Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 1.10: Dělník a produktivita práce

V dělnickém státě je růst produktivity práce doprovázen zlepšováním podmínek zaměstnanců. Jak říkal Trockij v roce 1928: „Reálné mzdy se musí stát hlavním kritériem úspěchu socialistického vývoje. Kritériem socialistického vzestupu je nepřetržité zlepšování pracovních norem.“ Podívejme se, jaké byly vztahy mezi růstem produktivity práce a životní úrovní dělníků v Rusku. Následující tabulka o tom obsahuje údaje:

Do roku 1928 mzdy stouply nad předválečnou úroveň. Ale nejen to, mzdy rostly dokonce mnohem rychleji než produktivita práce. Mezi léty 1928 a 1936, kdy se produktivita práce více než ztrojnásobila, však mzdy poklesly o více než 50 procent.

Ke stejnému závěru dojdeme i jiným způsobem – na základě porovnání produktivity práce v Rusku s ostatními zeměmi na jedné straně, a životní úrovně ruských dělníků s dělníky v jiných zemích na straně druhé.

V roce 1913 představovala průměrná produktivita práce v ruském průmyslu asi 25 procent produktivity v USA, 35 procent produktivity v Německu, a 40 procent v Británii. Komise Gosplanu, která byla jmenována v roce 1937 aby prošetřila produktivitu práce v ruském průmyslu, zjistila, že produktivita v ruském průmyslu činí 40,5 procent produktivity průmyslu v USA a 97 procent německého průmyslu. [125] Máme dobré důvody považovat tyto údaje za silně nadhodnocené. Produktivita práce v ruském průmyslu v roce 1937 představovala asi 30 % produktivity USA, 70 % produktivity Německa a přibližně stejné procento v Británii. Podrobné vysvětlení, jak jsme došli k tomuto závěru, by bylo příliš zdlouhavé. Avšak i kdyby byly závěry komise Gosplanu pravdivé, nijak nevyvracejí náš argument. Naopak, ještě ho posilují. Přesné číslo zde totiž nemá zásadnější význam. Je-li produktivita ruského dělníka 70-ti procentní ve srovnání s britským dělníkem, je jeho životní úroveň nesrovnatelně nižší.

V následující tabulce předpokládáme, že ruský dělník vydělává 500 rublů měsíčně, což je průměrná mzda všech státních zaměstnanců (včetně byrokracie), která je plánována na konec čtvrtého pětiletého plánu v roce 1950. Jako základ pro cenovou kalkulaci dále bereme ceny ze zóny 1, kde jsou ceny nejnižší v Rusku. [126] Pro Británii jsme jako průměrný týdenní výdělek dělníků vzali 5 liber 3s. 6d.[127] Základem výpočtu cen jsou oficiální údaje zveřejněné ministerstvem obchodu

Dosahuje-li produktivita práce ruského dělníka čtyř pětin produktivity dělníka v Británii, zatímco jeho životní úroveň je čtvrtinová nebo třetinová ve srovnání s britským dělníkem, můžeme konstatovat něco jiného než, že: Pokud je britský dělník vykořisťován, je jeho ruský bratr vykořisťován ještě mnohem víc?