Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.6: Odumírání státu a práva

| dne 3.6.2011
Představitelé KSSS

Marx předpokládal, že se zavedením socialismu a odstraněním společenských tříd by měl stát zaniknout. Bez konfliktů mezi třídami a jinými sociálními skupinami by měl být jakýkoli stálý aparát násilí v podobě armády, policie a věznic zbytečný. Zrovna tak by měl zaniknout i právní řád, neboť „bez aparátu schopného vynutit si dodržování zákonů není právo ničím“. [95] Za socialismu budou existovat jen konflikty mezi jednotlivci. K potlačování takových provinění, ke kterým bude docházet i po odstranění chudoby – …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.5: Strana

| dne 2.6.2011
Sjezd KSSS

Vzhledem k tomu, že Komunistická Strana Sovětského Svazu je vládnoucí stranou, musí být analýza její struktury, složení a fungování také analýzou státní mašinérie. Předtím, než se pustíme do analýzy fungování strany za Stalina, je důležité se podívat, jak mohla původně zcela demokraticky fungující strana (období před nástupem byrokracie) získat současný monolitní a totalitní charakter. Bolševici nikdy nebyli jednolitou nebo totalitní stranou. Právě naopak. Vnitřní demokracie měla v životě strany vždy zásadní význam. Tento fakt …

USAID jako nástroj zahraniční politiky Spojených států

dne 1.6.2011

Zahraniční politika USA dle oficiální propagandy Bílého domu podporuje demokracii, lidská práva a ekonomický rozvoj. Nicméně v oblasti rozvoje mnoho studií dokazuje, že mnohdy zájmy dárců předčí zájmy příjemců. Zahraniční pomoc Spojených států lze tedy pokládat za formu bezpečnostní politiky. Jaká může být motivace pomoci? Většina politologů se shoduje na tom, že zájmy příjemců jsou sekundární a že vztah mezi pomocí a humanitárními cíli má často negativní charakter. Spojené státy v minulosti často poskytovaly pomoc …

Problematika neonacismu a rasismu

dne 31.5.2011

V následujícím článku se zaměřuji na problematiku rasistických a neonacistických skupin či hnutí v obecné rovině. Problematika pravicového extremismu se z českého veřejného diskurzu v poslední době vytrácí, což považuji za chybu, a to zejména v souvislosti s politikou současné české vlády. Politika, kterou se tato vláda snaží prosazovat totiž dle mého názoru může zapříčinit, že se takovéto skupiny budou dále rozšiřovat (či dokonce mohou vznikat nové). V tomto článku jsem se tedy pokusil shromáždit to, jakým způsobem lze snížit inkorporaci …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.4: Volby

dne 27.3.2011

Roku 1937 v předvečer všeobecných voleb Stalin prohlásil: „Až dosud svět nikdy – opravdu nikdy – neviděl tak svobodné a skutečně demokratické volby jako tyto! Něco takového historie ještě nezažila.“ Jeden nadšený americký zastánce stalinského režimu uvádí: „Sovětský občan může v tajných volbách beze strachu a bez prospěchářství hlasovat pro tu osobu a pro tu politiku, kterou skutečně chce.“ Přesto však v těchto „zcela svobodných a skutečně demokratických“ volbách nemá volič nikdy na výběr více než jednoho …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.3: Sověty

dne 23.3.2011

Formálně jsou nositelem svrchované moci v SSSR sověty v čele s Nejvyšším sovětem (do roku 1937 Sjezdem sovětů). Celá řada údajů však dnes svědčí o tom, že se reálná moc ve skutečnosti přesunula úplně jinam a ze sovětů se staly jen úřady na razítkování. Z počátku to bylo úplně jinak. Např. v roce 1918 zasedal Sjezd pětkrát. Mezi léty 1919 až 1922 se sjezd konal jednou za rok. Avšak od té doby se období mezi zasedáními Sjezdu …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 1.11: Vyvlastnění rolnictva

dne 28.2.2011

Říjnová revoluce vyvlastnila velké statkáře, církev a monarchy. Venkovská buržoazie – kulaci – nejen že nebyla vyvlastněna, ale dokonce během NEPu z řad středních rolníků mnoho nových kulaků vzešlo. Kulaci, společně se soukromými obchodníky, vykořisťovali venkovskou chudinu. Soukromý kapitalismus v zemědělství pokračoval až do roku 1928. Kolektivizace tento stav radikálně změnila. Není třeba diskutovat o efektu kolektivizace na třídní strukturu venkova. Musíme si však položit následující otázku: Jak kolektivizace ovlivnila celkový výstup zemědělského sektoru …

Statní kapitalismus v Rusku: Kapitola 1.10: Dělník a produktivita práce

dne 28.2.2011

V dělnickém státě je růst produktivity práce doprovázen zlepšováním podmínek zaměstnanců. Jak říkal Trockij v roce 1928: „Reálné mzdy se musí stát hlavním kritériem úspěchu socialistického vývoje. Kritériem socialistického vzestupu je nepřetržité zlepšování pracovních norem.“ Podívejme se, jaké byly vztahy mezi růstem produktivity práce a životní úrovní dělníků v Rusku. Následující tabulka o tom obsahuje údaje: Produktivita práce [123] Počet “potravinových košů” za průměrnou měsíční mzdu [124] Rok index index 1913 100 100 1928 …

Promýšlet (listopadovou) revoluci

dne 26.2.2011

Jsou události symbolicky nastartované děním na Národní třídě argumentem pouze tržních politik, nebo je otázkou času, kdy falešně vzývané revoluční jádro bude rekonstruováno? – Nostalgie ve službách přítomného režimu. – Proč jsou dějinné tragédie ironizovány fraškami? – Od státního kapitalismu ke kapitalismu západního střihu. – Anebo pokus o typologii falešných výkladů revoluce. Pro nezanedbatelnou část radikálně levicové scény u nás, nebo alespoň scény, která si tak nechá říkat, je vztah k listopadovému dění …

Státní kapitalismus v Rusku: Kapitola 2.2: Ruská armáda

dne 26.2.2011

Ozbrojené síly jsou hlavní součástí státu. Podle Leninovi definice se stát „skládá ze zvláštních orgánů tvořených ozbrojenými muži, kteří mají k dispozici vězení, …“ Výchozím bodem analýzy současného ruského státního aparátu proto musí být, a to zejména z hlediska marxismu, struktura ozbrojených sil. Jak trefně vystihl Trotsky: „Armáda je kopií společnosti, která trpí všemi jejími nemocemi. A to zpravidla s vyššími horečkami.“ Socialistické strany vždy tradičně požadovali vznik lidových milicí. Jedním z prvních kroků bolševických vůdců …