150 let od narození ruského revolucionáře

Lenin pro dnešek 22. dubna tomu bylo 150 let od narození Vladimíra Iljiče Uljanova, lépe známého pod přezdívkou Lenin. Undergroundová legenda Egon Bondy napsal v sedmdesátých letech báseň: „Nejsem nakrknutý na Lenina/ Až ho potkám, nabídnu mu flašku vína/ a jistě s ním strávím v povídání/ lepší čas než je s našimi liberály sraní/ Jak velký zkrachovalec! Jak strašně poražený/ že sotva najde se druhého na zemi/ kdo prosral více nadějí a více víry/ že pro důvěru …

1989 – Krok stranou

Jaká revoluce? „Konec vlády jedné strany“, „Jakeše do koše“, „Zpátky do Evropy“ – to byla hesla  revoluce, jejíž 30. výročí letos slavíme. Smetla v krátké době nenáviděný  režim a začala údajná éra „konce historie“. Co se však skutečně událo? Stačí nám k vysvětlení této události oficiální příběh, že lidé porazili komunismus a že Marxovy myšlenky tak byly jednou provždy vyhozeny na smetiště dějin? K tomu, abychom tuto otázku zodpověděli, se musíme blíže podívat na to, co …

Trockij a jeho odkaz

Dnes, přesně před 75 lety, 21. srpna 1940, zemřel po útoku stalinistického agenta revolucionář Lev Trockij. K tomuto výročí Vám přinášíme překlad textu od Tonyho Cliffa jako připomenutí významu Trockého činů a idejí. V celých dějinách hnutí pracující třídy neztělesňovala žádná osobnost kombinaci heroického a tragického více než Lev Trockij. Trockij byl jakožto prezident Petrohradského sovětu ústřední osobou v organizaci Říjnové revoluce. Vybudoval miliónovou Rudou armádu. Společně s Leninem předsedal Komunistické internacionále, která vedla milióny pracujících po celém světě. …

Státní kapitalismus v Rusku:kapitola 6:Je stalinismus barbarstvím?

Slovem „barbarství“ je možné označit různé věci. Mluvíme o barbarském vykořisťování dělníků, barbarském útlaku koloniálních národů, o barbarském vraždění Židů nacisty atd. „Barbarstvím“ zde neoznačujeme nějaké dějinné období lidstva s určitými společenskými vztahy, ale některé aspekty jednání vládnoucí třídy. To se přitom může týkat i třídy, která je historicky progresivní. Mluvíme například o barbarském vyhánění rolníků v Británii v době nastupujícího kapitalismu, o barbarském vykořisťování obyvatel Jižní Ameriky atd. Slovo „barbarství“ však může mít i docela jiný význam. Může …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.6: Odumírání státu a práva

Představitelé KSSS

Marx předpokládal, že se zavedením socialismu a odstraněním společenských tříd by měl stát zaniknout. Bez konfliktů mezi třídami a jinými sociálními skupinami by měl být jakýkoli stálý aparát násilí v podobě armády, policie a věznic zbytečný. Zrovna tak by měl zaniknout i právní řád, neboť „bez aparátu schopného vynutit si dodržování zákonů není právo ničím“. [95] Za socialismu budou existovat jen konflikty mezi jednotlivci. K potlačování takových provinění, ke kterým bude docházet i po odstranění chudoby – …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.5: Strana

Sjezd KSSS

Vzhledem k tomu, že Komunistická Strana Sovětského Svazu je vládnoucí stranou, musí být analýza její struktury, složení a fungování také analýzou státní mašinérie. Předtím, než se pustíme do analýzy fungování strany za Stalina, je důležité se podívat, jak mohla původně zcela demokraticky fungující strana (období před nástupem byrokracie) získat současný monolitní a totalitní charakter. Bolševici nikdy nebyli jednolitou nebo totalitní stranou. Právě naopak. Vnitřní demokracie měla v životě strany vždy zásadní význam. Tento fakt …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.4: Volby

Roku 1937 v předvečer všeobecných voleb Stalin prohlásil: „Až dosud svět nikdy – opravdu nikdy – neviděl tak svobodné a skutečně demokratické volby jako tyto! Něco takového historie ještě nezažila.“ Jeden nadšený americký zastánce stalinského režimu uvádí: „Sovětský občan může v tajných volbách beze strachu a bez prospěchářství hlasovat pro tu osobu a pro tu politiku, kterou skutečně chce.“ Přesto však v těchto „zcela svobodných a skutečně demokratických“ volbách nemá volič nikdy na výběr více než jednoho …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.3: Sověty

Formálně jsou nositelem svrchované moci v SSSR sověty v čele s Nejvyšším sovětem (do roku 1937 Sjezdem sovětů). Celá řada údajů však dnes svědčí o tom, že se reálná moc ve skutečnosti přesunula úplně jinam a ze sovětů se staly jen úřady na razítkování. Z počátku to bylo úplně jinak. Např. v roce 1918 zasedal Sjezd pětkrát. Mezi léty 1919 až 1922 se sjezd konal jednou za rok. Avšak od té doby se období mezi zasedáními Sjezdu …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 1.11: Vyvlastnění rolnictva

Říjnová revoluce vyvlastnila velké statkáře, církev a monarchy. Venkovská buržoazie – kulaci – nejen že nebyla vyvlastněna, ale dokonce během NEPu z řad středních rolníků mnoho nových kulaků vzešlo. Kulaci, společně se soukromými obchodníky, vykořisťovali venkovskou chudinu. Soukromý kapitalismus v zemědělství pokračoval až do roku 1928. Kolektivizace tento stav radikálně změnila. Není třeba diskutovat o efektu kolektivizace na třídní strukturu venkova. Musíme si však položit následující otázku: Jak kolektivizace ovlivnila celkový výstup zemědělského sektoru …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 1.10: Dělník a produktivita práce

V dělnickém státě je růst produktivity práce doprovázen zlepšováním podmínek zaměstnanců. Jak říkal Trockij v roce 1928: „Reálné mzdy se musí stát hlavním kritériem úspěchu socialistického vývoje. Kritériem socialistického vzestupu je nepřetržité zlepšování pracovních norem.“ Podívejme se, jaké byly vztahy mezi růstem produktivity práce a životní úrovní dělníků v Rusku. Následující tabulka o tom obsahuje údaje: Produktivita práce [123] Počet “potravinových košů” za průměrnou měsíční mzdu [124] Rok index index 1913 100 100 1928 …