Programové prohlášení vlády i její členové mluví jasně: tato vláda chce zastavit zadlužování a hlavním způsobem, jak toho docílit, je snižování výdajů státu. Představitelé ODS, KDU-ČSL, TOP09 a Pirátů se STAN se rozhodli opakovat politiku Nečase a Kalouska z let 2010 – 2013. Odpovědět bychom měli stejně odhodlaným a silným odporem zdola.
Hned v úvodu programového prohlášení se dočteme, že „cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže,“ a že mottem vlády je „šetřit na státu, ne na lidech.“ Tomu se nedalo věřit ani na chvíli, protože ministr financí Stanjura (ODS) prohlašoval, že musí ušetřit 80 miliard korun. Jen pro připomenutí, byla to koalice ANO, ODS a SPD, která odhlasovala zrušení superhrubé mzdy a tím způsobila výpadek cca 90 miliard korun ze státního rozpočtu každý rok. Kdyby ODS v předvolební vřavě pro takový krok nehlasovala, mohl Stanjura slavně prohlásit, že už je hotovo. Hotovo bohužel není a bohužel ještě nějakou dobu nebude.
Současná vládní koalice je v ekonomické politice plně ve vleku škrtací ideologie ODS. Alternativu vůči ní nedokáže zformulovat žádná z dalších koaličních stran. Je to jednak proto, že s touto ideologií souzní (TOP09 a část Starostů a Pirátů), nebo jsou příliš slabí na to, aby takové politice vzdorovali (část KDU-ČSL a Pirátů). Politika škrtů tak nejprve dopadla na státní zaměstnance. Vláda na svém posledním prosincovém zasedání roku 2021 rozhodla, že se nebude realizovat zvýšení mezd, které připravila ještě vláda Babišova ve snaze získat si další voliče. Bez zvýšení mezd tak zůstanou např. zaměstnanci úřadů práce, krajských hygienických stanic nebo finančních úřadů. Policistům, hasičům, vojákům a pracovníkům v sociálních službách porostou platy jen o 700 korun. Zdravotníkům se vláda rozhodla platy zvýšit o šest procent a pedagogickým pracovníkům o dvě procenta. Na toto rozhodnutí reagoval Odborový svaz státních zaměstnanců a organizací a jeho předseda Pavel Bednář prohlásil: „Vláda s námi vůbec nejednala, vzkazy o platech vyslala pouze přes média. Ačkoli vláda na ministerstvech již chystá místa pro své lidi, což pochopitelně rozpočtové náklady přinese, na lidech, na kterých celá státní správa stojí, a kteří často nemají ani 30.000 korun hrubého, chce ale šetřit.“ Bednář tak poukazuje na nárůst politických funkcí a nových pracovních míst na Úřadu vlády a na ministerstvech, kde se počítá s nárůstem o 74 míst s náklady okolo 43 milionů korun. Ačkoli se z hlediska státního rozpočtu nejedná o nijak významné číslo, je symbolika těchto kroků jasná: na lidech se bude šetřit, politické pozice pro koaliční strany budou.
Slevy na jízdném, i zdravotnictví
Pravicová vláda nečeká a dalším škrtem, který oznámila, bylo snížené slevy na jízdném pro studenty a seniory. Pro studenty do 26 let a seniory nad 65 let se sleva sníží o třetinu, tedy na 50 procent základní ceny. To prodraží cestování veřejnou dopravou a může to u vybraných skupin vést k omezení jejich možnosti cestovat. Navíc se tím ušetří jen 1,8 miliardy korun, nejde tedy opět o žádnou systémovou úsporu, protože celkový státní rozpočet bude hospodařit s téměř dvěma biliony korun.
Nicméně Fialova vláda se rozhodla zahájit i útok na zdravotní systém a to tím, že snížila platbu za státní pojištěnce, tedy za ty obyvatele, kteří neplatí zdravotní pojištění – opět studenti, senioři nebo nezaměstnaní. Odborový svaz pracovníků sociální a zdravotní péče společně s Lékařským odborovým klubem vydaly prohlášení, ve kterém tvrdí, že plánované snížení úhrad posílí deficit systému o 14 miliard korun, které je potřeba přičíst k již plánovaným 17 miliardám. Navíc nejsou zohledněny i dodatečné náklady na covidovou péči, která by mohla dosáhnout dalších několika jednotek miliard. „Z výše uvedeného vyplývá, že při zůstatcích na účtech zdravotních pojišťoven okolo 50 mld. nelze koncem roku 2022 předpokládat zůstatky na fondech veřejného zdravotního pojištění. Naopak zdravotní pojišťovny budou mít významné ekonomické problémy, které se zákonitě musí promítnout do poskytování zdravotní péče, a to zvláště v roce 2023. Zdravotní pojišťovny již dnes sdělují, že pro rok 2023 budou jednotlivým poskytovatelům nabízet degresivní marži, což znamená snížení úhrad, a to se bezpochyby negativně odrazí v poskytování zdravotní péče,“ uzavírají odboráři svůj protestní dopis.
Asociálové s covidem v zádech
Covidová krize se zdá být na ústupu. Alespoň se tak tváří většina evropských vlád, včetně té české. Dokonce i velmi přísná vláda v Rakousku debatuje možnost zrušit nařízení o povinném očkování všech Rakušanů. Mezitím přišel hygienickým stanicím v ČR dopis, ve kterém jsou ředitelé těchto stanic žádáni, aby sdělili, kolik míst uvolní. „Na základě pokynu náměstkyně ministra a hlavní hygieničky MUDr. Pavly Svrčinové, Ph.D. si Vám dovolujeme sdělit, že na základě rozhodnutí Vlády ČR dochází ke snížení systemizovaných míst na krajských hygienických stanicích v roce 2022,“ stálo v dopise, který hygienici obdrželi. Následně se ministr zdravotnictví Válek pokoušel celou věc popírat a odpovědnost za rozeslání dopisu svalit na úředníky ministerstva a rozhodně odmítl propouštění. V kontrastu k Válkovým slovům je však situace, kterou popsal ředitel jihomoravské hygienické stanice David Křivánek. Podle něj dostala jeho stanice oproti loňskému roku o 50 milionů korun méně, což vedlo k propuštění 17 zaměstnanců. Další otazníky visí nad prostředky na přesčasy a víkendové služby pro zbylé hygieniky.
Ruku v ruce s tím jdou další plány na ukončení protiepidemických opatření. Premiér Fiala prohlásil: „Já bych chtěl, aby ta opatření skončila v březnu, poslední ideálně třeba v polovině března.“ To by znamenalo konec hrazených PCR testů, ale dost možná také konec nošení respirátorů v uzavřených prostorách a MHD. Klesající počet nově nakažených je jistě dobrou zprávou, ale jednak zde máme opakované nákazy, a jednak jsou stále skupiny neočkovaných v rizikových skupinách. Vládní představitelé volají po osobní odpovědnosti, ale právě ono zmiňované možné zrušení proplácení PCR testů je způsob, jak vytvářet materiální překážky pro ochranu lidí před nákazou. Cena PCR testu se pohybuje okolo 800 kč a pokud nebude zajištěna jejich bezplatnost, budou si je moci dovolit jen ti bohatší.
Rozpočtová nezodpovědnost a energetická drahota
Když nastupovala Nečasova vláda, zaklínala se rozpočtovou odpovědností. Současná vládní koalice dělá to samé, ale už její první kroky ukazují, že se svojí ideologickou zaslepeností odpuzuje i řadu svých stoupenců. Začala naprosto nesmyslně přepracovávat Babišův rozpočet, aby ukázala, jak dovede šetřit. Dostala tak stát do rozpočtového provizoria. Ze slibovaných 80 miliard ale dokázala výše popsanými kroky horko těžko posbírat něco okolo 30 miliard a zbytek jsou investice, které ale nepůjdou ze státního rozpočtu, ale z prostředků EU. Nejde tedy o rozvoj, ale pouhé, jak by řekli pravicoví komentátoři, projídání budoucnosti.
Mainstreamový ekonomický komentátor David Klimeš ve svém článku na Aktualne.cz píše, že „Dlouho se zdálo, že země si z drtivé finanční krize roku 2008 odnesla všeobecně sdílené poučení: Stát nikdy nesmí šetřit tak pitomě, aby se kvůli tomu dostal do dvojité recese…. Jenže teď to vypadá, jako bychom si trudný unikát chtěli pro velký neúspěch zopakovat… Pokud totiž nezvýšíme daně alespoň na úroveň minulého roku, pak ani případné škrty za 80 miliard korun nezacelí příjmovou propast, do níž se republika v bezhlavém předvolebním rauši dostala a kvůli níž se nyní propadá do čím dál tíživějšího a dražšího dluhu. Žádný jiný stát Evropské unie nyní tak bizarně nemarní svou budoucí ekonomickou prosperitu jako právě Česko.“ Je třeba připomenout, že Klimeš rozhodně není žádný levicový novinář. Jeho názory však odráží skutečnost, že fungující stát musí mít solidní příjmy, aby mohl fungovat. Fialovo tvrzení, že se bude šetřit na státu, a ne na lidech, přestává působit jako kouzelné předvolební zaklínadlo a odhaluje se jako pouhá fráze. Konfrontace s dalšími částmi společnosti, na které budou škrty dopadat, je nevyhnutelná.
Ještě před nástupem Fialovy vlády zažila Česká republika krach několika energetických společností tak či onak spojených s podnikatelem Jiřím Písaříkem a jeho Bohemia Energy. Statisíce lidí tak alespoň chvíli odebírali elektřinu a plyn od tzv. dodavatelů poslední instance, a pokud měli štěstí, získali smlouvy nové, standardní. Ani to však mnohé neuchránilo od zvýšení výdajů. Jak nedávno upozornily Hospodářské noviny „ceny elektřiny tak přešly z prosincového meziročního poklesu zhruba na 20procentní růst… řadě evropských zemí koncem minulého roku rostly podstatně rychleji, v několika z nich dokonce přes 50 procent…Pokud se vývoj na energetickém trhu výrazně neotočí, růst cen energií pro domácnosti tak letošním lednem neskončil a bude muset pokračovat, a to nejen v letošním roce, ale i v roce příštím.“ Fialova vláda se zatím neodhodlala k razantnější regulaci cen energií, ačkoli ji k tomu vyzývá kde kdo, dokonce i taková zarytá neoliberálka a obdivovatelka Petra Kellnera Lenka Zlámalová. Ta v rozhovoru v Událostech, komentářích se smutkem v očích konstatovala, že energie se stala veřejným statkem, takže je nyní na místě nikoli rozdávat „energetické žebračenky“, ale plošně regulovat cenu energií, tak jak to udělali např. ve Francii nebo na Slovensku.
Odpor
Proti většině opatření nové vlády se zvedl odpor. Stále je vyhlášená stávková pohotovost zdravotníků. K vyhlášení další stávkové pohotovosti může dojít prakticky v jakémkoli sektoru. Oproti časům Nečasovy vlády je zde ale jeden podstatný rozdíl. V parlamentu není politická strana, která by mohla alespoň částečně tvořit opozici vůči směru, který současná vládní koalice představuje. Rasistická a xenofobní SPD si na sociální politiku jenom hraje a její předseda dál používá svůj poslanecký mandát jako nástroj pro snadnější obživu. ANO stále zůstává politickou divizí Agrofertu a jeho majitele Andreje Babiše. První místopředseda tohoto hnutí, bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček v rozhovoru na CNN Prima New zopakoval, že „stát by měl fungovat na bázi rodinného podnikání. Každopádně není pravda, když někdo říká, že jsme příliš sociálním hnutím.“ Opakoval tím Babišovu tezi o státu jako firmě, kde každý hezky poslouchá šéfa-hlavu rodiny. Tato korporativistická politika nemá s levicí nic společného a jejím skutečným obsahem není nic jiného než potvrzování statutu quo, tedy přesně toho, co vyhovuje Babišům, Fialům a Křetínským.
Proto nová škrtací vláda se rozhodně nevzdá svého politického poslání bez boje, musíme se obrátit zpět k tomu, co fungovalo už jednou. Tím nástrojem byla široká koalice odborů a občanských iniciativ, které společně vystupovaly proti nesmyslným „škrtformám“, jak se přezdívalo tehdejším úsporným opatřením. Zatím zde neexistuje platforma, kterou byl ProAlt, a která byla epicentrem opozičních příprav. Jenže, co není teď může brzy být. Hlavní bude udržet co nejotevřenější a nejširší levicové spojenectví, i kdyby se ne všechny prvky tohoto spojenectví musely nutně definovat jako levicové. Pro revoluční socialisty je vytvoření takové platformy klíčové, protože jen díky ní je možné vést účinný odpor proti dalším asociálním krokům, které nás čekají.
