Amazon v Česku, aneb jak se vykořisťuje ve třetím tisíciletí

Barbora Čapinská

Ve snaze ovládnout další distribuční trhy bude Amazon v roce 2014 otevírat dvě nová distribuční centra v České republice – jedno nedaleko pražského letiště a druhé v Brně, kde zaměstná zhruba tisíc lidí na stálo a zhruba sedm set  sezónně. Tyto dva sklady budou sloužit jako překladiště vráceného zboží německými zákazníky a také jako distribuční centra pro střední a východní Evropu. Jelikož se jedná o globální koncern, který se snaží prezentovat jako high-tech firma, kde je radost pracovat, je namístě se blíže podívat na její praktiky v jiných zemích.

Amazon byl založen ve Spojených státech v roce 1994 Jeffem Bezosem a je pověstný tím, že tvrdě eliminuje konkurenci, a to jak malé, tak i větší firmy prostřednictvím cenového dumpingu. Kromě kontroverzní obchodní strategie je však znám i tvrdými pracovními podmínkami. Různé tajné reportáže ve Velké Británii, Francii i Německu prokázaly, že manuální práce ve skladech je fyzicky náročná, zaměstnanci musejí během jedné 10,5 hodinové směny nachodit i 17km a na oběd mají přitom jen půlhodinovou přestávku. Každý z pracovníků je údajně sledován GPS systémem, který monitoruje jeho výkonnost a sleduje, zda zbytečně často nevyužívá toalet či nemluví s kolegy. Za tato provinění dostávají zaměstnanci trestné body a po dosažení jistého počtu je jim dána výpověď. Kolují i anekdoty o tom, že vedení Amazonu raději než za klimatizaci hal platí za záchrannou službu pro ty, kteří během práce kolabují.

Druhým největším světovým trhem je pro Amazon Německo – kupříkladu v roce 2012 tam tržby dosáhly až 6,5 miliard eur. Celkem Amazon v Německu zaměstnává 9 000 stálých a dalších zhruba 14 000 sezónních pracovníků. Ačkoli byla německá pobočka založena již v roce 1998, teprve v posledních pár letech začaly vyplouvat na povrch informace o tvrdých a téměř nelegálních pracovních podmínkách panujících v tamních skladech a devíti distribučních centrech.

Již v květnu 2013 se kolem tisíce zaměstnanců Amazonu účastnilo jednodenní stávky v Bad Hersfeldu a Leipzigu, největších distribučních centrech země. Tato akce, uspořádaná odborovou organizací Verdi, se konala v reakci na skandál, který propukl poté, co na začátku února 2013 televize ARD odvysílala reportáž, ve které poukázala na vykořisťování zahraničních zaměstnanců s krátkodobými smlouvami právě v Bad Hersfeldu ve státě Hessen. Reportéři upozornili na to, že pracovní podmínky v německém Amazonu se dají charakterizovat jako novodobé otroctví. Většina zaměstnanců původem ze Španělska, Rumunska a Maďarska, dorazila do Německa za příslibem důstojných mezd. Smlouvy jim však byly předloženy až po příjezdu a mnoho z nich ani nerozumělo jejich podmínkám, protože překlady nebyly k dispozici.

Místo toho, aby pracovníci byli zaměstnáni přímo Amazonem, pracují pro německou zprostředkovatelskou agenturu. To zaměstnavateli umožňuje propustit je bez udání důvodu ze dne na den a deportovat je do jejich zemí původu. Mnoho zaměstnanců také údajně pracuje prakticky bez přestávek i celé týdny. Bydlí v přeplněných ubytovnách, kde jsou pod neustálým dohledem bezpečnostních firem, dokonce jim v jejich nepřítomnosti byly prohledávány pokoje. Reportéři Rádia Hessen rovněž zjistili, že jedna z bezpečnostních firem, H.E.S.S. Securities, je napojena na ultrapravicovou skupinu a mnoho z jejich zaměstnanců údajně nosí nacistické symboly.

Těsně před Vánocemi roku 2013 začala pod vedením odborové organizace Verdi další ze série stávek v Bad Hersfeldu, Leipzigu a Krabenu, které se zúčastnilo až 1 800 lidí. Tentokrát se k německým zaměstnancům Amazonu přidali i jejich kolegové z poboček ve Spojených státech s podporou dalších odborových organizací a uspořádali protestní akce před hlavním sídlem firmy v Seattlu. Americký Amazon totiž odbory ve svých centrálách netoleruje.

V roce 2011 se také ukázalo, že Amazon využíval německé nezaměstnané jako neplacenou pracovní sílu. Díky pracovním agenturám byli lidé krátkodobě začleňováni do chodu skladů bez jakékoli náhrady a následně propouštěni. Pokud by však práci v Amazonu odmítli, byly by jim sníženy benefity. Amazon přitom dokonce opakovaně inkasoval dotace ze státní podpory zaměstnanosti. I  z toho důvodu Amazon většinou staví svoje pobočky v místech s vysokou nezaměstnaností, protože vysoká fluktuace pracovníků je umožňuje rychle zastoupit.

Odborová organizace Verdi se v této věci  dlouhou dobu neangažovala, protože se někteří její čelní členové podílejí na vytváření takovýchto pracovních podmínek a sepisování krátkodobých smluv. Vedení odborů i samotné stávky daly najevo, že nehodlají vážně narušit chod firmy, ale pouze poukázat na některé nesrovnalosti, přitom na konci dubna 2013 až 97,6 % odborových členů hlasovalo pro stávku. Verdi usiluje o podepsání kolektivní smlouvy, která by zajišťovala vyšší platy, dovolené a vyšší vánoční prémie, které jsou v tomto odvětví běžné. Amazon přitom kolektivní smlouvy nesepisuje, platy stanovuje jednostranně podle tarifních smluv pro logistický sektor, kde jsou zcela běžné platy jen kolem 10 eur za hodinu. Verdi požaduje, aby byly platy upraveny podle tarifů běžných pro zásilkový a maloobchodní sektor, zatímco vedení Amazonu trvá na tom, že jejich personál je zaměstnán v logistice a balíkové přepravě a odmítá proto mzdy navýšit. Verdi ani vedení Amazonu nejednalo o pracovních podmínkách, kvalitě ubytování či humánních směnách a přestávkách, a není proto jisté, zda tyto nebudou nakonec zameteny pod koberec.

Ačkoli se Amazon v České republice stane pouze menším zaměstnavatelem, je zapotřebí monitorovat jeho praktiky stejně jako praktiky jiných globálních korporací, například Hyundai nebo Foxconn, ve kterých již byly zdokumentovány náročné podmínky, jako jsou povinné přesčasy, omezené a velice krátké přestávky, tresty za malá provinění, krácení mezd za údajnou neefektivitu využívající vysokou nezaměstnanost v daných regionech. Situaci je třeba sledovat i z toho důvodu , že odbory, stejně jako v případě německých zaměstnanců Amazonu, často spolupracují spíše s vedením firmy a snaží se tlumit požadavky pracovníků.

barbora.capinska@socsol.cz

Vyšlo v Solidaritě únor/březen 2014 (č.87-88).

Vážená čtenářko, vážený čtenáři,

bezplatně zde zveřejňujeme články, které už vyšly v Solidaritě. Činíme tak proto, aby si je mohl přečíst každý – bez ohledu na to, zda se v jeho okolí nachází distribuční místo či zda si může dovolit předplatné. Čtete-li naše články pravidelně a umožňuje-li Vám to Vaše situace, velmi oceníme, pokud si Solidaritu předplatíte. Předplatitelé udržují vydávání časopisu v chodu.

S díky
Vaše redakce