150 let od narození ruského revolucionáře

Lenin pro dnešek 22. dubna tomu bylo 150 let od narození Vladimíra Iljiče Uljanova, lépe známého pod přezdívkou Lenin. Undergroundová legenda Egon Bondy napsal v sedmdesátých letech báseň: „Nejsem nakrknutý na Lenina/ Až ho potkám, nabídnu mu flašku vína/ a jistě s ním strávím v povídání/ lepší čas než je s našimi liberály sraní/ Jak velký zkrachovalec! Jak strašně poražený/ že sotva najde se druhého na zemi/ kdo prosral více nadějí a více víry/ že pro důvěru …

Migrace: „socialisté a moderní stěhování národů“

Již před sto lety vedlo dělnické hnutí diskuze o migraci. Marxistky a marxisté se tehdy stavěli za otevřené hranice. Měli k tomu dobré důvody. V historii lidstva docházelo k migraci a stěhování celých etnik odnepaměti. K opuštění svých domovů v naději na nalezení lepších šancí na přežití v jiných oblastech bývaly celé skupiny lidí často přinuceny přírodní katastrofou nebo jiným přírodním narušením získávání obživy. V moderním kapitalismu jsou to války spolu s národnostním, etnickým a náboženským útlakem a velkými, vlekoucími se hospodářskými krizemi, …

Vyšla Solidarita č. 103

Nové číslo Solidarity k dostání! Vážená čtenářko, vážený čtenáři, podzimní číslo Solidarity je konečně na světě. Minulé vydání jsme věnovali převážně tématu uprchlické krize a rasismu. Vzhledem k tomu, že se stále jedná a ještě dlouho jednat bude o jedno z nejdůležitějších témat jak v domácích, tak mezinárodních souvislostech, zabýváme se jím nadále. Nedávný incident z pražského Hlavního nádraží, při kterém skupina fotbalových fanoušků Sparty napadla a poničila stánek dobrovolníků, již uprchlíkům pomáhají, ukazuje, že spíše než imigrantů bychom se …

Venezuela: Quo vadis?

V únoru tohoto roku zaplavily západní média obrazy mladých protestujících Venezuelců, brutálně pacifikovaných bezpečnostními silami státu. Tito pokojní „bojovníci za svobodu a demokracii“ údajně vystupovali proti státnímu teroru, politické a ekonomické nesvobodě, cenzuře, zkrátka proti utlačitelským praktikám chávismu. Hlavním požadavkem byl odchod prezidenta Nicoláse Madura z úřadu a změna politického režimu. Jak už to tak bývá, západní mainstreamová média nepodávala tak zcela objektivní obraz reality. Obrázky masakrovaných studentů dokonce často vůbec nepocházely z Venezuely, jednalo se …

Sto let od smrti Dimitrije Tucoviće, spoluzakladatele a lídra Srbské sociální demokracie

Dimitrije Tucović patří k nejvýznamnějším postavám srbského, respektive balkánského socialistického hnutí a k výrazným osobnostem moderních politických dějin Srbska. Jeho dílo je ale dnes srbské společnosti takřka neznámé a nepřipomínané – potkal jej osud levicového myslitele a politika, jehož národ pod tíhou selhavšího komunistického experimentu na přelomu 80. a 90. let 20. století prozřel, poklekl před historickou pravdou a smetl vše levicové na smetiště dějin. Českému prostředí je pak Dimitrije Tucović zcela neznámý, tak jako srbské nebo balkánské socialistické hnutí …

Deset let od smrti Jacka Kurońe

Před deseti lety, 17. června 2004 zemřel ve věku 70 let Jacek Kuroń. V dobách Polské lidové republiky (PLR) byl zřejmě jedním z nejvlivnějších a nejschopnějších teoretiků a organizátorů opozice. Požádali jsme Andrzeje Žebrowského z naší sesterské organizace v Polsku o zhodnocení jeho odkazu. Kuroń až do konce svého života zdůrazňoval důležitost nejrůznějších sociálních hnutí.  Před konáním Antisummitu (diskusních setkání a 10-tisícovou manifestací proti Evropskému hospodářskému summitu ve Varšavě) napsal otevřený dopis s názvem „Mým přátelům alterglobalistům“. Můžeme se v něm …

Minulý režim neměl se socialismem nic společného

Daniel Veselý napsal zajímavý článek (viz. http://webserver.blisty.cz/art/59793.html ), v němž si jako jeden z mála intelektuálů v České republice klade otázku, jak nazývat minulý režim. Většina lidí nekriticky pojmenovává minulý režim „socialismem“, „komunismem“, případně „bolševismem“. Kdo si však pozorně přečte spisy Karla Marxe, snadno shledá, že minulý režim v celém východním bloku neměl s jeho teorií nic společného. Málo známý, nicméně nesmírně důležitý výrok Karla Marxe je: „sebeemancipace pracujících musí být aktem těchto pracujících samotných“. …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 4:1: Materiální dědictví z carského období

V roce 1913 se 80 procent ruské populace živilo zemědělstvím a pouze 10 procent bylo zaměstnáno v průmyslu, těžbě a dopravě. Tyto údaje již samy o sobě ukazují na velkou zaostalost Ruska. Ze všech evropských zemí ukazují podobnou skladbu obyvatelstva jen Jugoslávie, Turecko, Rumunsko a Bulharsko. USA a země západní a střední Evropy měli již hluboko v 19. století mnohem vyšší procento obyvatel zaměstnaných v průmyslu, těžbě a dopravě, než Rusko v roce 1913. Ve Velké Británii v roce 1841 byl podíl obyvatel …

Státní kapitalismus v Rusku: kapitola 4:0: Materiální dědictví po předříjnové společnosti

V úvodu ke své Kritice politické ekonomie Marx stručně formuloval hlavní závěry historického materialismu. Píše: „Žádná společenská formace nemůže zcela zmizet, dokud nebudou plně rozvinuty výrobní síly, pro něž je v této společenské formaci prostor. A nové, vyšší výrobní vztahy se nikdy neobjeví dříve, dokud pro ně, v lůně staré společnosti, nevyzrají materiální podmínky.“ Menševici tuto větu často citovali, aby dokázali, že kapitalismus v Rusku ještě není pro socialistickou revoluci vyzrálý, a že této fáze …

Krize kapitalismu a antikapitalistická alternativa

Už více jak pět let žijeme v ekonomické krizi, jakou svět nezažil od onoho „černého pátku“ na newyorské burze v říjnu 1929 a následné krizi 30. let. Bezprostředně po krachu na amerických hypotečních trzích se v mainstreamových mediích i mezi mainstreamovými ekonomy a politiky začalo debatovat: „Je to konec kapitalismu?“, „Co bude krize znamenat?“ – kladli si mnozí nahlas otázku. I v českém tisku se tato debata otevřela. Martin Weiss v Lidových novinách z 18. září 2008 píše článek s názvem „Temné zítřky“, v Právu …