Státní kapitalismus v Rusku: Zákon hodnoty v monopolním kapitalismu

V Kapitálu považuje Marx kapitalismus za systém založený na volné hospodářské soutěži. To jsou podmínky, za nichž se plně uplatňuje marxistický zákon hodnoty. Jak je to však v kapitalistickém systému, kterému dominují monopoly? Jediným marxistickým ekonomem, který se podrobně zabýval působením zákona hodnoty v monopolním kapitalismu, byl Rudolf Hilferding. A to ve své knize Das Finanzkapital (Vídeň, 1910). Hilferding říká, že z Marxovy teorie hodnoty nelze odvodit žádný obecný princip, který by vysvětloval směnný …

Státní kapitalismus v Rusku: Marxův zákon hodnoty

Marxovu teorii hodnoty lze stručně vysvětlit takto. Za kapitalismu, a pouze za kapitalismu, se „všechny, či alespoň většina výrobků nacházejí ve formě zboží“. A aby se z výrobků stalo zboží, musí ve společnosti existovat dělba práce. To však samo o sobě nestačí. Dělba práce existovala i uvnitř kmenových komunit, aniž by se tím vytvářelo zboží. Ani ve starověké římské latifundii, jež využívala otrocké práce a představovala soběstačnou ekonomickou jednotku, nevznikalo zboží. Dělba práce uvnitř jedné kapitalistické …

Státní kapitalismus v Rusku:kapitola 6:Je stalinismus barbarstvím?

Slovem „barbarství“ je možné označit různé věci. Mluvíme o barbarském vykořisťování dělníků, barbarském útlaku koloniálních národů, o barbarském vraždění Židů nacisty atd. „Barbarstvím“ zde neoznačujeme nějaké dějinné období lidstva s určitými společenskými vztahy, ale některé aspekty jednání vládnoucí třídy. To se přitom může týkat i třídy, která je historicky progresivní. Mluvíme například o barbarském vyhánění rolníků v Británii v době nastupujícího kapitalismu, o barbarském vykořisťování obyvatel Jižní Ameriky atd. Slovo „barbarství“ však může mít i docela jiný význam. Může …

Státní kapitalismus v Rusku:kapitola 5: Stalinská byrokracie je třída

Podíváme-li se na definice společenské třídy formulované různými marxistickými teoretiky, shledáme, že dle všech těchto definic je stalinská byrokracie třídou. Tak například Lenin píše: „Jako třídy označujeme velké skupiny lidí, které se navzájem liší svým místem v historicky určitém systému společenské výroby, svým vztahem k výrobním prostředkům (ve většině případů [ale ne vždy] vyjádřeným zákony), svou úlohou ve společenské organizaci práce a následně způsobem, jakým získávají svůj podíl národního bohatství a velikostí tohoto podílu. …

Státní kapitalismus v Rusku: kapitola 4:2: Společné a odlišné rysy státního kapitalismu a dělnického státu

Žádný z marxistických teoretiků nebude pochybovat o tom, že pokud by koncentrace kapitálu dosáhla takového stupně, že by jeden kapitalista, kolektiv kapitalistů či stát koncentroval ve svých rukou veškerý národní kapitál, přičemž konkurence na světovém trhu by i nadále pokračovala, zůstane takováto ekonomika i nadále ekonomikou kapitalistickou. Zároveň by však všichni marxističtí teoretici namítli, že dlouho předtím, než by k takovéto koncentraci mohlo dojít, by antagonismus mezi proletariátem a buržoazií přinesl vítěznou socialistickou revoluci, a nebo by rozpor …

Co je revoluční strana?

Následující tři videa jsou vtipným doplněním přednášky Tonyho Cliffa na téma “Co je to revoluční strana”, kterou přednesl na jednom z ročníků Marxismu v Londýně. Kombinace jasné a výstižné teorie se setřihem z nejrůznějších animovaných seirálů působí více než zábavně. Přejeme hezkou a poučnou podívanou.

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 4:1: Materiální dědictví z carského období

V roce 1913 se 80 procent ruské populace živilo zemědělstvím a pouze 10 procent bylo zaměstnáno v průmyslu, těžbě a dopravě. Tyto údaje již samy o sobě ukazují na velkou zaostalost Ruska. Ze všech evropských zemí ukazují podobnou skladbu obyvatelstva jen Jugoslávie, Turecko, Rumunsko a Bulharsko. USA a země západní a střední Evropy měli již hluboko v 19. století mnohem vyšší procento obyvatel zaměstnaných v průmyslu, těžbě a dopravě, než Rusko v roce 1913. Ve Velké Británii v roce 1841 byl podíl obyvatel …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.8: Na závěr

Ekonomika dělnického státu a kapitalistická ekonomika mají mnoho společných rysů. Dělnický stát – přechodné stádium mezi kapitalismem a komunismem – v sobě nevyhnutelně nese řadu rysů společnosti, na jejichž ruinách vyrůstá, ale současně také zárodek budoucí společnosti. Tyto protichůdné prvky sice existují v přechodném stádiu současně, ale prvky staré společnosti jsou zde podřízeny prvkům společnosti nové. Společným rysem pro dělnický stát i kapitalismus je dělba práce mezi duševní a manuální prací. To co však dělnický stát …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.7.: Rolníci a dělníci

Říjnová revoluce ve skutečností nebyla jednou revolucí. Byla to vlastně fúze revolucí dvou: socialistické dělnické revoluce – produkt vyzrálého kapitalismu a rolnické revoluce – vyústění konfliktu mezi rozvíjejícím se kapitalismem a starým feudálním zřízením. Rolníci byli jako vždy ochotni vyvlastnit soukromé pozemky velkostatkářů. Zároveň však silně lpěli na vlastních malých soukromých pozemcích. Byly připraveni povstat proti feudalismu, avšak na druhé straně nikterak netoužili po socialismu. Stejný postoj rolníků známe i z francouzské historie. Po roce 1789 …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 3.2.: Dělníci a výrobní prostředky

V Komunistickém manifestu se praví: V buržoazní společnosti slouží živá práce k akumulaci, tj. k vytváření akumulované práce. V komunistické společnosti slouží akumulovaná práce ke zlepšování, obohacování a podpoře života dělníka. V buržoazní společnosti takto dominuje minulost nad přítomností, zatímco v komunistické společnosti dominuje současnost nad minulostí. V buržoazní společnosti je kapitál nezávislý a má svou individualitu. V komunistické společnosti bude akumulace podmíněna potřebami lidí. V kapitalistické společnosti je to naopak akumulace, která určuje rozsah zaměstnanosti a míru mezd – …