Zatímco se z českých mainstreamových médií může zdát, že jedinou opoziční aktivistickou skupinou v Rusku je skupina Pussy Riot, není tomu tak. Spektrum opozičních sil je zde mnohem pestřejší a jeho značnou část tvoří radikální levice. Ta se skládá z lidí, které spojuje odpor jak proti neoliberálním politikám současné ruské vlády, tak proti stále se zvětšující fašizaci státu a autokratickému způsobu vlády Vladimira Putina.
Vládnoucí režim se zřejmě cítí ohrožen, proto utahuje šrouby. Po sérii protestů na konci roku 2011 následovala další velká demonstrace 6. května 2012 v Moskvě, den před Putinovou inaugurací do prezidentského úřadu. Zúčastnilo se jí okolo 20 tisíc lidí, a přestože mezi nimi byl například velký počet důchodců či lidí s tělesným postižením, byla policií brutálně potlačena. Zraněno bylo tehdy přes 80 osob. Podle očitých svědků zasahující těžkooděnci a policejní provokatéři záměrně podněcovali k násilí. Následné nepokoje v ulicích Moskvy byly patrně největší od začátku devadesátých let, kdy se Rusko ocitlo na pokraji občanské války.
Přímo během protestu bylo zadrženo okolo čtyř set protestujících, mezi nimi například i známý levicový aktivista Sergej Udalcov. Několik desítek zadržených lidí sedí za mřížemi dodnes. Rozsáhlé zatýkání odpůrců režimu pokračovalo i v následujících dnech a v menší intenzitě prakticky celý rok.
V současnosti probíhá soudní proces s 23 lidmi, obviněnými z útoku na veřejného činitele a z podněcování nepokojů. Většině z nich hrozí tresty odnětí svobody s horní hranicí mezi 8 až 13 lety. Podmínky jejich věznění jsou rovněž neadekvátně tvrdé. Jeden z vězněných, pětadvacetiletý Vladimir Akimenkov, potřebuje akutně operaci očí, jinak hrozí, že definitivně přijde o zrak.
Lékařská péče je mu však odpírána. Jiný z vězněných, Michail Kosenko, který před deseti lety během vojenské služby utrpěl těžké zranění a od té doby trpí posttraumatickou stresovou poruchou, následkem čehož byl oficiálně uznán nesvéprávným, je protizákonně držen na speciálním psychiatrickém oddělení vězeňské nemocnice, kde podstupuje „nucenou léčbu“. Přitom nedostává léky, které by měl pravidelně užívat. Podle obvinění měl Kosenko „nejméně jednou“ udeřit a kopnout policistu, za cožmu hrozí až 18 let za mřížemi. Lidé z Kosenkova okolí o něm přitom mluví jako o mírném člověku, který rozhodně nepředstavuje žádné nebezpečí pro společnost.
O tom, že jde o snahu režimu uspořádat exemplární monstrproces, svědčí například i to, že na obviněních pracuje 200 elitních důstojníků Vyšetřovacího výboru Ruské federace, který vznikl v roce 2011 a je přímo podřízen prezidentu Putinovi. Tento proces bývá nazýván „kauza Blatného náměstí“, podle místa, kde se největší konflikty mezi policií a demonstranty 6. května odehrály. Tato vlna represe proti opozici je zátěžovým testem levicového protestního hnutí. Podaří-li se mu tento kritický moment překonat, může nepředstavitelně posílit. Uspěje-li Kreml, zavládne v Rusku zmar a strach.
Štěpán Lohr
stepan.lohr@socsol.cz
