„V den připomínky únorového převratu poukázal průzkum internetové agentury SANEP na to, že nadpoloviční polovina Čechů si přeje, aby KSČM, nástupnická partaj po KSČ, byla zakázána soudem.“ (Novinky.cz)
Opravdu se zdá, že lidé budou mít ve dnech, kdy se budou prosazovat reformy destruující sociální systém v republice, před očima nenávist vůči komunistické straně, již budou populistické kroky typu takového Radka Johna – tíhu díla ve jménu „demokracie“ na sebe bere tentokrát on – posilovat a využívat k tomu, aby byla odvedena pozornost občanů od skutečných politických problémů k problémům imaginárním.
Zatím to pánům vychází, ale jednou, až nebude obětního beránka, kterého si snad neprozřetelně brzy podřežou, by se jim to hrubě nemuselo vyplatit. Nikoli náhodou všechny předcházející pravicové vlády o zrušení komunistické strany dle potřeby pouze mluvily – sice proto, aby při příští demontáži sociálního státu řeč nestála. Téma zrušení komunistické strany má v polistopadovém politickém vývoji význam srovnatelný jen s blanickými rytíři: podobně jako se Blaník rozevře tehdy, až bude nejhůře, tak bude zrušena komunistická strana až ve chvíli, kdy bude vládě nejhůře a kdy bude nejvíce třeba soustředit pozornost bouřících se občanů jinam než na zamýšlené reformy. Podivuhodná proměna blanického mýtu: od předmětu, ke kterému se upínaly naděje národní, k předmětu, ke kterému se upírají naděje vlády.
Lukáš Matoška
