V Kapitálu považuje Marx kapitalismus za systém založený na volné hospodářské soutěži. To jsou podmínky, za nichž se plně uplatňuje marxistický zákon hodnoty. Jak je to však v kapitalistickém systému, kterému dominují monopoly? Jediným marxistickým ekonomem, který se podrobně zabýval působením zákona hodnoty v monopolním kapitalismu, byl Rudolf Hilferding. A to ve své […]
Marxovu teorii hodnoty lze stručně vysvětlit takto. Za kapitalismu, a pouze za kapitalismu, se „všechny, či alespoň většina výrobků nacházejí ve formě zboží“. A aby se z výrobků stalo zboží, musí ve společnosti existovat dělba práce. To však samo o sobě nestačí. Dělba práce existovala i uvnitř kmenových komunit, aniž by se tím vytvářelo zboží. […]
Slovem „barbarství“ je možné označit různé věci. Mluvíme o barbarském vykořisťování dělníků, barbarském útlaku koloniálních národů, o barbarském vraždění Židů nacisty atd. „Barbarstvím“ zde neoznačujeme nějaké dějinné období lidstva s určitými společenskými vztahy, ale některé aspekty jednání vládnoucí třídy. To se přitom může týkat i třídy, která je historicky progresivní. Mluvíme například o barbarském vyhánění […]
Podíváme-li se na definice společenské třídy formulované různými marxistickými teoretiky, shledáme, že dle všech těchto definic je stalinská byrokracie třídou. Tak například Lenin píše: „Jako třídy označujeme velké skupiny lidí, které se navzájem liší svým místem v historicky určitém systému společenské výroby, svým vztahem k výrobním prostředkům (ve většině případů [ale ne […]
Žádný z marxistických teoretiků nebude pochybovat o tom, že pokud by koncentrace kapitálu dosáhla takového stupně, že by jeden kapitalista, kolektiv kapitalistů či stát koncentroval ve svých rukou veškerý národní kapitál, přičemž konkurence na světovém trhu by i nadále pokračovala, zůstane takováto ekonomika i nadále ekonomikou kapitalistickou. Zároveň by však všichni marxističtí teoretici namítli, že […]
Následující tři videa jsou vtipným doplněním přednášky Tonyho Cliffa na téma „Co je to revoluční strana“, kterou přednesl na jednom z ročníků Marxismu v Londýně. Kombinace jasné a výstižné teorie se setřihem z nejrůznějších animovaných seirálů působí více než zábavně. Přejeme hezkou a poučnou podívanou.
V roce 1913 se 80 procent ruské populace živilo zemědělstvím a pouze 10 procent bylo zaměstnáno v průmyslu, těžbě a dopravě. Tyto údaje již samy o sobě ukazují na velkou zaostalost Ruska. Ze všech evropských zemí ukazují podobnou skladbu obyvatelstva jen Jugoslávie, Turecko, Rumunsko a Bulharsko. USA a země západní a střední Evropy měli již hluboko v 19. století […]
Ekonomika dělnického státu a kapitalistická ekonomika mají mnoho společných rysů. Dělnický stát – přechodné stádium mezi kapitalismem a komunismem – v sobě nevyhnutelně nese řadu rysů společnosti, na jejichž ruinách vyrůstá, ale současně také zárodek budoucí společnosti. Tyto protichůdné prvky sice existují v přechodném stádiu současně, ale prvky staré společnosti jsou zde podřízeny prvkům […]
Říjnová revoluce ve skutečností nebyla jednou revolucí. Byla to vlastně fúze revolucí dvou: socialistické dělnické revoluce – produkt vyzrálého kapitalismu a rolnické revoluce – vyústění konfliktu mezi rozvíjejícím se kapitalismem a starým feudálním zřízením. Rolníci byli jako vždy ochotni vyvlastnit soukromé pozemky velkostatkářů. Zároveň však silně lpěli na vlastních malých soukromých pozemcích. […]
V Komunistickém manifestu se praví: V buržoazní společnosti slouží živá práce k akumulaci, tj. k vytváření akumulované práce. V komunistické společnosti slouží akumulovaná práce ke zlepšování, obohacování a podpoře života dělníka. V buržoazní společnosti takto dominuje minulost nad přítomností, zatímco v komunistické společnosti dominuje současnost nad minulostí. V buržoazní společnosti je kapitál nezávislý a má svou individualitu. V […]
