druhů, nebo zda se tam ty druhy vyskytují právě proto, že to území je poznamenaný třeba lidskou činností nějakým způsobem negativně, protože řada druhů právě takovéto biotopy vyhledává. Takže všechno toto budeme zkoumat a (…) následně se rozhodneme.“ Na dotaz, zda prohlásí místo pod Parukářkou za významný krajinný prvek, odpověděl: ,,Na spekulace je asi brzy, zatím, co mám zprávy od odborníků, tak tomu nic nenasvědčuje. Otázkou je nejenom přítomnost druhů někde, ale i možnost setrvalého výskytu (…).“ Magistrát jako krajský úřad ochrany životního prostředí má dle bývalého radního Magistrátu hl. m. Prahy Mgr. Petra Štěpánka (SZ) povinnost zde hájit veřejný zájem dle zákona č. 114 o ochraně přírody a krajiny, a pokud by vydal souhlasné stanovisko, pak je jasně za hranicí tohoto zákona a bude třeba se obrátit na ministerstvo životního prostředí, aby jeho verdikt zrušilo.
Krásná žába
Dne 13. února 2011 podalo občanské sdružení Krásná žába návrh, aby lokalita Parukářka v Praze 3 byla chráněna formou „registrovaného významného krajinného prvku“ dle § 6 zákona o ochraně přírody a krajiny. Zdůvodněním byl výskyt zvláště chráněné ropuchy zelené, která je také předmětem ochrany dle práva Evropských společenství, protože tato zde původní populace se v této části vrchu sv. Kříže rozmnožuje. Krásná žába také intenzivně sledovala lokalitu s výskytem ropuchy zelené na Parukářce a během této doby zjistila výskyt výše zmíněných druhů živočichů. Podle tohoto občanského sdružení je jím zakreslené území o rozloze cca 100 x 60 m v rámci biodiverzity vrchu sv. Kříže stěžejní. Polovina území, které leželo donedávna ještě ladem a kde zvířata žila, je dnes zastavěno Central Parkem Praha. Na severní polovině této poloviny se staví. 21. listopadu uveřejnilo sdružení Krásná žába na svém Facebooku, že má k dispozici oficiální zprávu zadanou magistrátem, kde je výskyt a rozmnožování žab v lokalitě Parukářka potvrzeno. Další den, 22. listopadu, uveřejnili informaci, že tůň, kde se žabky rozmnožují, je zavážena.

Závěrem

Člověk je pán tvorstva, myslí si někteří lidé. Bohužel si to myslí i řada těch, kteří byli lidmi zvoleni, aby je zastupovali. Zvířata ani rostliny ze svých řad zástupce nemají a těžko se mohou bránit, když jim chce někdo zničit jejich domov, a tím i jejich životy. A tak stále přibývají ohrožené druhy flóry a fauny. Jejich záchrana je na nás.
Nesmíme to vzdávat a nechat vyhrát ty, kteří v místech přírody vidí jen možnosti, jak zbohatnout. Jinak to dopadne tak, že budeme obklopeni chladnými budovami a divokou přírodu budeme vnímat jen prostřednictvím dokumentárních pořadů v televizích. Přírodu však musíme chránit ne kvůli nám, ale pro ni samotnou, protože rostliny a živočichové mají právo na život. Divoká příroda se vyvíjela současně s člověkem. Jsme navzájem propojeni. Snad to pouto zcela nezmizí.

Dana Hladíková

Zdroje:
www.krasnazaba.org
www.ceskatelevize.cz
www.praha3.zeleni.cz

Ještěrka obecná

Sdílejte
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •  
  •