Referendum za nezávislost Skotska

Referendum za nezávislost Skotska

Ve čtvrtek 18. září se konalo referendum o vyhlášení nezávislosti Skotska. Účast v referendu byla nevídaně vysoká,   zúčastnilo se ho 85% oprávněných voličů. Během referenda se 55% voličů vyjádřilo proti odtržení, zatímco 45% voličů bylo pro vyhlášení nezávislosti. Přes neúspěch referenda však může tato událost přinést velké změny. Proč si vlastně tolik Skotů přeje odtržení od Velké Británie?

Skotské referendum

Skotská ekonomika se tradičně opírá především o těžký a strojírenský průmysl. Po druhé světové válce zde bylo velké množství uhelných dolů, hutí, oceláren, loděnic (ve městě Glasgow) apod. a zaměstnanci větších podniků byli organizováni v silných odborech. V 70. letech 20. století byla v Severním moři nalezena ložiska ropy, což vedlo k rozvoji těžebního průmyslu.

Hospodářská krize v 70. letech dostala mnoho podniků do závislosti na státní pomoci. Během vlády Margaret Thatcherové v 80. letech však britská vláda zastavila veškerou státní podporu průmyslu a zahájila boj proti odborům. Po porážce masové, 11 měsíců trvající, stávce horníků se průmysl začal hroutit. Mnoho firem zkrachovalo nebo odešlo do zemí s levnější pracovní silou. Státní podniky byly ve velké míře privatizovány, což vedlo k propouštění a k velkému nárůstu nezaměstnanosti a chudoby.

Skotsko je dodnes chudší než Anglie. Majetková nerovnost ve Skotsku je jednou z největších na světě a stále se prohlubuje. Jako příklad můžeme uvést, že nejbohatších 10% domácností vlastní 273 krát větší majetek než nechudších 10% domácností. Přitom se stále snižuje stupeň daňové progrese.

Když se podíváme na hlasování v referendu,  zjistíme, že nejvíce hlasů vykazovaly právě regiony s největší chudobou, jako města Glasgow, North Lanarkshire a West Dunbartonshire. Požadavek nezávislosti je tedy třeba vnímat především jako výraz nespokojenosti se sociální situací.

V čele kampaně za nezávislost stojí Skotská národní strana (SNP), jež je nejsilnější stranou Skotska, a to i z hlediska velikosti členské základny. Této straně se lépe než ostatním podařilo oslovit nespokojené lidi ve Skotsku a tuto nespokojenost přetavit v podporu odtržení se od Spojeného království.

Pro socialisty nebývá vždy jednoduché otevřeně podpořit separatistické hnutí, neboť socialisté vždy bojují proti jakémukoli nacionalismu, protože rozděluje lid na základě národnosti a sám o sobě nepředstavuje řešení skutečných společenských problémů. Strana Socialist Workers Party se však po dlouhodobé vnitřní debatě rozhodla kampaň za nezávislost podpořit.

Jedním z důvodů jsou sociální požadavky, jež hnutí za nezávislost vznáší. Aby strana SNP získala co nejširší podporu, slíbila, že nebude oklešťovat sociální systém, že ochrání před privatizací národní zdravotní službu (NHS, obdoba veřejného zdravotního pojištění – pozn. redakce), vzdělávací systém, penzijní systém a jiné veřejné služby a slíbila také deprivatizaci pošty. Dále se také postavila proti britskému militarismu a zaujala vstřícnější postoj vůči imigrantům.   

Skotská národní strana spolu se Skotskou stranou zelených, Skotskou socialistickou stranou, hnutím Solidarita (politická strana vzniklá odštěpením od Skotské socialistické strany – pozn. redakce) a Labour for Independence zformovala hnutí Skotská rada pro nezávislost (Scottish Independence Convention), jež spustila kampaň přesvědčující voliče aby hlasovali pro nezávislost. Vznikla také zastřešující organizace Radikální kampaň za nezávislost (Radical Independence Campaign) tvořená socialisty, feministkami, odboráři, aj., jež hlásá, že demokratičtější a rovnější Skotsko může vzniknout jen skrze nezávislost.

Do této kampaně se zapojily desetitisíce lidí včetně mnoha umělců a významných osobností. Během kampaně se v ulicích měst konala jedna manifestace za druhou. Tisíce lidí se účastnily politických debat a mítinků. Debata o skotské nezávislosti politizovala takřka celou společnost. Ve Skotsku se zrodilo masové politické hnutí.

K protiútoku se však záhy sešikovaly Skotská konzervativní strana, Skotská labouristická strana a Liberální demokraté, kteří zahájili kampaň s názvem „Better Together“. Největším sponzorem této kampaně byl přitom generální ředitel ropné společnosti Vitol  Ian Taylor. Odpůrci nezávislosti argumentovali mimo jiné tím, že by se největší skotské finanční centrum v Edinburgu kvůli hrozbě z nestability přesunulo do Anglie a že by se mohla zhroutit ekonomika. 

Do tažení proti nezávislosti se rychle zapojily i banky a velké korporace, které začaly vyhrožovat voličům, že v případě vyhlášení nezávislosti stáhnou svůj kapitál a své podniky ze Skotska do Anglie, díky čemuž by se ve Skotsku prudce zvýšila nezaměstnanost. Proti vyhlášení nezávislosti začala brojit také státní televize a rozhlas (BBC). Zároveň propukly  spory o to, kdo v případě vyhlášení nezávislosti bude disponovat ropnými ložisky v Severním moři. 

Odpůrcům nezávislosti se nakonec naléháním, šířením katastrofických scénářů a zastrašováním podařilo získat většinu a ve skotském referendu se nadpoloviční většina lidí vyslovila proti vyhlášení nezávislosti. Britská vláda však byla nucena rozšířit pravomoci skotského parlamentu a musela slíbit, že začne účinně řešit sociální problémy ve Skotsku.      

I navzdory neúspěchu může mít ještě čtvrteční referendum velký dopad na skotskou politiku i na celou společnost. Během posledních 18 měsíců se desítky tisíc pracujících Skotů poprvé ve svém životě zapojily do politického života a poprvé v životě mohly pocítit svou vlastní politickou sílu. Klíčová je tedy otázka, co se stane s masovým politickým hnutím, které během kampaně vzniklo.

Konzervativnější síly včetně samotné SNP nyní začínají apelovat na lidi, aby se vrátili k „normálnímu životu“ a přišli znovu až k parlamentním volbám. Avšak součástí hnutí je i řada radikálnějších levicových stran a organizací, které naopak usilují o to, aby lidé zůstali dále aktivní, aby nevzdávali svůj boj a  začali bojovat proti škrtům, chudobě a nezaměstnanosti. Pokud by se tento záměr alespoň zčásti podařilo naplnit, čekají celou Velkou Británii ještě mnohá překvapení. 

Odkazy

http://socialistreview.org.uk/393/socialist-case-independence
http://socialistreview.org.uk/393/scotland-independence-and-left
http://socialistreview.org.uk/389/scotland-labour-independence
http://socialistworker.org/2013/11/13/will-scotland-vote-for-independence
http://socialistreview.org.uk/394/scotland-independent-artists

Vítězslav Lamač

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.

S díky

Vaše redakce